Úrok na hypotékách spadl pod úroveň dvou procent, letošní rok bude zřejmě rekordní

Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu klesla na 1,98 procenta ze říjnových 2,02 procenta. Sazba se snížila osmý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v březnu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. S objemem hypoték 26,9 miliardy korun se listopad zároveň stal druhým nejúspěšnějším měsícem v historii Hypoindexu.

„A tak je již téměř jisté, že se letošní rok stane co do objemu hypoték rokem rekordním,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Po silném říjnu, kdy banky poskytly hypotéky za 25,21 miliardy korun, přišel ještě silnější listopad. Rekord zatím drží listopad 2016 s objemem poskytnutých hypoték 29,7 miliardy korun.

Počet poskytnutých hypoték proti říjnu letošního roku vzrostl o 523 na 9323. Meziročně poskytly banky zhruba o dva tisíce hypoték více. „Potvrzuje se tak, že růst cen nemovitostí příliš nepolevuje. Stále rostoucí ceny nemovitostí na českém trhu se promítají i do navyšující se průměrné hypotéky, která už dosahuje 2 887 178 korun,“ dodal Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Rekordně nízké úroky přinesly také už viditelnou změnu na straně poptávky. Například více než polovina zájemců o bydlení už podle statistik Central Group financuje koupi bytu hypotékou. „Zatímco dříve byl podíl klientů kupujících byt na hypotéku kolem čtyřiceti až padesáti procent v závislosti na lokalitě, nyní je to už 55 procent,“ konstatuje výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.

Průměrná hypotéka se poprvé přehoupla přes hranici 2,5 milionu korun přesně před rokem a od té doby vzrostla téměř o 382 tisíc korun.V evropském měřítku však patří české hypotéky k těm spíše dražším, upozorňuje ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

„Například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu pouze 1,36 procenta, jak plyne z nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky. Například na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta,“ upřesnil Kovanda.

Průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let v některých zemích eurozóny
Zdroj: Evropská centrální banka/Trinity Bank

Pokles úrokové sazby způsobují hlavně kratší fixace

V rekordním roce 2016 poskytly banky hypotéky za 225,8 miliardy korun. V tomto roce se hypotečnímu trhu téměř podařilo pokořit hranici 225 miliard korun za 11 měsíců. Od ledna do listopadu dosáhl objem hypoték 224,5 miliardy korun. 

V listopadu meziročně objem nových hypoték vzrostl o 47 procent, upozornil ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan Voldřich. Silné druhé pololetí je podle něj spojeno jak s trvalým poklesem úrokových sazeb, tak s rostoucí oblibou refinancování na trhu. Zatímco v polovině roku refinancování tvořilo patnáct procent nových objemů, v listopadu už to byla zhruba třetina. Pokud by byly výsledky o refinancování očištěné, šlo by jen o jednociferný meziroční růst, podotkl.

V říjnu byl podle statistik ČNB zdolán zatím jiný rekord, a to v refinancování, které dosáhlo 5,8 miliardy korun.

„Za listopad toto číslo budeme znát až na konci prosince, ale už teď se dá předpokládat, že i v listopadu bude objem refinancování obrovský,“ konstatuje hlavní poradce České bankovní asociace (ČBA) Vladimír Staňura. Přispívají k tomu nízké úrokové sazby a to, že v důsledku výkladu ČNB si banky smějí účtovat při předčasném splacení pouze administrativní náklady.

„Toho logicky využívají spotřebitelé. Banky se ovšem musejí bránit dramaticky zvýšeným úrokovým rizikům při předčasném splácení hypoték, o které se nesmějí ,podělit‘ se spotřebiteli, a razantně začaly zkracovat období fixace úrokových sazeb,“ říká Staňura. Podle něho tato situace je však nešťastná, protože se dlouhodobě obrátí právě proti spotřebitelům. „Čím kratší fixace úrokových sazeb na trhu, tím větší úrokové riziko spotřebitelé ponesou. To není v zájmu nikoho. Ani spotřebitelů, ani bank, ani ČNB. Nazval bych to situací ,lose, lose, lose‘. Jedinou nadějí, jak tuto situaci napravit, je změna Zákona o spotřebitelském úvěru,“ vysvětluje.

Prostor pro další snižování úrokových sazeb je podle něho každopádně vyčerpán. „Mezibankovní trh, od kterého banky odvozují svoje úrokové sazby, se vrátil k růstu a bude banky tlačit ke zdražování. V pozadí také neustále číhají inflační tlaky. To vše mě vede k závěru, že nejde o to, jestli sazby porostou, ale kdy se tak stane. Jinými slovy, jsme u dna trhu nebo velmi blízko,“ doplnil.

Také podle Sýkory banky už nezlevňují takovým tempem jako v minulých měsících. Důvodem je především cena, za kterou si opatřují peníze na další půjčování na mezibankovním trhu. Právě ta začala v listopadu rychle růst.

„To ale ještě nemusí znamenat, že hypotéky začnou hned zdražovat. Konkurence na hypotečním trhu je totiž velmi silná a nejistota spojená s koronavirovou krizí stále trvá. V listopadu snížila hypoteční sazby pouze Equa bank a Moneta Money Bank, Banka Creditas zvýšila sazby kratších fixací a snížila sazby delších fixací,“ dodal Sýkora.

Pokles úrokové sazby je způsoben právě hlavně kratšími fixacemi, kde banky cílí na nižší úrokové sazby, protože mají levnější peníze. U delších fixací, které byly v minulosti oblíbené, jsou už sazby většinou přes dvě procenta a nejsou tak pro klienty tolik zajímavé, doplnil hypoteční poradce Daniel Horňák. V následujících měsících půjde podle něj spíše o stagnaci či mírný nárůst průměrné úrokové sazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...