ODS obvinila koalici, že chce evidenci tržeb spustit až po krajských volbách

3 minuty
Debata o evidenci tržeb omezena
Zdroj: ČT24

Ve sněmovně skončilo další kolo boje o elektronickou evidenci tržeb (EET) - ani tentokrát ale k hlasování nedošlo. Vládní hnutí ANO připouští, že schvalování se může protáhnout do února. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura si myslí, že si vláda závěrečné hlasování o EET naplánovala na 10. února. Takové datum by totiž podle něj koalici vyhovovalo, protože by pak nestihla kontroverzní projekt spustit před krajskými volbami. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) tuto myšlenku označil za nesmyslnou spekulaci.

Sněmovna přijala v pátek návrh poslanců za hnutí ANO a omezila při schvalování EET řečnickou dobu. Zákonodárci budou moci mluvit pouze dvakrát deset minut. Jednací řád uvádí, že omezení se nevztahuje na poslance, kteří vystupují se stanoviskem klubu. Změna prošla dolní komorou zejména díky koaličním hlasům. 

Rekordem je čtení bible kdysi v americkém senátu, které bylo dlouhé 26 hodin. Cílem bylo zabránit přijetí zákona.
Vladimíra Dvořáková
profesorka politologie, Vysoká škola ekonomická v Praze

Podle profesorky politologie z VŠE Vladimíry Dvořákové je takovéto omezení času ve sněmovně poměrně běžnou záležitostí ve většině parlamentů. „Je zvykem, že než jde zákon do závěrečného čtení, tak je dopředu určeno, jak dlouho se k zákonu může hovořit, kolikrát kdo může vystoupit i maximální délka projevů,“ uvedla Dvořáková s tím, že takové omezení je v pořádku, pokud umožní opozici vyjádřit svůj názor.

Ústavní právník Marek Antoš z PF UK v Praze se domnívá, že obstrukce nejsou legitimním právem menšiny. Obstrukce by měla být podle něho vnímána jako zcela výjimečný nástroj, v podstatě jako porušení parlamentní demokracie. „Nemůžeme asi připustit, aby opozice využívala tyto nástroje k tomu, že předem oznámí, že přijetí určitého zákona neumožní do konce volebního období nebo do konce příštího roku. To prostě není slučitelné s principem parlamentní demokracie. Problém je, že to jednací řád umožňuje“. 

Předseda ODS Petr Fiala koalici vzkázal, že omezila rozpravu ještě před tím, než řádně přihlášení řečníci stačili vystoupit. Postupovala podle něho v souladu s míněním ministra Babiše, že „parlament je žvanírna“.

Babiš následně zpochybnil myšlenku ODS, že by koalice odsunula schválení EET tak, aby byl předpis účinný až po volbách. „Tradiční politici se chovají podle voleb, já se budu chovat stále stejně. Je mi úplně jedno, jestli jsou volby, nebo nejsou volby, to je absolutně nesmyslná spekulace,“ řekl novinářům.

Leden koalici zřejmě nevyjde

TOP 09 i ODS ohlásily, že budou postupovat tak, aby sněmovna zákon nikdy neschválila. „Ten návrh ničemu neprospěje a hodně věcem uškodí. Nevybere se jediná koruna navíc a pro daňového poplatníka to bude znamenat minimálně půlmiliardový náklad,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Debata bude pokračovat příští pátek. Tento týden trvala pět hodin a ve třetím čtení normy zatím přesáhla 18 hodin.

Koaliční zástupci avizovali, že dolní komora by měla rozhodnout ještě v lednu – tento termín, ale zřejmě nevyjde. Naznačil to tento týden sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministerský předseda uvedl, že sociální demokracie chce dát opozici prostor se k elektronické evidenci vyjádřit, zároveň ale o normě musí rozhodnout většina. „Opozice dostane prostor, stejně tak ale musí dostat prostor většina v této Poslanecké sněmovně. Byla demokraticky zvolena. Máme jasný program. Říkali jsme to voličům už před volbami, není to nic, co bychom dělali komukoliv za zády,“ konstatoval Sobotka. 

Pokud budou debaty o zákonu pokračovat, aniž dojde na hlasování, počítají vládní strany podle dřívějších vyjádření koaličních poslanců s tím, že sněmovna výjimečně přijme usnesení o ukončení rozpravy a hlasování. V něm má koalice dostatek hlasů, aby zákon prosadila. V případě využití tohoto nezvyklého prostředku bude ale pravděpodobně následovat stížnost pravicové opozice k Ústavnímu soudu na způsob schválení zákona. 

Chceme dát prostor všem přihlášeným poslancům, abychom slyšeli jejich názor a mohli jejich argumenty vyvrátit. Neumím odhadnout přesně, kdy bude vyčerpána rozprava, může se to posunout do měsíce února.
Jaroslav Faltýnek

Předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek navrhl, aby sněmovna tentokrát debatovala o EET i po 14. hodině, kdy končí obvyklý čas pro schvalování zákonů. Opoziční kluby TOP 09 a ODS ale jeho návrh vetovaly. 

Vláda si od elektronické evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a tím i narovnání podnikatelského prostředí a vyšší výběr daní. Pravice naopak tvrdí, že evidence zničí hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje. Varuje také před možným zneužitím získaných dat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...