Důchodový systém ve smyslu prvního průběžného pilíře podle předsedy končící komise pro důchodovou reformu Martina Potůčka funguje, umí si ale představit jiný systém, který by byl přehlednější, transparentnější a lépe by odpovídal potřebám různých skupin populace. V pořadu Události, komentáře však připustil, že si nedovede představit, že by byl někdo schopný takový systém v Česku připravit dříve než za čtyři nebo pět let.
„Aby zásadní reforma měla naději na trvání, aby neskončila po několika letech, jako jsme zažívali na vlastní kůži před pár lety, tak musí být dobře vyjednaná a musí být přijata širokým spektrem politiků, odborníků, ale i představitelů různých skupin,“ zmínil Potůček.
Česko v tuto chvíli nepovažuje za připravené na zásadnější strukturální reformu. Za dobrý příklad naopak udává Norsko, které podle něj disponuje rozvinutým systémem konsenzuální demokracie. „Politici se tam dokážou dohodnout na kompromisech i v takových vážných otázkách, jako je budoucnost důchodového systému,“ upozornil.
Potůček přitom říká, že první průběžný pilíř českého systému funguje. Nehrozí mu brzký kolaps, nicméně má mnoho dílčích nedostatků, dodal. „Vedou k tomu, že není příliš transparentní, někomu ubližuje, někoho naopak privileguje, takže s ním lidé někdy velmi oprávněně nejsou spokojeni. Umím si představit jiný systém, který by byl přehlednější, transparentnější, lépe by odpovídal na specifické potřeby různých skupin populace, ale neumím si představit, že by takový systém v naší zemi byl někdo schopen připravit dříve než za nějakých pět let,“ tvrdí Potůček. „Ostatně i v Norsku si příprava vyžádala řadu let,“ upozornil.
Podle něj se pak skrývá velká neujasněnost v tom, jestli Česko má systém sociálního pojištění, nebo systém sociálního zabezpečení, kde odpovědnost za výplatu důchodů přebírá stát. Bylo by podle Potůčka ale černobílé přiklonit se k jedné možnosti.
„Nemůžeme teď říct, že vymyslíme nějaký ideální systém a rychle ho zavedeme. Důchodový systém je jako velká zaoceánská loď, která plave, má svoji historii, svoji setrvačnost a nemůžeme najednou říct, že rychle přeskočíme na jinou loď. Měli bychom promýšlet dvě věci – jak upravit její chod, aby lépe odpovídal měnícím se potřebám lidí dnes i v blízké budoucnosti, a zároveň už přemýšlet o stavbě jiné lodi, která bude mnohem lépe přizpůsobena dlouhodobým budoucím potřebám,“ popsal.
Podmínky, aby se práce na strukturální důchodové reformě posunuly, čítají podle Potůčka dlouhodobou politickou podporu nebo vznik orgánu na úrovni centrální státní správy, který by měl mít agendu na starosti. Důležité jsou ale také dostatečné zdroje, aby se mohla taková reforma připravovat.
Máme kapitalistické ceny, ale pořád máme socialistické důchody, míní Potůček
Část hrubého domácího produktu (HDP), která putuje v Česku do penzí, se v posledních letech snižuje. Za posledních pět roků podíl důchodových výdajů na HDP klesl z 9,7 na 8,3 procenta, vyplývá ze zprávy o vývoji hlavních ekonomických ukazatelů, kterou zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Podle Potůčka by politici měli jasně říct, jaký podíl HDP by do penzí měl putovat.
„Když se podíváme po Evropě, tak vývoj výdajů na důchody v jiných zemích je naprosto opačný. Český důchodový systém rozhodně není štědrý, rozhodně není rozhazovačný. My máme kapitalistické ceny, ale pořád máme socialistické důchody. Je velký prostor pro to, aby důchodci mohli žít důstojněji než dnes,“ řekl Potůček. Důchodovou komisi zástupců parlamentních stran a expertů vedl od května 2014. Tým svou činnost ukončí na konci listopadu.
Podle Potůčka bude záležet na „politické vůli a politickém rozhodnutí“, jak budou výdaje na penze v budoucnu vypadat. Politici by měli stanovit, jak by se měl podíl k HDP vyvíjet. „Všichni reformátoři důchodového systému pak budou mít ulehčenou práci, pokud politická reprezentace sdělí, že bude poměr vyšší než dnes,“ podotkl šéf končící komise.
Výdaje na důchodové zabezpečení se od roku 1990 do roku 1996 pohybovaly mezi 7,2 a 7,6 procenta HDP. V roce 1996 se dostaly na osm procent. Pod osmiprocentní hranici klesly v roce 2004 a zůstaly pod ní do roku 2008. V roce 2009 činily 8,8 procenta. Nejvyšší byly v roce 2012, a to 9,7 procenta. Od té doby klesají. Podíl k HDP se snižuje v době růstu ekonomiky, za krize naopak roste.
Výdaje na důchody odpovídají v EU podle údajů Eurostatu v průměru asi 10 procentům HDP. Zhruba tolik poskytuje seniorům Švédsko či Finsko. Rakousko a Francie vydávají kolem 12 procent svého HDP.
Průměrná starobní penze činila na konci září 11 828 korun.
Celková suma na penze se postupně zvyšuje. Důvodem je nejen rostoucí počet seniorů a seniorek, ale také vyšší důchody z vyšších mezd či valorizace. V příštím roce by se podle návrhu rozpočtu mělo na důchody vyplatit 427,9 miliardy korun. Na důchodovém pojištění by se mohlo vybrat 421,1 miliardy. Letošní rozpočet počítá s výdaji 406,3 miliardy korun a s příjmy z důchodových odvodů 386,9 miliardy.
Komisi zřídila končící Sobotkova vláda. Tým příštímu kabinetu doporučuje další úpravy důchodového systému. Mezi návrhy patří sbližování důchodových odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu.
Podle závěrečné zprávy o činnosti komise nynější model jednání politiků a expertů příliš nefungoval. Potůček míní, že by důchodovou reformu i změny ve školství či zdravotnictví měla chystat nová populační rada. Tento tým by podle představ šéfa končící komise měl spadat pod Úřad vlády a řídit by ho měl premiér, fungoval by tedy jako rada vlády.
