TÉMA

CERGE-EI

Česko má nejmenší obce v EU, slučování ale obvykle odmítají

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.
14. 7. 2024|

Většina lidí byla přesvědčená o tom, že určitá forma důchodové reformy je potřeba, ukázal průzkum

Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.
16. 11. 2023|

Čeští vědci pomocí statistiky popsali, kdo měl v Osvětimi větší pravděpodobnost přežití

Vzpomínky lidí, kteří prošli koncentračními tábory, často uvádějí, že pro přežití byla důležitá vzájemná podpora spoluvěžňů. Jejich svědectví potvrzují nové analýzy, které využily data i o těch vězních, kteří holocaust nepřežili. Výsledky studie vědců z CERGE-EI vyšly v nejnovějším vydání časopisu PNAS.
25. 7. 2023|

Jak se liší mileniálové od svých rodičů? Jsou vzdělanější a častěji žijí „single“, ukázala studie

Jedni vyrůstali v totalitě, v mládí zažili revoluci a stáli u budování demokracie, druzí dospívali ve svobodě, mají jiné zájmy, cíle i hodnoty než jejich rodiče – generace X a generace Y, jinak mileniálové. Odborníci ze společného centra Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI zjišťovali, v čem se liší a co mají společného dnešní třicátníci a jejich rodiče. Zaměřili se hlavně na tři oblasti životního stylu: vzdělávání, přístup k manželství, partnerství a dětem a také finanční zabezpečení.
4. 5. 2023|

Úrokové sazby je nutné dál kvůli inflaci zvyšovat, míní Rusnok

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.
18. 12. 2022Aktualizováno18. 12. 2022, 16:56|

Vládní špičky odmítly slučování malých obcí. Podle NERV by opatření ušetřilo deset miliard

Koaliční lídři odmítli další návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku veřejných financí. Jde o slučování malých obcí pod tisíc obyvatel s těmi většími. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) současný velký počet samospráv funguje dobře. Naopak NERV považuje systém za neefektivní, úprava by podle něj ušetřila státu ročně až deset miliard korun.
11. 11. 2022|

Zastropování mohlo přijít dřív, připustila Seitlová. Podle Švejnara bylo nutné vše řádně připravit

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.
21. 9. 2022|
OVM

Tlačím tím na ministry, vysvětlila Maláčová, proč chce zpřísnit systém dávek. Podle ekonoma se nevyplatí trestat děti za rodiče

„O opatřeních proti chudobě diskutujeme, ale nic se neděje. Pokud přijdou ostatní ministři se systémovým řešením, ráda svůj návrh stáhnu,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), proč připravila zákon o přídavku na bydlení. Ten zpřísní přidělování dávek. K zákonu, který je nyní v připomínkovém řízení, mají výhrady ministerstva, obce i organizace zaměřené na vzdělávání a sociální problematiku. Maláčová to řekla v pořadu Otázky Václava Moravce.
9. 2. 2020|