České systémy důchodů a sociálních služeb nejsou v příštích desetiletích udržitelné a bude nutné provést jejich reformu. Na konferenci o finančních dopadech stárnutí to řekli zástupci ministerstev financí a práce. Na pondělí připadá Mezinárodní den seniorů.
Po nástupu takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech, do penze a zastavení důchodového věku na 65 letech by deficit penzijní soustavy mohl ročně dosahovat v dnešních cenách téměř 200 miliard korun, zaznělo na konferenci.
Roční výdaje na sociální služby a příspěvky na péči by se do poloviny století mohly zvýšit z nynějších asi 45 miliard na 580 miliard korun.
Dopady stárnutí v důchodovém systému brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze. Ta se každý rok zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v minulém volebním období rozhodla o zastropování na 65 letech.
Výdaje na penze byly v posledních deseti letech vyšší než příjmy z odvodů. Před pěti lety schodek činil zhruba 50 miliard. Nyní je systém díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků v malém přebytku.
V nejhorších letech by systém mohl generovat deficity až čtyři procenta HDP, což je v dnešních cenách skoro 200 miliard korun, uvedl Zbyněk Štork z ministerstva financí, kde se zabývá mimo jiné analýzami udržitelnosti důchodového systému.
Podle Štorka není dobré odkládat odpověď, jak by se měl tlak na výdaje řešit. „Nejde o to tvořit katastrofické scénáře, ale mít tyto věci na paměti, aby byl systém stabilní a poskytoval adekvátní náhradu,“ dodal.
„Čistě zvyšování věkové hranice vlnu silných populačních ročníků nevyřeší, nicméně dokáže tlumit nárazy prodlužování doby dožití,“ řekl Štork. Podle něj je na politickém rozhodnutí, o kolik by měla penze proti předdůchodové výplatě klesnout a kde se najdou zdroje.
Prodražují se i sociální služby
Výrazně rostou i náklady na sociální služby. „Zlom nastane okolo roku 2050. Celý systém, který stojí na dotacích od státu či krajů a příspěvcích na péči, je neudržitelný. Pokud se nepřijme razantní reforma v nejbližších letech, systém se zhroutí,“ řekl ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce David Pospíšil.
Dodal, že pokud by se sociální služby a příspěvek nereformovaly a nepřiteklo do péče víc peněz – a to hlavně od lidí, po roce 2050 by se výdaje z rozpočtu zvedly na 580 miliard korun. Nyní činí asi 45 miliard.
Podle ministerstva práce by řešením mohly být nové odvody na péči. Stejně jako u sociálního pojištění by zaměstnanec poskytoval třetinu pojistného a zaměstnavatel dvě třetiny. Pracovníka by to měsíčně stálo asi 250 korun, upřesnil Pospíšil. Na zajištění minimálního rozsahu služeb by měl nárok každý bez ohledu na odvedenou sumu, tedy podobně jako u zdravotní péče.
Lidé či jejich rodiny by se měli nejspíš také víc podílet na úhradě pobytu v domovech pro seniory z majetku, který člověk za život nashromáždil.
