Dokud se bude z prodlužování života dělat politikum, k efektivnímu důchodovému systému se nehneme. V Devadesátce ČT24 to řekl demograf z Univerzity Karlovy Tomáš Kučera. Vychází z nesouladu, kdy prodlužování života se děje během desítek let, zatímco vládní cyklus je maximálně čtyřletý. Navíc je podle jeho slov třeba počítat s tím, že například díky náhlému zlepšení zdravotnických postupů, jako jsou třeba kmenové buňky, může narůst věk naděje na dožití skokově a dojde k vážnému problému.
Demograf: Až se budou lidé dožívat 140 let, bude pozdě nastavovat důchodový systém
Kučera v Devadesátce ČT24: Politici se pochlapí, až tváří v tvář krizi (zdroj: ČT24)
„Obávám se, že až ve chvíli, kdy systém začne ztrácet rovnováhu, se politici lidově řečeno pochlapí a začnou se tím seriózněji zabývat,“ řekl Tomáš Kučera, který se otázce změny důchodového systému věnuje od roku 1994. „Za tu dobu se mělo udělat podstatně více a systémověji,“ zdůraznil.
Právě kvůli nesouladu vládních mandátů a proměn průměrné naděje dožití považuje za klíčový politický konsensus. Spolu s tím je nutné vytvořit znalostní bázi pro rozhodování, protože i ta, na které stavěla svá doporučení současná komise pro důchodovou reformu, je podle něj „prachbídná“.
Už generace 21. století se se může dožívat průměrně 90 let
Podle jeho slov se naděje dožití v roce 2004 odhadovala pro generace narozené kolem roku 2000 na 90 let. Připomněl odhady profesorky a tehdejší ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Evy Sykové, která v roce 2004 prohlásila, že už koncem 21. století se lidé budou dožívat 120 až 140 let. „Dodala, že už tehdy měli v šuplíku v oblasti léčby kmenovými buňkami věci, které by mohly skokově naději dožití zvýšit,“ podotkl.
U důchodů, pokud chceme přidat, bude mít jednorázové přidání dlouhodobé dopady. Musíme si tedy být vědomi, že dlouhodobě budeme muset mít kde na to brát, a to nejen v dobách rozpočtových přebytků, ale i v dobách, kdy na tom budeme hůře.
Vláda chce věkový strop pro odchod do důchodu
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s blížícím se koncem funkčního období tlačí na prosazení stropu věku, po kterém by lidé odcházeli do penze. Sněmovna má v průběhu březne projednat úpravu, podle které by penze v budoucnu měly růst o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři.
Vládní novela také počítá s hranicí pro odchod do penze 65 let, věk se ale bude moci časem upravovat podle doby dožití. Důchodový věk se nyní každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Takzvaný strop pro růst věku v současnosti neexistuje.
Předloha obsahuje pasáže, podle kterých v roce 2019 vznikne zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Když se ukáže, že by měli žít v důchodu víc než čtvrtinu života, vláda, už nová, rozhodne, zda bude maximální důchodový věk upravovat. Nová vyhodnocení by měla následně vznikat každých pět let.