Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.
„Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace, katastrofa. Zastavit růst sazeb, protože to stejně nepomáhá… Bodejť by to pomáhalo, když to má zpoždění rok a půl až dva roky. Každý měsíc, kdy budeme mít inflaci zbytečně vyšší, bude působit všechny problémy, které zažíváme,“ upozornil Rusnok.
Člen poradního sboru ministerstva práce a ekonom IDEA Cerge-EI Filip Pertold v této souvislosti uvedl, že se nedá vyloučit, že příští rok bude inflace vyšší než nominální mzdy. „Nejsem expert, ale zřejmě došlo k zastavení růstu sazeb předčasně,“ reagoval na chování ČNB.
Bankovní rada ČNB na svém posledním letošním zasedání ponechá ve středu podle analytiků základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.
Členové bankovní rady v rozhovorech s médii dávali najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace převažují argumenty pro ponechání sazby v nynější výši. Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci za dostatečné, pro zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně oživila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.
Inflace a důchody
Rusnok také zkritizoval zachování výpočtu, podle kterého mají vyšší důchody ti, kteří odejdou do předčasného důchodu v letošním roce, než ti, kteří tam půjdou v lednu či únoru příštího roku. Ministerstvo práce podle něj nekonalo včas. „Měl by se upravit systém, který se ukázal v extrémním testu vysoké inflace jako ne zcela funkční. Já to vidím jako manažerské selhání,“ uvedl.
Jako nespravedlnost to vnímá bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Pertold k tomu uvedl, že tento bod zřejmě nebyl pro pracovní skupinu ministerstva prioritou. Problém není podle něj pouze ve velkém množství žádostí o předčasné důchody, ale i v důsledcích pro pracovní trh. „Pokud jen polovina z odhadovaných sto tisíc lidí skutečně do předčasného důchodu odejde z trhu práce, ekonomika zažije další šok, když se z něj v rychlém sledu odsaje jedno procento pracovní síly,“ varoval.
Žadatelů a žadatelek výrazně přibylo poté, co resort práce v polovině října upozornil na výhodnost letošních předčasných penzí. Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje kvůli prudkému zadlužování státu omezení dřívějších penzí a zpřísnění podmínek.
