Nejhorší, co může inflace způsobit, podle bankéřů centrální banky je, že si na ni lidé zvyknou. Takovou obavou hájí členové bankovní rady České národní banky rozhodnutí velmi výrazně zvýšit sazby. Ta základní úroková vzrostla na 2,75 procenta. Zároveň poukazují, že sazby stoupají z velmi nízké úrovně a spíše než nebývalým výšinám se blíží standardu. Zástupci ČNB byli hosty Interview ČT24 a Byznysu ČT24 Speciál.
Rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu a zároveň zvýšit i diskontní a lombardní sazbu označili ekonomové vesměs za překvapivé. Růst čekali, ale nanejvýš o 0,75 procentního bodu.
Že by ale bylo rozhodnutí skutečně nečekané, si nemyslí člen bankovní rady Tomáš Holub. Šlo jen o to, zda bude růst ve více menších krocích, nebo prudčeji. „Usoudili jsme, že není na co čekat a že signál by za dané situace měl být velmi jasný a razantní,“ ozřejmil Holub.
Další člen bankovní rady Vojtěch Benda připustil, že obvykle rostou sazby jen o čtvrt nebo půl procenta, podotkl však, že nyní je ekonomika v neobvyklé situaci.
„Čelíme poměrně vysoké inflaci, která není stoprocentně vytvořená zde, velkou část máme dovezenou, ale většina bankovní rady dospěla k názoru, že není důvod, aby ekonomiku ještě více stimulovala výrazně uvolněnou měnovou politikou,“ řekl.
Hlavní cílem centrální banky podle něj je, aby si lidé na inflaci nezvykli. „Pokud bychom předpokládali extrémní scénář, mohlo by se to přelít do recese (…), ale zároveň by zůstala inflace v myslích lidí, v myslích firem, zvykli by si na to, že ceny dlouhodobě rostou rychle. To jsou odkotvená inflační očekávání, na která si musí dát centrální banky velký pozor,“ shrnul Benda.
Podle Tomáše Holuba byla pro rozhodování bankovní rady klíčová nová makroekonomická prognóza. „Ukazuje, že inflace v nejbližších měsících bude mířit dál nahoru, začátkem příštího roku se dostaneme do blízkosti sedmi procent. To je velmi vysoká úroveň,“ poukázal.
Zvýšení sazeb ostře kritizoval například premiér Andrej Babiš (ANO), nad jeho prudkostí se ale podivil třeba i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Naproti tomu ekonom a bývalý viceguvernér centrální banky Pavel Kysilka považuje zvýšení základní úrokové sazby na 2,75 procenta za pochopitelné.
„Inflace na začátku příštího roku bude přes šest procent, možná až k sedmi. Platí, že adekvátní úroková míra je 3,25 až 3,50. Dnes se ČNB rozhodla, že doskáče k té normální a podle mě správné úrovni dřív, než trh očekával,“ domnívá se.
Tomáš Holub se proti premiérově kritice, že „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem“, ohradil i tím, že sazby sice rostou, ale z neobvykle nízké úrovně. „Začínáme z extrémně nízké úrovně úrokových sazeb. (…) Například v období roku 2008, kdy jsme naposled měli tak vysokou inflaci, k jaké teď míříme, jsme měli sazby na čtyřech procentech. Že jsme začínali prakticky z nuly, znamená, že jsme dávali ekonomice velkou míru podpory během covidové krize,“ poukázal.
Také podle Pavla Kysilky si nyní lidé „budou půjčovat normálně“. „Dostáváme se na normálnější, zdravější hranici,“ dodal.
Na Babišův argument, že například Evropská centrální banka má sazby stále na nule, namítl Vojtěch Benda, že se Česko s některými problémy potýkalo již před covidem. „Byli jsme svědky přehřátého trhu práce – extrémně nízká nezaměstnanost, což je dobře, ale pokud je nezaměstnanost příliš nízká a příliš dlouho při uvolněné fiskální a měnové politice, tak to tlačí na růsty cen a růsty mezd, které neodpovídají dlouhodobě udržitelnému cenovému prostředí,“ zdůraznil.
Tomáš Holub dodal, že je zvýšení sazeb při růstu inflace běžným krokem. „Nemůžeme jen podporovat toho, kdo si chce brát úvěr – spotřebitelský nebo hypoteční. Měnová politika funguje na principu toho, že když inflace roste, trochu více úrokovými sazbami odměňujeme střadatele, a když inflace klesá, tak více podporujeme ty, kdo si chtějí brát úvěry. To je standardní fungování měnové politiky,“ uzavřel.
