Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 bodu na sedm procent
Brífink guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka (zdroj: ČT24)
ČNB zároveň také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.
Rusnok vysvětlil, že rada považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.
„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ uvedl guvernér. Dodal, že ČNB svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí nemění. „Dalšímu oslabování koruny brání intervence ČNB na devizovém trhu. ČNB má dostatečně velké devizové rezervy i v mezinárodním srovnání,“ řekl.
Za rizika působící ve prospěch růstu cen rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurs koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky. Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.
Poslední Rusnokovo jednání
Středečního jednání rady se zúčastnilo všech jejích sedm členů, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.
Vývoj základní úrokové sazby
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. „ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání,“ uvedl.
ČNB zvedá sazby opakovaně
Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. „V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky,“ uvedl.
Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Inflace k dvaceti procentům a růst k nule, říká Havránek
Ekonom Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií FSV UK si s ohledem na nové složení bankovní rady ČNB nedovede představit, že by během léta a podzimu došlo k dalšímu zvyšování sazeb. „Podle mě je to naprosto vyloučené.“ Dalším důvodem podle něj je, že už by česká zadlužená ekonomika vyšší sazby neustála.
Očekává zároveň, že na konci roku bude pravděpodobně české zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu nižší než na začátku roku a to vlivem inflace. „Hodnota dluhu se inflací snižuje. A pak to zaplatí ti, kteří mají víc úspor než mají dluhů.“
V pořadu Události, komentáře také upozornil, že už nyní tady vidíme rekordní zvýšení daní a to v podobě vysoké inflace. Těm, kdo léta šetřili, nyní inflace během několika roků „sežere“ třetinu úspor, uvedl ekonom. Domnívá se však také, že další zvyšování daní bude nutné.
Havránek si rovněž myslí, že na přelomu léta a podzimu se inflace přiblíží dvaceti procentům a růst ekonomiky bude blízký nule.