Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zrychlovalo od loňského července třináct měsíců v řadě. Loni v červenci činila meziroční inflace 3,4 procenta, letos v červenci 17,5 procenta. V srpnu pak inflace zpomalila na 17,2 procenta. V září ale opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993. V říjnu tempo inflace ovlivnilo zejména započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny byly vlivem vládních úsporných opatření v listopadu meziročně nižší o 23,4 procenta a ceny zemního plynu zrychlily svůj růst na 139 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že mírné navýšení tempa inflace bylo očekávané a odpovídá predikcím. „Inflace je ale nižší, než byla v září, jen to ukazuje stagnaci, kterou jsme předpokládali,“ sdělil. V příštím roce by podle něj měla inflace výrazněji klesat. „Protiinflační opatření, která děláme, skutečně fungují. Trend, který teď v ČR máme, je i přes toto drobné navýšení správný,“ dodal Fiala.
Lidé zaplatí více za mouku, mléko i vajíčka
Ceny potravin v listopadu meziročně vzrostly o 27,1 procenta. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48 procent, polotučného trvanlivého mléka o 53 procent, vajec o 72 procent, olejů a tuků o 41 procent, brambor o 42 procent a cukru o 109 procent. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny tuhých paliv o 69 procent a tepla a teplé vody o 30 procent. Ceny v oddíle doprava stouply o 13,6 procenta.
V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26 procent. Ceny zboží v listopadu úhrnem meziročně vzrostly o 18,5 procenta a ceny služeb o 12,7 procenta.
Proti říjnu si spotřebitelé museli připlatit o pět procent za ovoce, vejce zdražila o 11 procent, chleba o tři procenta, brambory o 15 procent a polotučné trvanlivé mléko o šest procent. Naopak mírně zlevnila zelenina a oleje a tuky.
„My už více jak rok zdražujeme každé dva měsíce. (…) Takhle turbulentní dobu jsem nikdy nezažil,“ konstatoval v pořadu 90' ČT24 majitel Pekárny Kabát Richard Kabát. „Nicméně mám pozitivní zprávu – nové ceny, které jsme dostali od našich dodavatelů na leden, se buď zastavily, anebo lehce klesají. Třeba u oleje začíná cena klesat zhruba o sedm procent,“ prozradil.
Kabát tak věří, že zdražování, které jeho pekárna musela provést v prosinci, bylo poslední. „Zkusíme teď třeba půl roku nezdražovat. A doufám v to a věřím, že naši dodavatelé to udrží.“ Doufá tedy, že se inflace díky stagnaci růstu cen zastaví. „Takže inflační očekávání máme takové, že by se to mělo zastavit, nebo zlepšit,“ dodal.
V oddíle bydlení se zvýšily především ceny zemního plynu o 14 procent, elektřiny o čtyři procenta, tepla a teplé vody o necelých šest procent a tuhých paliv o víc než čtyři procenta. Na snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 procenta a automobilů o necelé procento. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,8 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta.
ČSÚ zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 11,4 procenta ze zářijových 14,3 procenta. U dovozu se ceny v říjnu meziročně zvýšily o 14,4 procenta po zářijovém růstu o 20 procent. Meziměsíčně se říjnové ceny podruhé za sebou snížily, vývozní klesly o 1,1 procenta a dovozní o 2,2 procenta. Na meziroční růst i meziměsíční pokles měl největší vliv vývoj cen elektřiny, zemního plynu, ropných výrobků a uhlí.
Dražší nábytek, výbava pro děti i svatby
Čechům se tak už několikátý měsíc prodražuje běžný život. Těžké to mají i ti, kteří zařizují domácnost nebo jsou na začátku jiné životní změny.
„Energie a všechno je v současné době navýšené a obecně lidi šetří,“ říká majitel obchodu NábytkovýOutlet.cz Roman Kratochvíl. Prodává zboží, které jinde rozbalili nebo vystavili. Zájem lidí se v posledním čtvrt roce podle něj zvýšil asi o patnáct až dvacet procent – i přesto, že i zde se zdražování odráží. V porovnání s loňským rokem zaplatí zákazníci zhruba o deset procent víc.
„Třeba sedačky, které se pohybovaly okolo dvanácti, třinácti tisíc, jsou o tisícovku, maximálně o dvě dražší. Postele teď máme kolem deseti tisíc komplet včetně matrací, stolek k sedačce za dva až tři tisíce,“ sdělil Kratochvíl.
Dražší je i základní výbava pro děti. Rodiče novorozenců oproti loňskému roku zaplatí o tisíce korun navíc. „Určitě se rodiče nevyhnou zboží, jako jsou pleny. A v tomto případě výrobci zdražovali samozřejmě také, ale zdražení nebylo tak vysoké a většinou se pohybuje kolem deseti až dvaceti korun. (…) U dětských postýlek je cenový rozdíl od loňského roku maximálně kolem čtyř set korun. Nejlevnější postýlka se pohybuje cenově okolo 3,5 tisíce korun,“ prozradil asistent prodeje v obchodě DetskyDum.cz Pavel Neubauer.
