ČNB bude zřejmě určovat pravidla hypoték. Situace na trhu s bydlením se zhorší, bojí se někteří poslanci

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou v pátečním úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Novela odolala návrhům poslanců ODS, Pirátů a TOP 09 na zamítnutí i na vrácení vládě k přepracování. Část opozice se obává, že zákonná pravomoc ČNB k hypotékám by mohla ztížit jejich dostupnost a tedy i dostupnost bydlení. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale zdůraznil, že novela vytvoří rámec pro preventivní působení centrální banky.

„Návrh reaguje na dlouhodobý apel ze strany České národní banky, coby instituce zodpovědné za finanční stabilitu, aby získala pravomoc právně závazně regulovat úvěrové ukazatele u hypotečních úvěrů formou zákona,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí. Cílem novely je tak podle MF umožnit centrální bance, aby mohla v případě potřeby včas reagovat například na případnou realitní bublinu nebo přehřátí trhu s hypotékami, které by mohlo narušit finanční stabilitu.

Návrh na posílení pravomocí ČNB schválila už začátkem roku 2017 minulá vláda, poslanci jej tehdy ovšem nestihli do sněmovních voleb projednat. Návrh proto ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již tehdy vyjadřovala obavy o dopadech regulace na trh hypoték a bydlení.

Situace na trhu s bydlením se zhorší, varují někteří poslanci

Stejné obavy zazněly ve sněmovně i nyní. Poslanci začali novelu projednávat ve středu, v pátek první čtení dokončili. Například Vojtěch Munzar (ODS) uvedl, že změna zákona situaci na trhu s bydlením jenom zhorší. Vláda podle něj neudělala nic pro to, aby zastavila růst cen bytů a vlastnické bydlení se zpřístupnilo. Tomáš Martínek (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhovali vrátit předlohu vládě k přepracování. Mohla by podle Martínka například vést k horší dostupnosti hypoték pro mladé.

Martínek a Jan Skopeček (ODS) také řekli, že navrhované posílení pravomocí ČNB je příliš velké. Podle Skopečka se to týká nejen regulace hypoték, ale i operací na finančním trhu. Varoval před tím, že by ČNB by mohla „rozjet rotačky peněz“ a sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Před přílišným posílením pravomocí ČNB varoval i Kalousek. Rusnok to ale odmítl a obavy označil za přehnané.

Rusnok již ve středu před poslanci odmítl, že by centrální banka chtěla nové pravomoci proto, aby mohla banky regulovat přísněji nebo omezovat přístup mladých rodin k bydlení. „Ten zákon prostě říká, že mohou nastat jiné doby, mnohem horší než jsou dnes,“ prohlásil. „Těžko budeme schvalovat zákon, až jednou bude nějaká horší doba a bude nějaká krize,“ řekl.

Do zákona se nově zařazuje opatření, na základě kterého by mohli mladí klienti do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. Zákon samotný však žádné konkrétní limity nestanovuje. Ty bude moci nastavit ČNB. Podle ministerstva budou nastaveny tak, že například u ukazatele poměru půjčky vůči hodnotě nemovitosti (LTV) budou mít mladší lidé hodnotu o deset procentních bodů vyšší než ostatní. Budou si tedy moci půjčit víc peněz.

„Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet,“ uvedlo ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 11 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 20 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 20 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled