Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.
Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Pro byla i předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Rozpočet má koncepci, ve které se projevují priority současné vlády a jejího programového prohlášení, projevují se priority v sociální oblasti, které jsou shodné s naším programem. Proto jej můžeme podpořit,“ obhajovala Vostrá hlasování komunistů pro rozpočet ve středu večer v pořadu Byznys ČT24.
Podle Věry Kovářové, členky rozpočtového výboru a místopředsedkyně hnutí STAN, ale vláda zapomíná na své sliby. „Souhlasíme, aby se zvýšily výdaje v sociálních službách, kde je jejich potřeba silná a hrozí jejich nedostatek krizí,“ uvedla.
„V programovém prohlášení jsou ale jmenovány i priority, například že vláda zavede všude vysokorychlostní internet, bude stavět obchvaty, silnice, budovat sociální byty, byty pro mladé, pro seniory. A bohužel v návrhu státního rozpočtu o tom není ani zmínka,“ připomněla Kovářová s tím, že vláda ve svém programovém prohlášení také říká, že provede důchodovou reformu.
„Vláda nejprve navrhne deficitní rozpočet, na konci roku s úspěchem prohlásí, že má rozpočet vyrovnaný, ale je to především proto, že nedokáže investovat a naplánované investice realizovat, a to je velká chyba,“ dodala Kovářová.
„Rozdílný výsledek, co se týká státních rozpočtů, to znamená i do plusu, není jen neuskutečněnými investicemi, ale také i těžko předvídatelnými příjmy z Evropské unie,“ reagovala Vostrá.
„Je vždycky jednoduché říkat, investic by mělo být více, otázka je, jaká je možnost realizovat projekty, zda ty projekty vůbec jsou,“ dodala komunistická předsedkyně rozpočtového výboru. Podle ní je rozpočet sociálně zaměřený.
„To, co v rozpočtu a v práci vlády chybí, je, jakým způsobem budou důchody v budoucnu zajišťovány,“ nelíbí se Kovářové.
Slibujeme dalším ročníkům, že se o ně v důchodu postaráme
Povinné, takzvaní mandatorní výdaje, tvoří víc než polovinu státního rozpočtu. Jde o důchody, sociální dávky, ale také třeba příspěvky politickým stranám. Konkrétně právě na důchody, tradičně největší výdajovou položku, má jít 507 miliard, to je o 35 miliard víc než vloni.
„Dluh a deficit, to je špička ledovce, která je vidět, pak existuje takzvaný implicitní dluh, to je dluh, který sice není vidět, ale každý rok vzniká. Například pokud nereformujeme důchodový ani zdravotnický systém, tak každý rok slibujete dalšímu jednomu ročníku pracujících, že se o ně v důchodu postaráte, ale podle současných prognóz víme, že na ně peníze nebudou. A budeme si muset na ně půjčit, až oni si o ně za nějakých třicet, čtyřicet let řeknou,“ uvedl v ČT24 Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.
„Rozpočet roste do výše rychleji, než roste HDP, jinými slovy, stát se zvětšuje, k čemuž nemá v současné době důvod,“ řekl hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Na druhou stranu ale ocenil, že se rozpočet zaměřil na školství a učitele. „To je asi ta nejpozitivnější položka,“ dodal.
Já živím ministryni financí, ne ona mě
„Paní Vostrá, méně paní Kovářová, ekonomiku vyrábějí a dělají, přitom zcela zapadá, co státní rozpočet je. Úplně zaniklo to, že podnikatelé, lidé, kteří s nasazením vlastního života živí vlastní zaměstnance a na závěr své každoroční práce jsou zdaněni, což naplní ten takzvaný státní rozpočet. A pak si o nich vypráví politici a přivlastňují si zásluhy, které pro ně udělali,“ reagoval na slova političek zakladatel a majitel společnosti BEST Tomáš Březina.
„I když je špatná doba, ekonomiku táhnou firmy,“ dodal zakladatel firmy BEST. „Já jsem ten, kdo živí ministryni financí, ne ona mě, a ona dělá všechno pro to, abych to měl těžší a těžší,“ dodal.
„Dnes ekonomiku táhne spotřeba, to jsme nastartovali neúměrným zvýšením mezd, které neodpovídají produktivitě práce. A to si myslím, že je špatně,“ navázal na něj generální ředitel Koh-i-noor Vlastislav Bříza.
Podle Březiny se ale česká ekonomika a její rozpočet nemohou rovnat okolním, vyspělejším zemím. „Státní rozpočet je faktickým zrcadlem stavu a výkonnosti české ekonomiky. Stav české ekonomiky je poddimenzovaný, nesprávně se říká, že jsme na tom skvěle. Jsme na tom třikrát hůř v HDP na hlavu než Rakousko a sedmkrát hůře než Bavorsko. Nemůžeme mít proto zdravotnictví na té úrovni, jako Rakušané nebo Němci, protože ty zdroje na to nejsou,“ dodal Březina.
