Češi

Obědy mimo domov lidem zdražily – průměrná cena poledního menu v českých restauracích v dubnu poprvé přesáhla dvě stě korun. Platí to hlavně pro velká města, za oběd tak lidé platí průměrně o šest korun více než v dubnu minulého roku. Ceny jsou nejvyšší v Praze, a to především ve čtvrtích, kde řada lidí pracuje v kancelářích. Nejnovější průzkum ukazuje, že pro průměrného zákazníka v Česku zůstává rozhodujícím faktorem cena.

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.

Drtivá většina Čechů se považuje za vlastence, v aktuálním průzkumu agentury Median se tak označilo 91 procent dotázaných. Současně se více než polovina občanů přiklání k názoru, že obranu vlasti mají zajistit profesionální vojáci a armáda, zatímco podle zhruba třetiny respondentů je morální povinností každého občana aktivně se zapojit do obrany své země.

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.

Už první Slované si nejvíc pochutnávali na prosu. Tato plodina byla odolná, dařilo se jí v pravlasti Slovanů i v Čechách, byla dostatečně výživná. V polovině jedenáctého století se ale přihodilo něco, co začalo proso odsouvat na vedlejší kolej, ukázal rozsáhlý výzkum českých archeologů.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.

Počet výrobců obuvi klesá – v Česku za tři roky o třináct, v Evropě o více než dva tisíce. Stávající producenti proto hledají nové cesty, jak oslovit zákazníky, zatímco čelí silné konkurenci z Asie. Češi se při nákupech stále z velké části orientují podle ceny, přibývá však i těch, kteří si připlatí za takzvanou barefoot obuv napodobující chůzi naboso nebo za boty na míru. Vedle zdravé chůze hraje stále větší roli především pohodlí, trendem posledních let navíc zůstávají tenisky.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Hnutí SPD před volbami uspořádávalo jarmarky, na kterých se prodávaly velmi levné potraviny, podle expertů často za ceny pod výrobními náklady. Na otázku moderátora Interview ČT24 Jiřího Václavka, kdy Češi takové slibované ceny potravin uvidí, odpověděl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), že bude naplňovat primárně programové prohlášení vlády a že cílem je ztransparentnit dodavatelský řetězec a edukovat veřejnost – ukázat, jak se tvoří cena. K cenám podobným SPD jarmarkům se prý Česko podle ministra může dostat nebo se jim minimálně přiblížit. Ministerstvu prý jde v „globálu“ o to, aby ceny potravin byly konstantní a ovlivňované pouze inflací, vysloveně zlevnění potravin v tomto kontextu Šebestyán nezmínil.

Ročně stráví dovolenou na lodi už téměř sto tisíc Čechů. Poptávka je po turistických plavbách, na které vyrážejí zpravidla páry. Skupiny přátel dávají přednost pronájmům lodí. Nejčastěji je rezervují právě v tomto období. Obecně ale Češi podle expertů dovolenou na lodi teprve objevují.

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.

Češi a Slováci se znovu sešli na hraniční hoře Velká Javořina v Bílých Karpatech. Na česko-slovenském pomezí se na konci prosince oba národy neformálně potkávají už desítky let a společně oslavují příchod nového roku. Tradiční silvestrovská akce vždy přiláká lidi z obou stran hranice. Připomínají si někdejší společný stát, utužují vzájemné vztahy a nechybí ani každoroční přípitek.

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.

V bojích na Ukrajině podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí dosud padli čtyři Češi, nejméně pět se jich pohřešuje a jeden je v zajetí, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Zdůraznil, že skutečný počet padlých či pohřešovaných může být vyšší. Web iRozhlas.cz informoval o případu dobrovolníka z Plzeňska, který na Ukrajině padl letos na podzim. V úterý se s ním rozloučila rodina, přátelé a kolegové.

Čeští potápěči pomohli na konci října prozkoumat v Egejském moři vrak lodi HMHS Britannic. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce patří průzkum tohoto vraku k nejnáročnějším na světě, uvedl vedoucí expedice Britannic 2025 Petr Slezák. Zaoceánský parník se potopil za první světové války v listopadu 1916 po nájezdu na námořní minu.

Před sto lety v Kyrgyzstánu založili Čechoslováci družstvo s názvem Interhelpo. I když do nehostinné krajiny přijeli pomáhat budovat socialismus, část z nich se stala oběťmi stalinských čistek. Po jejich osudech pátrala organizace Gulag.cz.

Automobilem na dovolenou do zahraničí vyrazí každý rok kolem 2,5 milionu Čechů. Podle asistenčních služeb lidé často podceňují připojištění, běžná smlouva přitom nemusí v případě poruchy stačit. Zásahy v cizině jsou násobně dražší než v Česku.

Zájem českých turistů o Slovensko upadá. Loni jich přijelo o dvacet tisíc méně oproti roku 2023. Podle slovenských úřadů jsou důvodem vyšší ceny i obavy z medvědů. Některé ankety ale poukazují na politický vývoj. Slovenský cestovní ruch zatím nedosáhl čísel před covidem.