Důchodová komise pracuje se třemi variantami důchodové reformy. Všechny mají stejnou architekturu, tedy nultý a první pilíř průběžného státního důchodového systému, kdy nultý má zajistit minimální důchod pro všechny a první zohlednit například bonifikaci za odpracovaná léta, odvedené peníze do státní kasy nebo vychované děti. Kritikům návrhu reformy důchodů, tak jak jej představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), však chybí plán, kde na ni vzít.
(Variantní návrh změn, jak ho připravila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), neobsahuje základ – tedy příjmovou stránku, řekla při odchodu z pátečního zasedání komise pro důchody předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vize, z čeho bude reformu stát financovat, chybí i dalším politikům. Maláčová chce věc řešit později změnou systému daní.
„Stavíme vzdušné zámky nebo vilu, ale máme tak na slušnou chatku, to je základní problém,“ řekla šéfka TOP 09. Pirát Tomáš Martínek řekl, že některé varianty změn systému by po roce 2050 způsobily, že deficit důchodového účtu by činil i více než 400 miliard korun ročně při současných cenách. „Neměli bychom na to, pokud by příjmová stránka nebyla řešena,“ uvedl.
- Všechny varianty pracují se stejnou architekturou: rozdělením na dva piliře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.
- První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.
- Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.
- Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.
- Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.
- Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.
- Zdroj: ČT24
Komise se podle Jana Hrnčíře z SPD shodla na základním důchodovém pilíři – a také na tom, že by se měla zavést individuální důchodová konta, aby lidé měli přehled, jaký důchod mohou očekávat. O dalších věcech bude komise ještě jednat. Problém komise i podle Hrnčíře tkví v tom, že až po roce se dostala k ústřednímu problému, kde na změny vzít. „Teď ta debata bude komplikovanější, ale doufám, že v rozumné době dospějeme k závěru, abychom vůbec stihli nějaké změny nastartovat,“ řekl.
Maláčová podle Adamové předpokládá, že zhruba do pěti let by měla přijít další fáze reformy, a to reforma daní. „Tady i odborníci ekonomové upozorňují, že by mohlo dojít k dvojnásobnému zvýšení daní, aby byly pokryty náklady, se kterými se počítá v této reformě. Pokud by to férově ministerstvo přiznalo, tak takovou reformu ani neprosadí,“ uvedla Pekarová Adamová. Myslí si, že v tomto volebním období důchodová reforma nebude.
Reforma bude, pokud se politici přestanou hádat, říká Maláčová
„Domnívám se, že důchodová reforma bude, pokud se politici přestanou hádat a začnou jednat,“ uvedla naopak Jana Maláčová. Konkretizovala také, že v příštích měsících přijde s konkrétním legislativním návrhem důchodové reformy, tak jak je to stanoveno v programovém prohlášení vlády.
Ministerstvo práce poslalo před pátečním jednáním členům komise materiál s názvem Výchozí varianta nastavení parametrů nového důchodového systému. Popisuje v ní verzi spravedlivou. Ke konci návrh zmiňuje technickou verzi, o úsporné v něm nic není. Podle Maláčové je to proto, že úsporný model pro ni a pro vládní ČSSD nepřichází v úvahu.
„Už musíme spojit debatu o architektuře důchodového systému a případných budoucích příjmech. Pokud nic neuděláme, pak nám hrozí v příštích letech ta úsporná varianta, která by znamenala, že všichni důchodci si pohorší v poměru k současnému stavu minimálně o jedenáct procent a spadnou nám do dávkového systému. Anebo budeme muset masivně navyšovat věk odchodu do důchodu, a to nad 70 let,“ řekla Maláčová. Zdůraznila, že to je varianta, kterou považuje sociální demokracie za nepřípustnou.
Dodala také, že důchody se v Česku financují méně než v okolních zemích. „Ve druhé etapě přibíráme na politické úrovni ministerstvo financí a musíme se podívat, jak jsme na tom s penězi,“ oznámila Maláčová. O důchodech se bude mluvit příští úterý na koaliční radě.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na páteční jednání komise ale uvedla, že zavedení solidárního důchodu, tedy té „nejvelkorysejší“ varianty jak navrhuje Maláčová, by si podle ní vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard ročně. „To by znamenalo velice razantní navýšení daní, to považuji za nepřijatelné,“ řekla Schillerová o návrhu Maláčové. „Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,“ upozornila ministryně financí.
Zdůraznila, že za prioritní úkol považuje vyřešení finanční udržitelnosti reformy. „Nejdřív musíte mít jasně dané zdroje, kde na tu důchodovou reformu vezmete. Pak se můžeme bavit o dalších parametrech,“ řekla.
