Ceny potravin budou růst i v příštím roce, k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.
Potraviny budou zdražovat i v příštím roce. Táhnout vzhůru je budou nejen drahé energie
OVM: Večeřová, Ludvík a Prouza o cenách potravin (zdroj: ČT24)
Ceny potravin budou možná klesat až v závěru příštího roku, a to velmi pozvolna, soudí členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Do cen budou stále promlouvat drahé energie, ale také drahé nájmy, doprava, lidské faktory,“ řekla pro OVM.
„Ráda bych se neshodovala, ale shoduji se,“ řekla k jejímu názoru prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Dodala, že budeme rádi, pokud se podaří v průběhu roku ceny stabilizovat. Růst cen očekává zejména počátkem roku, byť už ne skokový. Připomněla, že napříkad pekaři a řezníci již ohlásili zdražování. Zmínila také růst nákladů na obaly, který se projeví v cenách výrobků.
- I v říjnu opět zrychlil meziroční růst cen potravin. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly podle údajů Českého statistického úřadu vyšší o 29,1 procenta (v září o 25,6 procenta), masa o 26,6 procenta (v září o 23,6 procenta), vajec o 52,8 procenta (v září o 23,3 procenta), ovoce o 7,6 procenta (v září o 2,9 procenta), zeleniny o 24,4 procenta (v září o 12,2 procenta) a cukru o 105,4 procenta (v září o 33,8 procenta).
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, viceprezident Hospodářské komory ČR a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza doufá, že nejhorší zdražování potravin je již za námi. Bude však podle něho záležet na několika faktorech. Zda se do cen odrazí zastropování cen energií, zda již dochází ke stabilizaci cen rostlinné výroby a jak se vyvinou ceny živočišné výroby. Je však skeptikem.
„I dodavatelé, kteří by mohli zlevňovat, to nedělají. Dokážou si kreativně najít nové výmluvy.“ Zmínil příklad, když na burzách klesaly ceny pšenice, v Česku se to neprojevilo. Uvedl i názor ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), podle něhož by mohl letošní rok být pro zemědělství nejziskovější.
Růst cen potravin v Česku
Prouzovo tvzení odmítl viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Připomněl, že mnohé firmy nyní přejdou ze zafixovaných, nižších cen energií na vyšší, zastropované. Nelze také podle něj odhadnout, jaký bude klimaticky příští rok, například dopad sucha. „Podnikáme pod širým nebem, je tam řada vlivů,“ konstatoval.
Položil také otázku, že pokud by bylo zemědělství opravdu tak ziskové, proč by klesaly plochy sadů, plochy zeleniny, proč bychom ztráceli soběstačnost u brambor či u vepřového masa, či proč se do zemědělství nehrnou mladí lidé. Zmínil rovněž nižší platy než v průmyslu a 40 až 50 miliard dotací z EU pro české zemědělství. Dodal také, že větší ziskovost je u obilovin a olejnin (řepka), tedy surovin pro další zpracování. Naopak nižší ziskovost je u ovoce, zeleniny či brambor.
Růst cen potravin v Evropě
Nižší ceny potravin v Polsku
Večeřová, Ludvík a Prouza ve studiu také diskutovali o levných potravinách v Polsku. Čím je to způsobeno, jak se tomu dá konkurovat. Věnovali se i (ne)kvalitě potravin v této zemi, kam mnohé české rodiny zajíždějí nakupovat výrazně levnější potraviny, než jsou v Česku.
Večeřová připomněla, že v Polsku je na potraviny letos daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši nula procent. A u vybraných druhů potravin to chystají i na příští rok. Mají také nižší ceny energií. „Už tím, že máme 15 procent DPH, nejsme konkurenceschopní.“ Dodala, že v Německu je tato daň sedm procent, v Rakousku a na Slovensku deset procent. Domnívá se, že ideální by bylo u nás pět procent.
Možnost nižší sazby pro vybrané potraviny už několikrát zmínil i ministr Nekula. Prouza však v pořadu upozornil, že ministr už mnohokrát změnil názor. „Na to už jsme si všichni trošku zvykli.“ Jako „perverzní situaci“ pak hodnotí to, že v Česku je DPH na pivo nižší než na ovoce a zeleninu. „To existuje jen v České republice.“
Prouza také zmínil, že nejchudší třetina české populace přestává kupovat ovoce a zeleninu i kvalitní potraviny. Domnívá se proto, že za deset až patnáct let se to negativně projeví na jejím zdravotním stavu.
Ludvík uvedl, že v Polsku jsou také marže obchodních řetězců nižší než v Česku a je tam i horší kontrola kvality potravin. Tvrzení o nižších maržích označil Prouza za „bláboly“. Uvedl, že v českých řetězcích je 80 až 90 procent českých potravin. Domnívá se, že zemědělci jsou čtyřikrát ziskovější než potravináři či obchodníci a mají tak prostor ke snižování cen. Podle něho také neplatí, že polské rovná se méně kvalitní.
Večeřová v této souvislosti připomněla různé polské kauzy s pesticidy, s motorovým olejem v krmných směsích či s posypovou solí. „Nic se nevyřešilo. V Polsku nefungují kontrolní mechanismy,“ řekla s tím, že to uznávají sami Poláci. Myslí si, že v Polsku jsou kvalitní potraviny, ale „ty se bohužel nedostávají k nám“.
Jaký bude strop pro ceny energií u velkých firem?
Hosté ve studiu se naopak shodli, že pokud se nepodaří od ledna zastropovat ceny energií i pro velké producenty, projeví se to výrazně také v cenách potravin. U obchodních řetězců tvoří náklady na energie osm procent nákladů obchodů, řekl Prouza. Negativní dopad na velké potravináře zmínila i Večeřová.
Shoda panovala rovněž v tom, že pokud se nenajde evropské řešení, tak těžko budeme moci konkurovat národním dotacím jiných států. Zejména to platí u Německa či Francie.
Diskutující uvedli, že řešení u velkých podniků by se mělo podobat zastropování, které již platí pro malé a střední podniky a pro domácnosti. A to alespoň u 70 procent spotřeby. Měl by tam být také motivační stimul k šetření s energií a ke snižování energetické náročnosti.