Konec druhého pilíře: Naspořené peníze lidé dostanou až v říjnu

3 minuty
Události: Peníze z druhého pilíře se vyplatí až v říjnu
Zdroj: ČT24

Druhý důchodový pilíř penzijní reformy po třech letech skončil. Klienti do něj od ledna nemohou převádět nové peníze. Ty naspořené ale dostanou od státu nejdříve ve druhé polovině října. Zhruba 85 tisíc lidí si do té doby musí rozmyslet, jestli si úspory nechají vyplatit, nebo je převedou do třetího pilíře, tedy na dobrovolné penzijní spoření.

Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 tak mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů pak museli přidat ze svého.

V listopadu 2014 se ale nový kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodl druhý pilíř ukončit. Důchodové fondy druhého pilíře budou nakonec definitivně zrušeny k červenci 2016 a vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Pilíře penzijního systému
Zdroj: ČT24

Peníze si lidé budou moci nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. 

V případě, že se střadatel rozhodne, že si nechá peníze z druhého pilíře vyplatit, bude mít o desítky korun nižší státní důchod. Možností pak je část vyvedených peněz státu vrátit a uchovat si tak stejný nárok na penzi jako všichni ostatní.

Kolik lidí pilíř nalákal?

V podstatě ihned poté, co současná vládní koalice oznámila, že druhý pilíř zruší, do něj lidé přestali vstupovat. Zájem o spoření nezvýšil ani vládní slib, že střadatelé dostanou všechny peníze, které do fondu poslali, i celou státní podporu. Nakonec jich v pilíři spořilo něco přes 85 tisíc lidí.

3 minuty
Sedláček: Všechny peníze se střadatelům vyplatí do konce roku
Zdroj: ČT24

Do konce loňského roku lidé naspořili do druhého pilíře tři miliardy korun. „Od doby založení a fungování těch fondů byl průměrný výnos pět procent,“ dodává mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Pravice: A kde je alternativa?

Pravice vládě vyčítá, že ačkoli druhý pilíř ruší, nenabízí žádné jiné řešení důchodů. „Přitom i vláda musí vědět – má stejná čísla jako my – že ten systém, tak jak je nastaven, je dlouhodobě neudržitelný,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Koalice naopak tvrdí, že druhý pilíř nebyl od počátku životaschopný a byl atraktivní jen pro lidi s vysokými příjmy. A v tom s ní souhlasí i levicová opozice. „Druhý pilíř se zcela jednoznačně ukázal jako nepoužitelný pro občany České republiky,“ prohlásil šéf komunistů Vojtěch Filip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...