Závěrečné hlasování o elektronické evidenci tržeb (EET) nemusí být ve středu v jedenáct hodin, jak oznámila vláda. Místo toho by se mohlo dál diskutovat, a to až do večerních hodin – vláda tak chce dát šanci přihlášeným poslancům. Opozice ale tvrdí, že nebude souhlasit s prodloužením času diskuse. Podle jednacího řádu mají totiž třetí čtení probíhat jen mezi 9. a 14. hodinou. Na přijetí elektronické evidence tržeb je navázaná i debata o změnách v DPH.
Spory kolem EET nekončí. Politici se neshodnou ani na tom, kdy hlasovat
Celkem 35 poslanců je aktuálně přihlášeno do diskuze o elektronické evidenci tržeb, o které se má hlasovat tuto středu. Na hlasování samotné jsou pak vyčleněny tři hodiny.
Je tedy zřejmé, že ke slovu se rozhodně nedostanou všichni, koalice proto přichází s nabídkou – pokud chce opozice ve středu po 14. hodině o EET ještě diskutovat, může se hlasování odložit. To by pak proběhlo pouze o dva dny později – tedy v pátek. „Já to nevylučuji, ale je to na koalici,“ uvedl ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO).
Podmínkou pro opoziční ODS a TOP 09 je pak to, že by strany umožnily diskuzi i v odpoledních a večerních hodinách. Na to ale ani jedna z nich přistoupit nehodlá. „Je to snaha o zakrytí priorit. Elektronická evidence tržeb má svůj vymezený čas a zbytek času musíme logicky věnovat daleko větším prioritám,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
A stejně to vidí i občanští demokraté. „Nebudeme hlasovat ani proto, abychom o těch věcech debatovali mimo hodiny, které jsou pro třetí čtení určeny,“ dodal jejich předseda Petr Fiala. ODS má navíc v plánu podat právě kvůli postupu koalice při hlasování o EET stížnost k ústavní soudu. „Nemělo se například hlasovat o tom, že bude hlasovat ve středu v 11 hodin, aniž by se ukončila diskuze. Těch důvodů proto, abychom se obrátili na ústavní soud, je více a my to uděláme,“ uvedl Fiala.
Bude levnější pivo, nebo chleba?
- Základní sazba DPH je 21 procent.
- Snížená sazba byla stanovena na 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby.
- Druhá snížená sazba je 10 procent. Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
S elektronickou evidencí tržeb úzce souvisí také debata o změnách v DPH, které byly ostatně i tématem pondělní koaliční rady. Ministr financí Babiš zde oficiálně představil plán na přesunutí nealkoholických nápojů do snížené sazby DPH – tedy do kategorie 10 procent. „Celkově to vyjde rozpočet na 225 milionů korun,“ uvedl Babiš.
Problém je v tom, že s Babišem nesouhlasí jeho koaliční partneři, tedy ČSSD a lidovci. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice také požaduje snížení DPH, ale u základních potravin. „Podle našich propočtů by ten dopad na rozpočet byl zhruba 4 miliardy korun. Znamenalo by to, že by se do snížené sazby z 15 do 10 procent přesunulo maso, mléko, máslo a chleba,“ říká premiér.
Plán sociální demokracie je takový, že by postupně měly přibývat i další potraviny. „Nejbližší termín, kdy může dojít ke snížení DPH, je 1. leden roku 2017. Je potřeba schválit příslušnou legislativu,“ dodává Sobotka.
A lidovci se k tomu stavějí úplně jinak. Koalice by podle nich měla odložit diskusi o změnách DPH až do doby, kdy bude mít ministerstvo financí výsledky plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí.
Koalice se na snižování DPH tedy zatím neshodla, měla by se k němu vrátit na konci února. „Dohodli jsme se, že v diskusi budeme pokračovat. V podstatě jsou ve hře varianty nechat sazby DPH beze změny anebo uvažovat o snížení DPH nejen na pivo, ale i základní potraviny,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Opozice považuje Babišův záměr za populismus a začátek předvolební kampaně.