Sazby rostou z nízké úrovně a spíš se blíží normálu, hájí své rozhodnutí členové bankovní rady

Byznys ČT24 Speciál: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 2,75 procenta (zdroj: ČT24)

Nejhorší, co může inflace způsobit, podle bankéřů centrální banky je, že si na ni lidé zvyknou. Takovou obavou hájí členové bankovní rady České národní banky rozhodnutí velmi výrazně zvýšit sazby. Ta základní úroková vzrostla na 2,75 procenta. Zároveň poukazují, že sazby stoupají z velmi nízké úrovně a spíše než nebývalým výšinám se blíží standardu. Zástupci ČNB byli hosty Interview ČT24 a Byznysu ČT24 Speciál.

Rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu a zároveň zvýšit i diskontní a lombardní sazbu označili ekonomové vesměs za překvapivé. Růst čekali, ale nanejvýš o 0,75 procentního bodu.

Že by ale bylo rozhodnutí skutečně nečekané, si nemyslí člen bankovní rady Tomáš Holub. Šlo jen o to, zda bude růst ve více menších krocích, nebo prudčeji. „Usoudili jsme, že není na co čekat a že signál by za dané situace měl být velmi jasný a razantní,“ ozřejmil Holub.

Další člen bankovní rady Vojtěch Benda připustil, že obvykle rostou sazby jen o čtvrt nebo půl procenta, podotkl však, že nyní je ekonomika v neobvyklé situaci.

„Čelíme poměrně vysoké inflaci, která není stoprocentně vytvořená zde, velkou část máme dovezenou, ale většina bankovní rady dospěla k názoru, že není důvod, aby ekonomiku ještě více stimulovala výrazně uvolněnou měnovou politikou,“ řekl.

Hlavní cílem centrální banky podle něj je, aby si lidé na inflaci nezvykli. „Pokud bychom předpokládali extrémní scénář, mohlo by se to přelít do recese (…), ale zároveň by zůstala inflace v myslích lidí, v myslích firem, zvykli by si na to, že ceny dlouhodobě rostou rychle. To jsou odkotvená inflační očekávání, na která si musí dát centrální banky velký pozor,“ shrnul Benda.

Podle Tomáše Holuba byla pro rozhodování bankovní rady klíčová nová makroekonomická prognóza. „Ukazuje, že inflace v nejbližších měsících bude mířit dál nahoru, začátkem příštího roku se dostaneme do blízkosti sedmi procent. To je velmi vysoká úroveň,“ poukázal.

Vojtěch Benda v Interview ČT24: „V historii vznikaly mandáty centrálních bank právě kvůli krocení inflace.“ (zdroj: ČT24)

Zvýšení sazeb ostře kritizoval například premiér Andrej Babiš (ANO), nad jeho prudkostí se ale podivil třeba i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Naproti tomu ekonom a bývalý viceguvernér centrální banky Pavel Kysilka považuje zvýšení základní úrokové sazby na 2,75 procenta za pochopitelné.

„Inflace na začátku příštího roku bude přes šest procent, možná až k sedmi. Platí, že adekvátní úroková míra je 3,25 až 3,50. Dnes se ČNB rozhodla, že doskáče k té normální a podle mě správné úrovni dřív, než trh očekával,“ domnívá se.

Tomáš Holub se proti premiérově kritice, že „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem“, ohradil i tím, že sazby sice rostou, ale z neobvykle nízké úrovně. „Začínáme z extrémně nízké úrovně úrokových sazeb. (…) Například v období roku 2008, kdy jsme naposled měli tak vysokou inflaci, k jaké teď míříme, jsme měli sazby na čtyřech procentech. Že jsme začínali prakticky z nuly, znamená, že jsme dávali ekonomice velkou míru podpory během covidové krize,“ poukázal.

Také podle Pavla Kysilky si nyní lidé „budou půjčovat normálně“. „Dostáváme se na normálnější, zdravější hranici,“ dodal.

Na Babišův argument, že například Evropská centrální banka má sazby stále na nule, namítl Vojtěch Benda, že se Česko s některými problémy potýkalo již před covidem. „Byli jsme svědky přehřátého trhu práce – extrémně nízká nezaměstnanost, což je dobře, ale pokud je nezaměstnanost příliš nízká a příliš dlouho při uvolněné fiskální a měnové politice, tak to tlačí na růsty cen a růsty mezd, které neodpovídají dlouhodobě udržitelnému cenovému prostředí,“ zdůraznil.

Tomáš Holub dodal, že je zvýšení sazeb při růstu inflace běžným krokem. „Nemůžeme jen podporovat toho, kdo si chce brát úvěr – spotřebitelský nebo hypoteční. Měnová politika funguje na principu toho, že když inflace roste, trochu více úrokovými sazbami odměňujeme střadatele, a když inflace klesá, tak více podporujeme ty, kdo si chtějí brát úvěry. To je standardní fungování měnové politiky,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 4,1 procenta

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
8. 1. 2025

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
8. 1. 2025

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
8. 1. 2025

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
7. 1. 2025

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025
Načítání...