Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla hlasovali dva členové bankovní rady pro to, aby se úrokové sazby zvýšily o 0,50 procentního bodu, většina rady ale byla pro to, aby zůstaly v současné výši. Členka bankovní rady Karina Kubelková řekla České televizi, že se ČNB rozhodla před scénářem, kdy by sazby prudce vzrostly, a potom klesaly, upřednostnit takzvaný citlivostní scénář, kdy jsou sazby delší dobu vyšší. „Sazby by měly být v restriktivním pásmu, aby bezpečně doručily inflaci na náš cíl, což jsou dvě procenta,“ uvedla.
Obdobně hovoří další člen rady Oldřich Dědek. Podle něj sice zvýšení o 50 bazických bodů navrhovala měnová sekce ČNB, ale její názor nepodpořily simulace. „Simulace dopadly tak, že scénáře jsou prakticky identické. Nevidíte zvýšení inflace v případě, že sazby zůstávají na stávající úrovni. Případné zvýšení sazeb by mělo víceméně bagatelní dopad do zvýšení inflace,“ řekl Dědek v 90' ČT24. Soudí proto, že „pokud nejsme přesvědčeni, že to má viditelný dopad do inflace, tak bychom neměli vytvářet další stres pro podnikatele“.
Michl však po jednání rady ujistil, že stále připadá v úvahu, že by se v příštích měsících sazby zvýšily. „Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika,“ řekl. Podotkl, že na příštím zasedání rady připadá v úvahu zachování sazeb v nynější výši, nebo jejich zvýšení.
V dosavadní výši ponechala rada kromě základní úrokové sazby i lombardní a diskontní sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u té centrální peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Nynější vedení centrální banky nepovažuje sazby za jediný způsob, jakým lze dostat inflaci pod kontrolu. Důležitý je podle něj i kurz koruny, kterou se ČNB snaží udržet silnou. „Zlevňuje dovozy a působí velmi rychle proti inflaci. Působí rychleji než úrokové sazby,“ míní guvernér Michl.
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky
Nový odhad ČNB, jak se bude letos vyvíjet česká ekonomika, je příznivější než předchozí z loňského listopadu. Tehdy očekávala pokles o 0,7 procenta, nyní počítá pouze s 0,3procentní propadem.
„Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce,“ uvedl guvernér centrální banky. Dodal, že až odezní nákladové tlaky, ekonomika se vrátí k růstu. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení s růstem HDP o 2,2 procenta.
Horší je naopak výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Podle Kubelkové je to ovšem výsledek toho, že bylo potřeba přehodnotit loňskou inflaci v souvislosti s úsporným tarifem.
V lednu podle předpokladu centrální banky meziroční inflace výrazně zrychlí oproti lednu kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, která podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech.
„Je to směs vlivů, která patrně povede k vyšší inflaci. Ale o kolik to bude, to se dozvíme, až inflaci uvidíme,“ podotkl Oldřich Dědek. Očekávání, že v následujících měsících zpomalí zdražování natolik, že napřesrok se již dostane ke dvěma procentům, je podle něj podložené světovým vývojem. „Konsoliduje se situace ve světových cenách surovin, výrazně klesá zemní plyn, ropa i kovy. Dovážená inflace se bude snižovat, což je nejvýraznější důvod, proč vidíme, že by inflace měla klesat,“ ozřejmil situaci.
Michl naznačil, že výši inflace považuje za výsledek práce předchozí bankovní rady. Za hlavní příčinu považuje nákladový šok. „My jsme se o tom hodně bavili a vyplývá nám z toho, že v příštích 5,5 letech budeme muset být výrazně přísnější, než byla bankovní rada před námi. Nedovolit vznik tolika poptávkových tlaků, které se mohou rozjet, když přijde nákladový šok do ekonomiky,“ míní Michl.
Podle Oldřicha Dědka by při dvouprocentní inflaci měla být základní sazba také asi dvouprocentní. „To znamená nominální kolem tří čtyř procent. Ale to je situace klidové ekonomiky, k tomu máme daleko,“ podotkl člen bankovní rady, pro kterého bylo lednové zasedání rady také poslední před koncem mandátu.
Ponechání sazeb analytici očekávali
Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden, které by mohly být motivací pro růst sazeb. Proti jejich poklesu hovořila dřívější vyjádření guvernéra Aleše Michla, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu.
„ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby bez změny, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Ten ani s dalším zvýšením sazeb ze strany centrální banky již nepočítá, a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat,“ uvedl analytik České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč považuje za nejpravděpodobnější, že úroky budou stabilní po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině letošního roku by ale podle něj ČNB mohla začít úrokové sazby snižovat. Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává první snížení sazeb v srpnu. Ke konci letošního roku odhaduje repo sazbu pět procent, politicky neutrálních tří procent by měla dosáhnout v závěru roku 2024.
David Vagenknecht z Raiffeisenbank se domnívá, že vzhledem k tomu, že bankovní rada neupravuje sazby, spoléhá se hlavně na kurz koruny, který je relativně silný. „Není tak překvapující, že oznámení z dnešního (čtvrtečního) rozhodnutí obsahuje opět větu o případných intervencích na devizovém trhu, pokud by koruna vykazovala nadměrnou rozkolísanost,“ upozornil.
Zda je správně, že bankovní rada sází i na posilování koruny, zatím nechce hodnotit Jakub Seidler. Podle hlavního ekonoma bankovní asociace je potřeba počkat. „Budeme moci říct, jestli vyčkávání a nezvyšování sazeb bylo v pořádku, až uvidíme, jak se bude inflace vyvíjet v letošním roce,“ předeslal.
V Událostech, komentářích se k politice centrální banky z posledních měsíců vyjádřil kriticky její bývalý guvernér Jiří Rusnok. Domnívá se, že v té době měla zasahovat.
„Nejlepší období, kdy měla zasahovat centrální banka, byl podzim, druhá polovina minulého roku. Teď už to ztrácí na síle a efektivnosti. Každá věc jednou pomine a pomine i tato epizoda inflace. Ale bohužel pomine poněkud později a za dramatičtějších okolností, než by tomu bývalo, kdyby banka zasahovala včas v době, kdy to bylo optimální,“ prohlásil Rusnok.
Sazby rostou od června 2021
ČNB začala zvyšovat sazby již v červnu 2021. Tehdejší bankovní rada vedená Jiřím Rusnokem přes léto ve dvou krocích zvedla základní úrokovou sazbu z 0,25 na 0,75 procenta. Pak když začala inflace růst výrazněji, přidala předloni v říjnu tři čtvrtě procentního bodu, v listopadu jeden a čtvrt bodu a před Vánoci ještě bod, takže na konci roku již sazba dosahovala 3,75 procenta. V menších krocích rostla i dál do loňského května, aby v červnu, kdy rada naposledy zasedla ve starém složení, prudce vyskočila na sedm procent.
Prezident Miloš Zeman ale loni obměnil bankovní radu tak, že se takzvaní jestřábi, kteří prosazují další zvyšování sazeb, dostali do menšiny. Ostatní sice v době, kdy se meziroční inflace pohybovala nad patnácti procenty, nehlasovali pro to, aby se sazby snížily, ale růst ustal.
Zvyšování sazeb ČNB kopíruje průměrná úroková sazba hypoték. Podle Hypomonitoru České bankovní asociace se za rok od prosince 2021 do loňského prosince zvýšila z rovných tří procent téměř na dvojnásobek – 5,98 procenta.
