Bez reformy je systém penzí neudržitelný, tvrdí ministerstva financí a práce

České systémy důchodů a sociálních služeb nejsou v příštích desetiletích udržitelné a bude nutné provést jejich reformu. Na konferenci o finančních dopadech stárnutí to řekli zástupci ministerstev financí a práce. Na pondělí připadá Mezinárodní den seniorů.

Po nástupu takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech, do penze a zastavení důchodového věku na 65 letech by deficit penzijní soustavy mohl ročně dosahovat v dnešních cenách téměř 200 miliard korun, zaznělo na konferenci.

Roční výdaje na sociální služby a příspěvky na péči by se do poloviny století mohly zvýšit z nynějších asi 45 miliard na 580 miliard korun.

 Dopady stárnutí v důchodovém systému brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze. Ta se každý rok zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v minulém volebním období rozhodla o zastropování na 65 letech.

Výdaje na penze byly v posledních deseti letech vyšší než příjmy z odvodů. Před pěti lety schodek činil zhruba 50 miliard. Nyní je systém díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků v malém přebytku.

Problém s financováním nastane kolem poloviny 30. let, kdy do penze půjdou početné ročníky 70. let a kdy dojde po roce 2030 k zastropování věkové hranice, která je nástrojem reagujícím na prodlužování života.
Zbyněk Štork
ministerstvo financí

V nejhorších letech by systém mohl generovat deficity až čtyři procenta HDP, což je v dnešních cenách skoro 200 miliard korun, uvedl Zbyněk Štork z ministerstva financí, kde se zabývá mimo jiné analýzami udržitelnosti důchodového systému.

Podle Štorka není dobré odkládat odpověď, jak by se měl tlak na výdaje řešit. „Nejde o to tvořit katastrofické scénáře, ale mít tyto věci na paměti, aby byl systém stabilní a poskytoval adekvátní náhradu,“ dodal. 

„Čistě zvyšování věkové hranice vlnu silných populačních ročníků nevyřeší, nicméně dokáže tlumit nárazy prodlužování doby dožití,“ řekl Štork. Podle něj je na politickém rozhodnutí, o kolik by měla penze proti předdůchodové výplatě klesnout a kde se najdou zdroje.

Prodražují se i sociální služby

Výrazně rostou i náklady na sociální služby. „Zlom nastane okolo roku 2050. Celý systém, který stojí na dotacích od státu či krajů a příspěvcích na péči, je neudržitelný. Pokud se nepřijme razantní reforma v nejbližších letech, systém se zhroutí,“ řekl ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce David Pospíšil. 

Dodal, že pokud by se sociální služby a příspěvek nereformovaly a nepřiteklo do péče víc peněz – a to hlavně od lidí, po roce 2050 by se výdaje z rozpočtu zvedly na 580 miliard korun. Nyní činí asi 45 miliard.

Podle ministerstva práce by řešením mohly být nové odvody na péči. Stejně jako u sociálního pojištění by zaměstnanec poskytoval třetinu pojistného a zaměstnavatel dvě třetiny. Pracovníka by to měsíčně stálo asi 250 korun, upřesnil Pospíšil. Na zajištění minimálního rozsahu služeb by měl nárok každý bez ohledu na odvedenou sumu, tedy podobně jako u zdravotní péče.

Lidé či jejich rodiny by se měli nejspíš také víc podílet na úhradě pobytu v domovech pro seniory z majetku, který člověk za život nashromáždil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...