Česká národní banka (ČNB) rozhodla, že ponechá limity pro poskytování hypoték beze změn. Ceny bytů v Česku však považuje za nadhodnocené, a to v průměru o osmnáct procent, ve vybraných lokalitách pak dokonce až o čtvrtinu. Zároveň uvedla, že bankovní sektor je podle zátěžových testů i po pandemii vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. Více peněz však budou odvádět finanční instituce do rezerv na ochranu úvěrového trhu.
Ceny bytů jsou podle ČNB v některých lokalitách nadhodnoceny až o čtvrtinu
Události: České banky jsou na tom po koronaviru dobře, říká ČNB (zdroj: ČT24)
Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné obnovit další dva limity pro poskytování hypoték a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték, informovala poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021. ČNB zároveň ale poskytovatele hypoték upozornila na to, že považuje úvěrové standardy za „hraničně uvolněné“.
„Hypotéky jsou v zásadě poskytovány vysokopříjmovým domácnostem, takže míra rizika v tomto směru se nějak dramaticky nezvyšuje,“ komentoval trhy s hypotékami guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Loni v červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).
Limity pro poskytování hypoték
Pokud by se podmínky poskytování úvěrů rozvolňovaly a zvyšovalo by se riziko, tak by podle Rusnoka centrální banka byla nucena omezení vyhlásit. Nejdříve to ale očekává až na podzim. „Banky se podle našich analýz chovají velmi zodpovědně,“ přiblížil guvernér v pořadu Byznys ČT24.
„Já myslím, že na zpřísňování je ještě brzy, úrokové sazby v současné době rostou vzhůru, ČNB oznámila, že pravděpodobně pokud ne v červnu, tak hned po prázdninách sazby zvýší, pravděpodobně tento rok dvakrát, což by mělo mít za následek zpomalení hypotečního boomu a ochlazení hypotečního trhu,“ avizuje analytik finančně poradenské společnosti Patron Daniel Horňák.
Kdy přesně se bude zvyšovat základní úroková sazba, Rusnok ještě neví. „Ta debata bude o vážení malých detailů, sazby půjdou nahoru postupně, jestli začneme v červnu nebo srpnu, to teď neumím říct,“ popisuje Rusnok.
Byznys ČT24: Hypotéky, jejich limity a úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Ceny stále rostou
ČNB zároveň konstatovala, že ceny nemovitostí loni a v prvních měsících letošního roku navzdory pandemii svižně rostly. Odhaduje, že u bytů jsou v Česku nadhodnoceny v průměru o osmnáct procent a ve vybraných lokalitách, s vysokým podílem těch investičních, dokonce až o čtvrtinu.
Zpráva ČNB dále uvádí, že významným zdrojem systémových rizik v ekonomice je opakované roztáčení spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami.
Skutečné ceny prodaných bytů
„Rostoucí koncentrace úvěrů spojených s financováním nemovitostí je tak pro domácí bankovní sektor jedním ze strukturálních rizik. Podíl hypoték na úvěrech soukromému nefinančnímu sektoru se blíží jedné polovině a v porovnání s ostatními zeměmi EU je tato koncentrace nadprůměrná,“ upozornila ČNB.
Dodala, že jsou ve srovnání s cenovým dnem z konce roku 2013 ceny nemovitostí v Česku vyšší zhruba o sedmdesát procent.
Podle předsedy představenstva Hypoteční banky Jiřího Feixe jsou v současnosti nemovitosti mírně nadhodnoceny a častěji se stává, že odhadci danou cenu domu nepřisoudí. Způsobené to je podle něj především rychlým zvyšováním cen. „Předpokládám, že pokud se ta cenová úroveň stabilizuje, tak by se to mohlo zase zlepšit,“ myslí si Feix.
Banky budou odvádět více peněz do rezerv
Česká národní banka také rozhodla, že banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu - od července 2022 totiž zvyšuje takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na jedno procento z aktuálních 0,5 procenta. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
Pokud by ale opět nastalo zhoršení ekonomické situace, například kvůli další vlně pandemie, bude bankovní rada připravena oznámené zvýšení sazby revidovat či rezervu bezprostředně a plně uvolnit.
Banky v dobré kondici
Bankovní sektor považuje podle zátěžových testů ČNB i po pandemii koronaviru za vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. S covidem se vypořádal velice dobře a svoji odolnost vůči potenciálním nepříznivým šokům posílil, uvedl její guvernér Jiří Rusnok.
Celkový kapitálový poměr bankovního sektoru byl na konci loňského roku 24,3 procenta, což je podle něho nejvyšší úroveň. „Banky by mohly teoreticky poskytnout dodatečný objem úvěrů přes 3,5 bilionu korun, tedy zdvojnásobit současné úvěrové portfolio,“ uvedl Rusnok.
„Finanční sektor v ČR v průběhu loňského roku i v prvních měsících letošního roku posílil svou tradičně vysokou odolnost vůči nepříznivým šokům,“ uvedla centrální banka. U části domácností, a zejména nefinančních podniků nastalo podle ní snížení příjmů, což mělo nepříznivý dopad na jejich solventnost a následně i na výsledky finančních institucí.
Stabilizační a podpůrné programy však výrazně omezily rozsah nepříznivých dopadů pandemie, upozornil Rusnok. Konec zákonného moratoria na splácení splátek vedl jen k mírnému nárůstu úvěrových rizik. Část dopadů se nicméně projeví se zpožděním v letošním a příštím roce. Nejistota ohledně dalšího vývoje stále vyžaduje ze strany finančních institucí vysokou obezřetnost řízení kapitálu včetně dividendové politiky, dodal guvernér.
Objem schválených žádostí o odklad splátek úvěru dosáhl ke konci září 2020 zhruba 470 miliard korun. Z tohoto objemu bylo do konce března 2021 splaceno 94 miliard. Aktuální stav úvěrů s odloženým splácením tak klesl na 376 miliard korun. Zájem o odklady poskytované bankami po 1. říjnu 2020 je prozatím relativně nízký. Objem takových úvěrů dosáhl na konci března 2021 zhruba 43 miliard.