„O opatřeních proti chudobě diskutujeme, ale nic se neděje. Pokud přijdou ostatní ministři se systémovým řešením, ráda svůj návrh stáhnu,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), proč připravila zákon o přídavku na bydlení. Ten zpřísní přidělování dávek. K zákonu, který je nyní v připomínkovém řízení, mají výhrady ministerstva, obce i organizace zaměřené na vzdělávání a sociální problematiku. Maláčová to řekla v pořadu Otázky Václava Moravce.
Ministerstvo práce chystá kritizovaná opatření v zákoně o přídavku na bydlení, sjednotit se mají dvě současné dávky: příspěvek a doplatek na bydlení. A podmínky pro vyplácení jednotného přídavku se mají výrazně zpřísnit, nedosáhnou na něj například lidé, kteří nebudou aktivní při hledání práce.
„Zatímco příspěvek na bydlení je nástroj bytové politiky, který pomáhá těm, kteří dosáhnou na běžné bydlení, ale nezvládají ho pokrýt ze svého příjmu, tak doplatek na bydlení je nástroj, s nímž může manipulovat Úřad práce, dá se kontrolovat a měnit z měsíce na měsíc,“ vysvětlil rozdíl mezi dávkami ekonom z CERGE-EI Štěpán Jurajda.
„Jenže ty peníze nejdou rodinám, ale obchodníkům s chudobou,“ prohlásila Maláčová. „Celý problém s vyloučenými lokalitami bobtná a koncentruje se do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Vím, že můj návrh není systémové řešení. To bych si přála od ministerstva pro místní rozvoj v oblasti výstavby bydlení a od ministerstva školství v oblasti základní školní docházky,“ dodala.
- Ministerstvo práce připravilo novelu se změnami dávek na bydlení. Od roku 2021 plánuje nahradit nynější příspěvek a doplatek novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí. Pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí, mohla by se dávka na půl roku snížit.
- Zdroj: ČTK
Podle ministerstva školství, zdravotnictví nebo resortu pro místní rozvoj přitom platí, že bytová nouze má negativní vliv na úspěch dětí ve školském systému. Podle Maláčové ale sloučení dávek na bydlení a jejich zpřísnění pomůže tlačit na sociálně slabé rodiče, aby posílali své děti do škol.
Podle ekonoma Jurajdy se to ale nevyplatí. „Budeme trestat děti za chyby jejich rodičů. Možnosti tlačit na rodiče už existují. Ale jestli jsme se něco naučili, tak to, že jenom tlak nepomáhá, to jenom rodiče a děti vytlačíte z jedné statistiky, ale dopad bude ještě horší. Fiskálně se to nevyplatí,“ upozornil a zdůraznil: „Investice státu do dětí za rodiče se vyplatí víc než cokoliv jiného.“
Vzít rodičům dávky za absenci dětí ve škole? Maláčová to prosadila navzdory svým úředníkům
Kritiku k návrhu připojily už v lednu organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku. Podle organizací by sankce – aby o přídavky na bydlení dočasně přišli rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí – zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla. Zrušit sankci doporučují třeba organizace EDUin, Platforma pro sociální bydlení a Institut pro sociální inkluzi.
Maláčová opakovaně připustila, že návrh zákona o sloučení dávek znamená především represi: „Těch sto hodin jsem prosadila já navzdory svým úředníkům. To je moje politická odpovědnost. Chtěla bych systémové řešení a ráda návrh stáhnu. Pokud přijde řešení od ministerstva školství a místního rozvoje,“ uvedla.
To se ale nelíbí předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi. „Přece nemůžete tlačit na politické partnery a na vládu tím, že předložím blbý zákon. Místo, abyste se dohodli, vynakládáte obrovské množství času a energie na zákon, o kterém víte, že nemůže projít.“
Maláčová ale trvá na tom, že zákon sněmovnou projde. „Mám poptávku desítek poslanců, kteří, pokud návrh neprojde na vládě, ho podají jako poslanecký návrh.“
Podle Jurečky ale mezi nimi není KDU-ČSL. „Takovou blbost bychom nepodpořili,“ uvedl. Sám by si přitom představoval pomoc rodinám ve formě slev na dani. „To je teoretické expozé, to funguje jen u běžných lidí, ne u těžkých případů,“ reagovala Maláčová.
Ministryně vedle toho rovněž zdůraznila, že si nepřeje zvýšení věku pro odchod do důchodu. Připustila, že se na tom neshodne s předsedkyní důchodové komise Danuší Nerudovou.
