Trend alternativního bydlení může představovat východisko z nesnází se sháněním hypotéky nebo stavebního povolení. Nemovitosti jsou v Česku stále rekordně drahé a vyřízení staveb trvá dlouho. Trhem zároveň otřásají nové zákony, rozhodnutí centrální banky, ale i přísnější ekologické normy. Tématu se věnoval pořad Byznys ČT24.
Český stavební zákon stagnuje. Levné řešení mohou představovat mobilní domy
Ačkoliv se stavba vlastního domu kvůli nové ekologické směrnici od ledna prodražila, novela stavebního zákona stále chybí. Vláda zákon přitom intenzivně řeší, v současné době probíhá jeho připomínkování.
„Vláda by jej mohla mít na stole ke schválení zhruba v červnu. Platnosti zákona bychom chtěli dosáhnout v roce 2021. Jeho účinnost bude nabíhat postupně až do července roku 2023,“ komentuje proces ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Legislativní kocourkov je největší slabinou
S problémy se přitom potýkají nejen zájemci o nový příbytek, ale i ti, kteří si ten svůj plánují postavit. Česko se totiž v rychlosti stavebního povolení řadí na 157. příčku z celkem 190 zemí. Vyplývá to z průzkumu Světové banky. Podobně si vedlo například Pobřeží slonoviny, Kamerun, Argentina nebo Kosovo.
„Největší slabinou na trhu s bydlením je legislativní kocourkov, Česko má pomalý systém na schvalování staveb. Pokud jde o bytový projekt, je nutné získat více než padesát razítek příslušných orgánů. Žádost se projednává pět let, někdy i deset let. Ve vyspělé zemi by to měl být maximálně rok,“ tvrdí ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.
Dům na kolech jako plnohodnotné bydlení
Zatímco ale představitelé státu řeší stavební legislativu, sociální sítě žijí příběhy staveb, jejichž konstruktéři na to šli úplně jinak. U nastupující generace si získávají místo unikátní designové domy na kolech. Zatímco pojízdný objekt na první pohled vypadá jako dům se sedlovou střechou a komínem, o nemovitost se nejedná. Místo čísla popisného má jen „espézetku“.
Hnutí Tiny houses, které celosvětový trend započalo, se v USA objevilo v roce 2005 po ekonomické krizi, kdy lidé hledali alternativní a levnější způsob bydlení. Zatímco pro někoho může pojízdný domov znamenat rekreační objekt, čím dál více lidí si ho pořizuje jako plnohodnotné bydlení – a to i v tuzemsku.
„Lidé zjistili, že i když mají peníze, nestojí za to koupit si palác, zavázat se k hypotéce a zadlužit se až do smrti. Z mého pohledu to není o té alternativitě, jde o to pořídit si bydlení přiměřené času a životnímu stylu,“ tvrdí Zdena Zlatová, zástupkyně firmy Blokki, která se zabývá výrobou alternativního bydlení v Česku.
Zájem mají většinou starší lidé
Ačkoliv by projekt malého pojízdného domu mohl vzbuzovat předsudky, že o něj mohou mít zájem většinou mladí lidé, podle Zlatové si mobilní domov pořizují především zájemci pokročilejšího věku. „Původně jsme cílili na mladé rodiny. Velký segment našich zákazníků ale tvoří lidé ve věku nad padesát let. Většinou řeší nové bydlení pro své děti,“ říká Zlatová.
Zároveň dodává, že poté, co se pojízdný dům postaví na pozemek, přestává být mobilním. Nachází se totiž na pevném základu. Majitel si pak může nechat nemovitost zapsat do katastru, což se může hodit například při žádosti o hypoteční úvěr.
Jeho poskytováním, v případě alternativního bydlení, se přitom v Česku zabývá jen několik bank, jako třeba Hypoteční banka. Trend ale podporuje třeba i Česká spořitelna. Ta však striktně rozlišuje, jestli jde o dům montovaný, nebo mobilní.
„Dřevostavbu nebo montovaný dům umožňujeme financovat prostřednictvím klasického hypotečního úvěru. K získání takového domu není potřeba žádná další nemovitost jako zástava a lze využívat všechny výhody včetně variability splátek,“ říká manažer bydlení v České spořitelně Radek Vachulka.
Podle něho je zároveň nutné, aby dům stavěla firma, která je členem Asociace dodavatelů montovaných domů. Financování mobilních domů totiž nepatří ke standardnímu způsobu výstavby. Lze jej ale realizovat, když bude hypoteční úvěr zajištěn jinou nemovitostí.
Stoprocentní hypotéky jsou věcí minulosti
Mezi kategoriemi klasického hypotečního úvěru a americké hypotéky balancuje také Raiffeisenbank. „Mobilní domy standardní hypotékou nefinancujeme ani nebereme do zástavy, pokud jim nebude přidělené číslo popisné. Pak jsou ale financovatelné pouze s jinou zástavou a neúčelově,“ tvrdí mluvčí banky Petra Kopecká.
Stoprocentní hypotéky jsou přitom téměř věcí minulosti. Banky poskytují úvěry, u kterých je potřeba mít našetřeno alespoň dvacet procent z ceny nemovitosti.
Do úvěrování na začátku února zasáhla Česká národní banka. Na začátku února zvedla úrokové sazby, které ovlivňují, za kolik si od ní komerční banky půjčují peníze. To mezi bankami vzbudilo obavy, zda to přeneseně neprodraží hypotéky pro koncové klienty. Podle České bankovní asociace se to zatím trendem nestalo.