Babiš navrhuje jedinou sníženou sazbu DPH
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek upozorňuje, že není důvod dojít k jedné snížené sazbě postupně. Sníženou sazbu DPH zvyšovala vláda Petra Nečase v souvislosti s penzijní reformou. Z deseti procent stoupla sazba na čtrnáct procent a počítalo se dokonce se sjednocením sazeb v jednu na hodnotě 17,5 %. K tomu ale nedošlo a skončila i důchodová reforma.
„Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože nebyly na nic jiného než na financování penzijní reformy,“ prohlásil Kalousek. TOP 09 by tak navrhovala podobu sazeb na 10 a 20 procentech. „Návrh TOP 09 by znamenal zásah do rozpočtu až 90 miliard ročně, což by nám zruinovalo hospodaření a dluh,“ reagoval Andrej Babiš.
Kalousek: Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože se měnily kvůli ní
Kalousek: Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože se měnily kvůli ní
Marek: Daleko vhodnější je spíše snižovat přímé daně
Bostl: Daně by měly klesat v době krize, jsou zároveň skvělý populistický nástroj
Události ČT: Mezi politiky se debatuje o změně sazeb DPH
Dalším důvodem daňové změny je podle Babiše zmírnění dopadu elektronické evidence tržeb. Sníženou daň u točeného piva a nealka nabízeného v pohostinství ministerstvo navrhuje zavést od 1. července. „Tu účinnost předkládáme ještě předtím, než by měla fungovat evidence tržeb,“ dodal Babiš. Pokud sněmovna příští týden evidenci tržeb schválí, mohla by začít fungovat podle ministerstva od listopadu nebo prosince letošního roku.
Původní termíny pro EET byly dřívější. Když se na novince shodla v květnu loňského roku koalice, počítala s termínem letošního února, v srpnu se posunula na dubnový termín roku 2016, o měsíc později se novým datem stal první srpen. Na jedné z lednových mimořádných schůzí ke třetímu čtení zákona ve sněmovně obvinila ODS koalici, že chce zavedení EET odsunout až po krajských volbách, které mají být v říjnu. Babiš tuto myšlenku označil za nesmyslnou spekulaci. Teď se ale předpokládané zavedení odsouvá až na konec roku. Může to poznamenat i odhadované příjmy do státního rozpočtu v letošním roce, které mělo EET přinést.
Dosud se počítalo se snížením daně u nealka a jídla v restauracích na 15 procent
Elektronická evidence tržeb tak odstartovala debatu o snižování DPH. Aktuální doprovodná předloha k evidenci tržeb počítá se snížením DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo kompenzovat tuto výhodu hospodám, které jídlo nenabízejí. U koaličních partnerů se ovšem návrh na výjimku pro dvě položky nesetkal se vstřícnou reakcí. Pozitivně nezní ani prezident Miloš Zeman. „Některé daňové úpravy, například úvahy o snížení DPH pohostinským zařízením, ve mně nevyvolávají největší nadšení ,“ prohlásil.
Prioritou ČSSD je dostat do druhé snížené sazby DPH ve výši deset procent základní potraviny, které zmiňují i lidovci. „Navrhujeme proto co nejdřív snížit DPH na maso, mléko, máslo a chleba,“ uvedl Sobotka. ČSSD se podle něj nebrání ani přesunu dalších položek. Hnutí ANO je ochotné o potravinách diskutovat. Výpočet ministerstva financí totiž při návrhu ČSSD vyšel na 5,2 miliardy. „Není to až taková dramatická částka jako další nesmyslné návrhy. Rozpočet by to unesl,“ řekl Babiš. Koaliční rada by o návrzích měla jednat v pondělí.
Pavel Bělobrádek
„Považuji to za čirý populismus, pokud k tomu nejsou žádná data, tak to takhle vystřelit považuji za velmi neuvážené. Pak si myslím, že bychom měli mít jiné priority než u piva a vody, měli bychom tedy snížit DPH na všechny potraviny, obzvláště na ty základní.“
Pavel Bělobrádek
Návrh na nižší sazbu například u točeného piva přivítal Český svaz pivovarů a sladoven, negativně se vyjádřila i Unie výrobců a dovozců lihovin. „Unie je pro zavedení elektronické evidence tržeb a její částečnou kompenzaci pro dotčené subjekty, ale kompenzace by neměla být nesystémová a zvýhodňovat pouze jednu skupinu výrobků nebo úzkou výseč podnikatelů,“ uvedl výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart. Trvají na na dodržení základního principu evidence tržeb, tedy daňové rovnosti a stejných podmínkách pro všechny podnikatele.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je vhodnější spíše snižovat přímé daně, které se strhávají z příjmů, než daně nepřímé jako DPH. Rovněž si nevšiml, že by byly veřejné finance v přebytku nebo takovém stavu, který lze označit za dlouhodobě udržitelný. „V takové situaci není prostor k tomu snižovat daně,“ řekl Marek. Hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl navíc poznamenává, že by daně měly klesat v době krize. V době růstu snese ekonomika vyšší daňové zatížení. „Samozřejmě daně jsou skvělým populistickým nástrojem pro politiky,“ doplnil.