Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.
Česko letos bude provázet mírná recese s vysokou inflací, míní OECD
3 minuty
UDÁLOSTI: Inflace v Česku bude podle OECD klesat jen postupně
Zpráva OECD Česku kvůli boji s inflací doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud nebude růst spotřebitelských cen jednoznačně mířit ke dvěma procentům. Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná.
V opačném případě by kabinet podle zástupců OECD k inflaci přispíval. Zpráva také konstatuje, že k vysoké inflaci přispěla uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021.
Organizace je v hospodářském výhledu pro letošní rok optimističtější než české instituce, které očekávají poněkud větší pokles HDP. Ministerstvo financí odhaduje propad o 0,5 procenta, Česká národní banka o 0,3 procenta. Resort i ČNB jsou ale optimističtější ohledně inflace, očekávají, že za celý rok bude 10,4, respektive 10,8 procenta.
OECD upozornila i na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu.
Matthias Cormann řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že bylo Česko, sotva se začalo vzpamatovávat po covidové pandemii, velmi výrazně zasaženo důsledky ruské války proti Ukrajině. „Česká republika přivítala téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků, víc než kterákoli jiná země na světě v přepočtu na osobu. Takže Česká republika čelí hned několika výzvám, ale jsme přesvědčeni, že s pomocí dobrých politických rozhodnutí a opatření bude na stabilní cestě do budoucna,“ podotkl.
21 minut
Byznys ČT24: Stav ekonomiky a doporučení OECD pro Česko
Doporučení zvýšit environmentální daně a zavést uhlíkovou daň
Organizace také doporučila změnit rozložení daňové zátěže. Míní, že by se měly snížit povinné odvody, a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně.
Cormann uvedl, že by Česko mělo v dlouhodobém horizontu zavést i novou uhlíkovou daň. Vyplývá to z hodnocení naplňování klimatických cílů, které je také součástí zprávy OECD. Podle Cormanna se Česku daří snižovat emise skleníkových plynů, jejich objem ale stále zůstává relativně vysoký. Zpráva doporučuje mimo jiné zaměřit se na investice do energeticky úsporného bydlení, kde by stát měl podporovat ekologické technologie vytápění a zvyšovat energetickou účinnost budov.
Podle generálního tajemníka OECD je třeba, aby stát zajistil, „že může získat energie bezpečně, dostupně a zároveň dosáhnout klimatických cílů“.
Fiala chce snižovat deficit o jedno procento HDP ročně
V reakci na zprávu OECD uvedl premiér Petr Fiala, že vláda chce snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun, ročně. Kabinet by podle něj měl konsolidační balíček pro příští rok zveřejnit za několik týdnů.
Doplnil, že vláda také pracuje na důchodové reformě, která by podle něj zajistila slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň by se změny neměly dotknout lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér.
Organizace podle něj přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se vláda snaží. „Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země,“ řekl Fiala.
Toho, co vláda chystá, se obává opozice. Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová chce, aby se vláda z krize „proinvestovala“. „Pokud se bude jenom škrtat, a ještě v tak krátkodobém horizontu, jak vláda říká, že to chce udělat, tak to ekonomiku zadusí,“ domnívá se.
Ekonomika je dost robustní, aby krizi přestála, věří Dlouhý
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je ale přesvědčen, že česká ekonomika nynější krizi odolá. „Má díky 30 minulým letům docela solidní kondici. Jakkoli je doba těžká – jak ostatně ukázala i čísla OECD – z tohoto hlediska je dostatečně robustní, že optimismus, že krizi překonáme v rozumné době, může být na místě,“ řekl Dlouhý v Byznysu ČT24.
Připustil ale, že nynější období považuje za nejhorší za poslední tři desítky let. „Nemyslím si, že bychom se teď měli nějak špatně. Ale krize, která začala pandemií a přelila se přes problémy v nabídkových řetězcích, přes první inflační tlaky po dopad války na Ukrajině a do energetické krize, je opravdu těžké období,“ zdůraznil.
Velmi podobně situaci ve čtvrtečních Událostech, komentářích popsal i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „Celá Evropa prochází složitějším obdobím, důsledky postcovidové a energetické krize se projevily v hospodářském růstu jednotlivých zemí. Každá se snaží recesi vyhnout,“ zdůraznil. Že OECD ve své zprávě předpovídá Česku vysokou inflaci, ho nepřekvapilo.
„Ale na druhou stranu je velmi těžké hledat balanc toho, jaké úrokové sazby ekonomika v jednotlivých zemích ještě unese. Vysoké úrokové sazby jsou tíživé zejména pro domácnosti, které by si třeba chtěly půjčit na nový byt,“ zmínil Síkela. Naopak především firmy zaměřené na export podle něj mají příjmy v eurech a tím pádem přístup k úrokům, které jsou výrazně nižší.
Síkelův předchůdce na ministerském postu Karel Havlíček (ANO) uznává, že žádná země to v době války a energetické krize nemá jednoduché. „Když jste to přebírali, inflace byla na průměru Evropské unie, dnes jste třetí nejhorší a máte ji o 80 procent vyšší, než je unijní průměr. Jedním z důvodů (vyšší) inflace bylo v Evropě covidové období a to, že se do ekonomiky pouštěly peníze. Dalším důvodem byly dlouho držené nulové, nebo dokonce i záporné sazby centrálních bank,“ připomněl Havlíček.
Česko podle něj „fatálně podcenilo“ fiskální politiku a nechalo problematiku inflace na bedrech České národní banky. „Vláda může dělat kroky v otázce rozpočtu nebo krátkodobých regulačních opatření,“ zmínil Havlíček, což se ale podle něj v Česku nestalo. I kvůli tomu prý v první polovině loňského roku cena elektřiny v tuzemsku rostla nejrychleji z celé EU.
26 minut
Události, komentáře: Co dělat s českou ekonomikou