I u výbavy pro děti platí, že čím dražší věc, tím více se na ní inflace projevuje. „Máme tady kočárky, které se cenově pohybují někde kolem dvanácti tisíc korun. Jedná se o celkový set – korbička, podvozek a sportovní sezení. Máme tady potom set, který je v té samé výbavě – vychází třeba až ke čtyřiceti tisícům korun,“ doplnil Neubauer.
V Česku se prodražují také svatby. „Pokud nechceme nějakou složitou výzdobu, chceme opravdu klasický obřad, bavíme se o dvou až pěti tisících. Pokud se bavíme o obřadu se vším všudy, tak se můžeme dostat až na dvacet tisíc,“ říká majitelka ostravské svatební agentury Simply Yes Michaela Nedomová. Před rokem to bylo u větších obřadů řádově o tisíce míň.
Zrychlení způsobilo hlavně zrušení DPH na energie
Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom analytici. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.
„Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se nedá očekávat rychlé snížení inflace. „I po zavedení úsporného tarifu, respektive cenových stropů, které ho nahradí, zůstává inflace vysoká. Klíčovou otázkou je, nakolik se to projeví v inflačních očekáváních a mzdových vyjednáváních. Riziko, že se s inflací budeme potýkat déle, není zanedbatelné,“ uvedl.
„Inflace se v příštím roce asi vrátí na jednociferné hodnoty. Bude velmi důležité, zda se vrátíme na úroveň dvou, tří procent, nebo zda nám zůstane na úrovni pěti, sedmi, osmi. Ono to nemusí vypadat jako nějak velký rozdíl, ale dlouhodobě to může vést k výrazně nižší životní úrovni,“ myslí si Marek.
„Aktuální rychlý sestup cen pohonných hmot sehraje důležitou roli i v prosincové inflaci. Díky tomuto vlivu by meziroční inflace nemusela z listopadové hodnoty zrychlit i přes očekávané další zdražení energií, potravin a některých dalších položek. Zrychlení inflace do okolí 17 procent následně předpokládáme na začátku roku,“ dodal ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
„Od ledna by se mělo promítnout zastropování cen, lze tedy očekávat, že inflace bude menší. O tom koneckonců hovoří i prognóza ČNB, která říká, že někdy v roce 2023 by se inflace měla dostat opět na jednociferné hodnoty,“ uvedl Petr Wawrosz z Katedry ekonomických teorií České zemědělské univerzity v Praze. „Já se osobně domnívám, že to stále bude minimálně okolo deseti, jedenácti, dvanácti procent,“ dodal.
„Loni bylo snížené DPH, letos není – to tu inflaci zvyšuje. Proti tomu, a možná výrazněji, působí zavedení úsporného tarifu, který statistický úřad z mě neznámého důvodu zahrnul už do letošních čísel,“ poznamenal ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda v pořadu 90' ČT24. „Co je pro nás ale klíčové, je, že ta jádrová inflace (…) mírně zpomalila, ale pořád je to dvouciferné číslo.“
Jestli inflace bude zpomalovat, se dle Bendy teprve ukáže. „Máme tady spoustu nejistot, které jsme si třeba před rokem ještě neuměli představit – válku, to, že se zastaví dovoz plynu z Ruska, že Evropa vyhlásila embargo na dovoz ruské ropy po moři… Je spousta dalších věcí, které se s tím pojí. (…) To všechno jsou věci, které vytváří prostor pro to, že by inflace nemusela ani globálně, ani v domácí ekonomice výrazně zpomalovat,“ soudí ekonom.
„Nabídková strana ekonomiky se ještě stále navíc nevzpamatovala z výrazného zásahu, který přinesl covid,“ dodal Benda. „Je nedostatek všeho, nejsou komponenty, Čína má úzávěry, které v podstatě paralyzují klíčové továrny.“
Inflace byla pod odhadem ČNB
Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin, naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Zrychlení inflace proti říjnu ČNB očekávala, podle ní se také projevuje loňské odpuštění DPH na energie v listopadu a v prosinci, které ovlivňuje meziroční srovnání.
Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v listopadu snížila na 13,8 procenta, nadále ale zůstává vysoká. Podle ČNB se v ní projevuje postupné odeznívání růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky.
Naopak zrychlil růst cen potravin, které meziročně zdražily o 19,2 procenta. „K tomu přispěla vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině,“ dodal Král s odkazem na ruskou invazi.
Kolem poloviny roku 2023 se podle ČNB inflace sníží na jednocifernou hodnotu, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace měla vrátit v první polovině roku 2024.
