Vláda na začátku roku zrušila druhý pilíř důchodového spoření a ten třetí chce podle svých slov zatraktivnit. Odborníci ale upozorňují na to, že současný systém je neudržitelný – mladých odvádějících peníze do důchodového rozpočtu je méně a naopak penzistů přibývá. Na tom, že důchodová reforma je nezbytná, se politici shodnou, na ničem dalším už ne, říká šéf odborné důchodové komise Martin Potůček, který byl společně s europoslancem a ekonomem Luďkem Niedermayerem (za TOP 09) hostem Otázek Václava Moravce.
Důchody se musí reformovat – tady začíná, ale i končí shoda mezi politiky
OVM: Důchody se musí reformovat, otázkou je jak (zdroj: ČT24)
Důchodová komise, která funguje jako poradní orgán vlády, podle Potůčka nyní pracuje na takzvané cestovní mapě. Jde o seznam otázek, na něž je potřeba alespoň minimální politická shoda. Tak zásadní věc, jakou důchodová reforma je, se totiž neobejde bez širší politické podpory.
Ten systém se reformuje, ale reformuje se tak často, že je řada lidí dezorientovaná v tom, jaká pravidla platí.
Taková podpora se ale bude hledat poměrně těžko. Jako ukázka může ostatně posloužit samotný vývoj kolem druhého pilíře. Ten zavedla pravicová vláda Petra Nečase a jeho funkce spočívala v tom, že si do něj lidé převedli určitou část státního příspěvku (3 % z hrubé mzdy) a tu doplnili o vlastní spoření (2 % z hrubé mzdy). Opozice pilíř už v době jeho zavedení kritizovala – nahrával prý lidem s vyššími příjmy. Současný kabinet proto druhý pilíř definitivně zrušil.
Reformovat se musí, ale jak?
Reformě se ale český důchodový systém nevyhne. Otázkou zůstává, jak bude vypadat. I první bod cestovní mapy Potůčkovy komise se ptá – můžeme pokračovat se současným systémem, pouze s nějakými drobnými úpravami?
„Ten průběžný systém se dá vždycky udržet. Když to převedu do úplného extrému – kdybychom si řekli, že nárok na penzi bude ve 100 letech, tak ten systém bude mít samozřejmě velký přebytek,“ říká Niedermayer, podle kterého drobné úpravy jednoduše nestačí.
Ekonom Schneider: Důchodový systém se musí změnit úplně celý (OVM, 1.část) (zdroj: ČT24)
„Už v době přípravy druhého pilíře bylo zřejmé, že všechny ostatní postkomunistické země, které byly v tomto smyslu před námi a zaváděly druhý pilíř ještě před vypuknutím finanční krize, musely zásadně vycouvat,“ dodává Potůček zkušenosti ze Slovenska a Maďarska.
Podle šéfa důchodové komise je tak cesta spíš přes první pilíř, tedy zvýšení samotného důchodového účtu. Důchodová reforma by tak podle něj měla jít ruku v ruce i s daňovými změnami. Vyšší daně by pak šly právě na důchody. V tom je ale háček, dodává Niedermayer. Protože jediná daň, která by zajistila stabilní příjem, je daň z přidané hodnoty (DPH), a právě některé její sazby chce současná vláda snižovat.
Máme ještě třetí pilíř
Ve třetím pilíři mohou lidem přispívat k jejich vlastním úsporám i zaměstnavatelé. V současné době to dělá zhruba třetina z nich. Cílem vlády je pilíř natolik zatraktivnit, aby si v něm spořilo co nejvíce lidí.
Třetí důchodový pilíř
Potůčkova komise v současné době probírá, jak právě spoluúčast zaměstnavatele ještě zvýšit. Potůček ale říká, že vláda už udělala různými úlevami v tomto ohledu maximum. A že by museli zaměstnavatelé do třetího pilíře přispívat povinně, šéf komise odmítá.
Cestu přes zaměstnavatele Niedermayer odmítá. Náklady na práci by se tím podle něj jen zvýšily a lidé by stejně dostávali stejnou výplatu jako doposud.
Jako ve Švédsku - minimální důchod a pak podle zásluh
Podle europoslance je zásadní, aby se lidé začali více spoléhat ne na průběžný systém od státu, ale na své vlastní ušetřené peníze v kapitálovém pilíři, a je jedno, jestli to bude ten druhý nebo třetí.
Zmiňuje model Švédska – tedy zavedení pevného minimálního důchodu, který by dostal od státu každý, a k němu by se pak přičítala takzvaná zásluhovost, tedy zjednodušeně řečeno – kolik jsem do systému dal, tolik dostanu. Sám Niedermayer připouští, že tato úměra nemůže fungovat na sto procent, protože do toho ještě vstupuje určitý princip solidarity. Ale v jádru je to podle něj ta nejlepší cesta.
Minimální důchod už v Česku funguje, jeho výše je ale pouze 3400 korun. „My v komisi právě diskutujeme o postupném zvyšování toho minimálního důchodu tak, aby se dostal na úroveň, kdy bychom mohli mluvit o relativně slušném důchodu,“ dodává Potůček.
Ve hře jsou dva návrhy - evropsky definovaná hranice chudoby 9900 korun, nebo minimální spotřební koš důchodců, který se pohybuje kolem 8 tisíc korun. Sám Potůček ale připouští, že k takovému zvýšení minimálního důchodu nemusí nikdy dojít.