Ministryně financí se rovněž vyjádřila skepticky k možnosti, že by se podařilo důchodovou reformu prosadit do konce funkčního období sněmovny, které vyprší na podzim 2021. „Legislativní proces v této zemi trvá 11 až 12 měsíců, když nejsou žádné problémy. To znamená, když se neočekává nějaká velká parlamentní debata. A tady se očekává velká parlamentní debata a měla by tu být nějaká dohoda s opozičními stranami,“ řekla. Podle ní to ale neznamená, že by se v koalici nemělo o reformě důchodů mluvit.
Důchod by spočíval na dvou pilířích, solidárním a zásluhovém
Už loni na podzim se členové komise shodli na tom, že by se nynější veřejný důchodový systém mohl rozdělit na solidární nultý pilíř a zásluhový první pilíř. Tyto dvě části obsahují všechny tři navržené varianty, tedy úsporná, technická a solidární.
Předsedkyně komise Danuše Nerudová pak popsala, že z nultého pilíře by se z daní mohl vyplácet základní důchod a z prvního pilíře z pojistného zásluhová část.
Ve spravedlivé a technické verzi by tedy základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. Zásluhová část by měla zůstat stejná jako dosud.
„Všemi třemi systémy se jako červená linie vine to, že v nultém pilíři máme nějaký minimání důchod. Ten v technické a spravedlivé variantě činí deset a půl tisíce. Není to číslo z nebe, ale je stanoveno na úrovni příjmové chudoby důchodce žíjícího v dvoučlenné domácnosti. V úsporné variantě hovoříme o částce 7740 korun,“ říká Nerudová.
První pilíř by tvořily dvě části. Jednak ocenění pracovní kariéry, ale i nevýdělečné kariéry, která zahruje i část ocenění péče o závislé osoby a dále část, jakým způsobem bonifikovat osoby, které pracují déle, než jim ukládá zákon. Varianty se liší technickými parametry.
„Dodala bych, že komise diskutovala základní mantinely. Převažoval názor, ale o ničem jsme nehlasovali, že bychom měli nejdříve systém překlopit a až ve druhém kroku diskutovat technické parametry systému,“ dodala Nerudová.
Autoři návrhu změn tak konkrétně zatím počítají se základní solidární penzí z nultého pilíře ve výši 30 procent průměrné mzdy a zásluhovou částí za odpracované roky a odvody s bonusem za vychované dítě, který by mohl činit 500 korun. Bonus by měl být také za víc než 41 odpracovaných let.
Nízké penze by se lidem do základního důchodu doplácely. Solidární část by se valorizovala podle růstu mezd a zásluhová podle inflace. A zatímco zásluhová část by byla financována ze sociálního pojištění, solidární část by se platila ze státního rozpočtu.
Podle Nerudové je klíčové, že systém má být více srozumitelný než dnes. „Všechny navrhované varianty umožňují každoročně informovat občana o tom, jaká je výše jeho nároku,“ zdůraznila.
Nerudová rozporovala také tvrzení ministryně financí Schillerové o 300 miliardách korun, kolik by stálo zavedení nejvíce velkorysé varianty. „Ministryně k tomu přišla tak, že vzala 2,5 milionu penzistů a vynásobila je částkou 10 500 korun. Ale oni už nějaký důchod pobírají, takže ten rozdíl v dofinancování by byl mnohem menší. V prvním roce by to bylo asi jen 10 miliard korun,“ řekla Nerudová.
Měli bychom lidi spíš motivovat, myslí si opozice
Podle Adamové to znamená upozadění zásluhovosti a preferování solidárního přístupu. „Myslím si, že by to mělo být opačně, že bychom měli motivovat,“ míní Pekarová Adamová.
Nelíbí se jí ani nastavení bonusu za vychované dítě, v jedné variantě se podle ní odměna zdvojuje, když počítá s 500 korunami za dítě měsíčně i fiktivním výměrem za dobu vychovávání. Pravicová politička nesouhlasí ani s růstem odvodů živnostníků.
Ministerstvo práce zdůraznilo, že návrh není konečný a jednat se bude o více variantách. Koaliční strany by o reformě měly debatovat v úterý. Vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programu slíbila, že reformu připraví.
Podle ODS je největším problémem nedostatek komunikace mezi vládními ČSSD a hnutím ANO, rozpory mezi názory Maláčové a premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila komise nehlasovala o návrhu občanských demokratů, aby do debaty byla zahrnuta i příjmová část.
„Úvodní heslo z jednání první komise, že je třeba se na reformu dívat očima našich dětí, evidentně neplatí. Zabýváme se následujícími deseti lety, kde to vypadá dobře, protože ekonomika funguje. Nebavíme se o tom, jak to bude vypadat, až bude systém v propadu,“ podotkl.
