Češi

Předvánoční nákupy vrcholí. Češi z příhraničí ale často míří například k polským sousedům. Lákají je nižší ceny i pestrý sortiment zboží. Za velkými rodinnými nákupy do polských supermarketů čeští zákazníci přijíždějí z míst vzdálených i desítky kilometrů. V posledních týdnech přibývá takových cest i do Rakouska. Podle mnohých zákazníků je tam zboží levnější a mnohdy i kvalitnější.

Chorvatsko požádalo Českou republiku, aby převzala trestní řízení s mužem, který je podezřelý v souvislosti s výbuchem a s usmrcením dítěte v Zadarské župě. Uvedl to mluvčí českého Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Doplnil, že o dalších krocích ohledně žádosti rozhodne dozorové Městské státní zastupitelství v Brně.

V Rusku si lidé připomněli památku obětí politických represí. V letech 1917 až 1991 bylo v Sovětském svazu z politických důvodů zabito přes milion lidí, další miliony skončily v gulazích. Byli mezi nimi i Češi a Slováci. Památný den se však neobešel bez zásahu státu – ruský cenzurní úřad totiž bez udání důvodu nechal zablokovat některé internetové stránky, které informovaly o vzpomínkových akcích po celé zemi.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Čechy a spolu s nimi ještě obyvatele skandinávských států zdobí jedna ctnost. Mohou se pochlubit nejvyšší ochotou a taky schopností poskytnout první pomoc. Například resuscitaci ještě před příjezdem záchranky nebo policie provede osm z deseti svědků neštěstí. Napomáhá tomu osvěta a také kurzy a školení, které v tuzemsku probíhají už i na školách.

Konflikt v Libanonu dopadá také na místní českou komunitu. V zemi zůstává přes dvě stě lidí, kteří se hlásí k českému občanství. Necelá stovka jich je zaregistrována v aplikaci Drozd a dostává tak pravidelné informace o mimořádných repatriačních letech. Ty už využilo kolem tří desítek českých občanů.

Češi, kteří několik let vykořisťovali své krajany a nutili je k otrocké práci v Británii, stráví v tamním vězení v součtu 26 let. Britský soud v pátek třem členům gangu vyměřil tresty třináct, devět a čtyři roky vězení. V pondělí o tom informovala britská justice.

Českým horolezcům z Krkonoš se podařilo vystoupit na nejvyšší dosud nepřekonanou horu světa – Muču Kiš v severním Pákistánu. Ta odolala desítkám výprav horolezců. České tříčlenné expedici výstup na horu vysokou 7480 metrů zabral pět dní.

Řecku opět hrozí rozsáhlé lesní požáry. Premiér Kyriakos Mitsotakis varoval, že léto bude velmi nebezpečné. Hasiči už letos likvidovali plameny na několika ostrovech nebo v oblasti Athén. Na ostrově Kos se ohně rozšířily až k rekreačním oblastem. Turisty záchranáři evakuovali, mezi nimi i cestující z Česka.

Sezona dovolených se blíží. A právě léto chce mnoho lidí strávit u moře. Kromě ubytování tvoří významnou položku rozpočtu doprava. Ta, která se vyplatí do jedné destinace, nemusí být výhodná do jiné. V červnu dopravci zavádějí letní spoje nebo posilují ty do žádaných destinací. Češi tradičně nejčastěji jezdí do Chorvatska, Itálie, na oblibě nabývají ale i polské pláže u Baltu.

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Na hranicích Kyrgyzstánu a Kazachstánu zemřeli tři čeští občané po sesuvu laviny, prohlásila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Agentury AFP a TASS předtím s odvoláním na kyrgyzské úřady informovaly o čtyřech českých obětech. Slovenské ministerstvo zahraničí později potvrdilo úmrtí jednoho Slováka při neštěstí.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Oběťmi sobotního leteckého neštěstí v Rakousku jsou s největší pravděpodobností Češi, sdělila hornorakouská policie. Totožnost dvou můžu a dvou žen nyní ověřuje ve spolupráci s českými úřady. Státní zastupitelství ve Welsu nařídilo pitvu. V době nehody v oblasti silně foukalo a viditelnost snižovalo sněžení. Vyšetřovatelé proto pracují s variantou, že pilot mohl nad letadlem ztratit kontrolu.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

Ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by mezi oběťmi ničivého zemětřesení v Maroku byli Češi. Podle cestovatelského systému Drozd je jich v zemi aktuálně přes 170, z toho 80 v zasaženém Marrákeši. S dvojicí českých cestovatelů, jež se nacházela v době katastrofy přímo v oblasti pohoří Atlas, se již úřadům podařilo navázat kontakt, oba jsou v pořádku. Někteří Češi museli noc strávit před hotelem. Řada z nich teď zamíří domů, marocká letiště totiž zůstávají v provozu.

Na pražském letišti v pondělí přistála další letadla z požárem zasaženého řeckého ostrova Rhodos. Cestující popsali zmatené dění na ostrově i nepřesné informace od cestovních kanceláří. Vládní speciály zatím do oblasti nevyrazí. Resort zahraničí má na místě čtyři lidi, kteří pomáhají s organizací návratu do vlasti. Některé cestovní kanceláře začaly nabízet bezplatnou změnu zájezdu. Situace na Rhodu je stále vážná, ale podle informací místních orgánů by měla být stabilizovaná.

Rozsáhlý požár poblíž chorvatského Šibeniku se dotkl i českých turistů, kteří u Jadranu trávili dovolenou. Zatímco někteří se evakuovali tak rychle, že na místě nechali většinu věcí, jiní se přesunuli jen o kus dál a později se vrátili zpět na místo, které o den dřív halil hustý dým.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Po sobotním sesuvu půdy na italském ostrově Ischia zemřela nejméně jedna žena. Dalších 12 lidí se podle agentury ANSA pohřešuje, pátrají po nich záchranáři. Zhruba dvěma stovkám lidí úřady nařídily evakuaci kvůli obavám z dalších sesuvů a zřícení domů. České ministerstvo zahraničí neví o tom, že by se neštěstí dotklo některého z Čechů.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Zhruba čtyři miliony Čechů letos vyrazí na dovolenou do zahraničí. Odhaduje to Asociace cestovních kanceláří. Zájem o cestování je tak momentálně skoro stejný jako před pandemií. Ti, kteří vycestují, na zájezdech nešetří. Podle cestovních kanceláří chtějí častěji pobyty all inclusive a využívají i více služeb. Naopak v českých hotelích tuzemští zákazníci tráví méně dní než před začátkem pandemie. Obvykle jen dva až tři. Přesto letošní sezonu považuje většina podnikatelů za dobrou.

Albánský nejvyšší soud potvrdil doživotní trest vězení pro Sokola Mjacaje, který v roce 2015 na severu země zavraždil dva české turisty. Nevyhověl tak odvolání, které Albánec podal bezmála před sedmi lety. Informovala o tom v úterý albánská média.