Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.
Většina lidí byla přesvědčená o tom, že určitá forma důchodové reformy je potřeba, ukázal průzkum
Události: Změny v penzích (zdroj: ČT24)
Češi a Češky v průzkumu nesouhlasili například s tím, aby byl věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití. Proti tomuto záměru se v průzkumu vyslovilo osmašedesát procent lidí. Ten také ukázal, že naopak největší podporu, od tří pětin občanů, má navýšení plateb pro osoby samostatně výdělečně činné a lidi pracující na dohodu. Polovina lidí by pak byla pro zpřísnění podmínek pro předčasný důchod.
Věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití
Jasno nemají lidé většinou ani v tom, v kolika letech do penze půjdou. Například administrativní pracovnice Martina z Prahy doufá, že to bude co nejpozději, na důchod má prý ještě čas. Doufá v to kolem 67 let věku. Tlumočníka Jana pak téma vůbec netrápí. „Nespoléhám na to, že dostanu nějaké peníze od státu,“ myslí si. Většina respondentů, s nimiž ČT natáčela, se shodla na ideálním věku odchodu do penze mezi šedesátým a sedmdesátým rokem života.
Změny v důchodech – tak, jak je navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí – by měly být postupné. Zabránit mají především kolapsu financování důchodového systému v Česku z důvodu stárnutí populace, už nyní je totiž v deficitu.
V Česku lidé v průměru pracují téměř 36,4 roku. To odpovídá evropskému průměru, například Němci nebo Rakušané však tráví v zaměstnání o dva až tři roky delší dobu. Poláci jsou pak produktivní 34,6 roku. Jak dlouho Češi budou zůstávat na pracovním trhu, neovlivní jen změněná doba odchodu do důchodu, ale také vzdělání.
Délka pracovního života ve vybraných zemích Evropy
„Práce pro důchod nebude nutně delší, protože lidé sice v současné době budou odcházet do důchodu postupně později, ale také nastupují na trh práce později,“ upřesnila hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.
Čtyřicátníci budou mít důchod později, tvrdí ekonom
Potenciální výši penze pak ovlivní pobíraná mzda během aktivního pracovního života, ta průměrná dosahuje v současnosti na úroveň téměř 43 tisíc a dvou set korun. Měsíčně tak zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí sociální pojištění ve výši dvou tisíc a osmi set korun, zaměstnavatel pak zaplatí ještě výrazně vyšší částku. Kdyby se medián mzdy držel na stejné výši rok, odvedl by do systému sociálního pojištění pracovník přes 33 a půl tisíce a firma 128 a půl tisíce korun. Výše odvodů se reformou nemění, mírní se ale růst výše nových důchodů.
„Ti, kteří budou nejvíce zasaženi, jsou dnešní čtyřicátníci, možná padesátníci. Třicátníci se budou muset skutečně adaptovat na to, že budou mít důchod o trochu později, než možná počítali,“ uvedl ekonom společnosti Cerge-EI a člen poradního týmu ministra práce Filip Pertold. Podle něj bude důchod nejspíše i nižší, než by tito lidé očekávali.
Věková struktura v Česku (počet obyvatel)
Novinkou by mělo být také dobrovolné sdílení základu pro výpočet důchodu pro manžele. Jejich odvody sociálního pojištění by se tak sčítaly a pak by jim úřady vyměřily zhruba stejný důchod.
Právě skupina lidí mírně pod padesáti lety je v tuzemské populaci nejvíce zastoupena. Pětašedesátiletých a starších je přes dva miliony dvě stě tisíc. Dnešních čtyřicátníků a padesátníků – tedy skupiny, které se pozdější odchod do důchodu dotkne nejvíc – je přes tři miliony a sto tisíc. V roce 2048 budou všechny tyto ročníky starší 65 let. Obecně platí, že se lidé u nás – díky rozvíjející se zdravotní péči – dožívají stále vyššího věku.
Na dobu dožití bude vázaný i věk odchodu do důchodu. Jako první tuto změnu pocítí současní pětačtyřicátníci, pro ně je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu naděje dožití dalších téměř 38 let pro ženy a necelých 33 pro muže. Odborníci ale upozorňují, že s prodlužující se dobou dožití úměrně nenarůstá délka života ve zdraví. Proto lidem doporučují dbát o svůj zdravotní stav.