O soukromé účasti lidí v důchodovém systému se nejednalo
Pokud bude v budoucnosti stát muset vydávat až 800 miliard ročně na důchody, bude podle Jiřího Dolejše (KSČM) zásadní částka z pojistného. „Míra soukromých úspor je otázka otevřená, ale neobejde se to bez přísunu daňových prostředků. Shodnout se jakých a v jaké míře je úkolem pro nejbližší týdny, začít to musí na půdě koalice a vládních jednání,“ uvedl také Dolejš. Nelze podle něj dál oddělovat debatu o výdajové a příjmové stránce změny.
Dolejš také řekl, že vítá snahu komise vyřešit situaci lidí s nízkými důchody. „Jsou to nedůstojné částky, nedá se z toho žít. To, že se to zvýší, není až tak drahé, ale je to zásah do architektury systému,“ dodal.
Zvýšit daně a zatížení OSVČ?
Jednou ze změn, kterou by reforma penzí mohla přinést, je zvýšení vyměřovacího výměru pro lidi samostatně výdělečně činné. „Jsme na začátku diskusí. Ale ten návrh obsahuje zvýšení vyměřovacího základu z 50 procent na 75 procent. Experti jsou pro zvýšení, protože není možné, aby větší tíhu systému nesli zaměstnanci. Nicméně je to věcí politické diskuse,“ upozornila šéfka komise Nerudová.
Na otázku zapojení OSVČ upozornil i Martin Potůček, člen Komise pro spravedlivé důchody a někdejší předseda Odborné komise pro důchodovou reformu. „Logika je neúprosná. Osoby samostatně výdělečně činné dnes přispívají do důchodového systému přibližně třetinou částky, kterou přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Ti z toho nemají úniku, ale OSVČ mohou být na té minimální hranici,“ uvedl.
Za další možné příjmy, odkud by stát mohl získat prostředky na reformu penzí, označil Potůček zdanění největších firem.
„Všichni víme, že důchodová reforma přichází s různými řešeními, ale všechny se točí kolem zvyšování daní. Je otázkou, jak je lze zvyšovat, když už nyní máme velké daňové zatížení práce. Není tam řešeno, jakým způsobem budou důchody financovány, ale je zřejmé, že ohledně toho, odkud lze peníze na reformu důchodového systému získat, nepanuje jasno. Tím, že to tak je, tak individuální spoření zůstává klíčovou otázkou,“ říká výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
Brodani také uvedla, že považuje za rozdíl, zda soukromá osoba na svůj důchod směřuje peníze přes sociální pojištění nebo daně, anebo přes soukromý penzijní investiční fond.
„Jedno to není. V momentě, kdy se odvody stávají součástí státního rozpočtu, tak vím, kolik odvádím, ale nedokážu říct, kolik peněz budu mít v době odchodu do důchodu. Zato když si individuálně spořím, to znamená odkládám si peníze na nějaký účet, tak vidím, jak mi tam narůstají, dokážu si to přizpůsobit i tomu, že když budu chtít mít větší prostředky na penzi, budu spořit více,“ vysvětluje.
A připomíná, že reforma se řeší právě i proto, že současný systém není udržitelný. „Aktuální ekonomická situace nahrává tomu, že průběžný systém funguje teď s přebytkem, ale už v průběhu 10–15 let jsou propočty, kdy je vidět, že tam nebude dostatek prostředků. A opět se začne řešit, zda zvyšovat věk odchodu do důchodu nebo snižovat důchody, zato individuální spoření je otázkou každého z nás,“ dodává.
- V Česku nyní pobírá důchod zhruba 2,8 milionu lidí. Ten starobní přitom dostává drtivá většina z nich, tedy 2,4 milionu lidí.
- Průměrně každý měsíc dostanou bezmála 13 500 korun. Tato částka v posledních letech roste.
- Průměrný starobní důchod se sice zvyšuje, tempo jeho růstu ale nedosahuje takové míry jako v případě průměrné mzdy. Před deseti lety činil něco málo přes čtyřicet procent mzdy před zdaněním, dnes je to asi osmatřicet procent. Průměrná mzda se totiž v příznivé ekonomické situaci za posledních pět let zvýšila zhruba o pět tisíc korun. Naproti tomu průměrný důchod činil v roce 2014 něco málo přes 11 tisíc korun. O pět let později měli důchodci navíc 1200 korun.
- Úměrně s tím rostou také výdaje státu. Na starobní důchody v roce 2008 vydal stát 222 miliard korun. V roce 2018 to byla částka o 121 miliard vyšší. Výdaje na důchody dnes činí bezmála třetinu státního rozpočtu
- Zdroj: ČT24
