Bydlení zdražuje Čechům rychleji, než stačí vydělávat. Ceny v Praze jsou nejvyšší ve střední Evropě

Nahrávám video
Události: Ceny bydlení v Česku
Zdroj: ČT24

Pořízení vlastního bydlení je ve srovnání s ostatními státy Unie pro Čechy stále dražší. Zatímco například v Německu byty podražily v posledních pěti letech o čtvrtinu, v Česku to je o více než 37 procent. V Praze dokonce téměř o polovinu. Vyplývá to z aktuálních čísel Eurostatu. Zájem o koupi bytů nebo rodinných domů přesto neklesá. Tíživá situace je také u nájmů.

V Praze tlačí ceny nahoru nedostatek volných bytů ve městě i okolí. Bydlení je v hlavním městě ve vztahu k průměrným platům nejdražší ve střední Evropě.

Napříklav Berlín také čelí v posledních letech prudkému růstu cen bytů. I tam se ale na byt vydělává kratší dobu než v Praze. Za standardní třípokojový byt je to 8,4 ročních platů. Tedy asi o šest let méně než v Praze. 

Ceny bytů v evropském srovnání
Zdroj: ČT24

A v hlavním městě to podle developerů nebude levnější nejméně v dalších dvou letech. „Ten mírný růst v jednotkách procent, do pěti procent by měl být letos i příští rok,“ odhaduje Dušan Kunovský, který stojí v čele Central Group.  

Podobný trend se začíná projevovat rovněž v Brně. Byty tam v posledních dvou letech dokonce zdražují rychleji než v hlavním městě, je jich nedostatek. Praha i Brno tak ve zdražování předběhly taková města, jako například Londýn nebo Paříž. Město nad Seinou je jednou z nejdražších metropolí v Evropě. Metr čtvereční zde stojí kolem 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun). Ceny nemovitostí tam ale v posledních čtyřech letech rostou ve srovnání s ostatními státy Evropy podprůměrně.

V posledních pěti letech zdražily nemovitosti v České republice o víc než třetinu. Průměrné mzdy ve stejném období přitom rostly jen o 28 procent. 

Cena bytů
Zdroj: ČT24

Nájmy za jedenáct let zdražily o 78 procent

Rovněž nájemné v Česku výrazně zdražilo: za posledních 11 let stouplo v průměru o více než tři čtvrtiny. Důvodem je nedostatek volných bytů a v posledních letech i přísnější pravidla pro poskytování hypoték.

Ceny rostly nejvíc v Praze. Jen za poslední tři roky skoro o pětinu. Loni platili lidé v hlavním městě měsíční nájem za byt průměrně skoro 21 tisíc. Největší zájem je o dvougarsonky a dvoupokojové byty.

Srovnání nájmů
Zdroj: ČT24

Ceny nájmů v posledních letech prudce rostou. V Česku se za posledních jedenáct let zvedly o 78 procent, což je druhé nejrychlejší tempo v Evropě. A podle analytiků se situace příliš měnit nebude ani v následujících letech. Největší zdražení se znovu čeká v Praze. Nájemní byty tam shánějí hlavně lidé, kteří přijíždějí za prací. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí.

„Druhou typickou skupinou jsou mladí lidé, kteří chtějí cestovat, studovat. Nechtějí se vázat na dvacet třicet let jako my nebo naši rodiče, kteří na to byli zvyklí,“ řekl analytik Key Consulting Estate pro Finep Tomáš Kašpar. 

Nové byty jsou přitom stále menší. Důvod je jasný, méně metrů znamená také nižší nájemné. „Takže 1+kk bude kolem 35 metrů čtverečních, 2+kk kolem 50 metrů čtverečních,“ uvedl Marcel Soural z developerské společnosti Trigema. 

Developeři ale zároveň tvrdí, že všechno má svůj strop. Podle nich se tak mikrobytů, jako mají třeba v Asii, v Česku obávat nemusíme. 

  • Loni bylo v krajích ve třetím čtvrtletí k dispozici přes 19 tisíc volných nájemních bytů s průměrnou výměrou zhruba 57 metrů čtverečních. Průměrný měsíční nájem byl 10 641 korun, tedy 201 korun za metr čtvereční. 
  • Nejvíce platili lidé v Jihomoravském kraji, necelých 13 tisíc. Naopak nejméně si účtují majitelé bytů v kraji Ústeckém: průměrně něco málo přes 8 tisíc. 

Nejvíce platí lidé v Praze 1, průměrně skoro 37 tisíc. Nejméně v Praze 9, přiblině 15,5 tisíce. Nedostatek bytů zvyšuje kromě nájmů i ceny nemovitostí. Za posledních pět let podražily v Evropské unii nejvíc v Maďarsku, Portugalsku a Česku. Právě v tuzemsku ceny stouply o víc než třetinu. Jen pro srovnání: ve Francii to nebylo ani o desetinu.

„Jednoznačným důvodem, proč je dostupnost bydlení v Praze v porovnání s okolními metropolemi nejhorší, je nedostatek povolovaných bytů. Je jich extrémě málo a jsou povolovány velmi dlouho,“ uvedla analytička Sdružení pro architekturu a rozvoj Michaela Tomášková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 4 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 6 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...