Generali Investments CEE

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta. Podle analytiků byl růst HDP v prvním čtvrtletí za očekáváním, zklamáním je především pokles investic.

Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta, v únoru po revizi stouply o 2,5 procenta. Tržby se v březnu meziročně zvýšily čtvrtý měsíc po sobě. Meziměsíčně stouply o 1,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace a růst reálných mezd zvyšují podle analytiků chuť Čechů utrácet.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Stavební výroba v Česku se v říjnu vrátila k růstu, meziročně reálně vzrostla o jedno procento a meziměsíčně byla vyšší o 1,8 procenta. V září stavební produkce zaznamenala po revizi meziroční pokles 2,9 procenta. V říjnu se dařilo především pozemnímu stavitelství, meziročně stouplo o 1,2 procenta. Průmyslová výroba v říjnu meziročně stoupla o 3,1 procenta, růst však zpomalil ze zářijových 8,3 procenta. Vliv na výsledky měla výroba aut, která stála také za meziměsíčním poklesem produkce o 3,7 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 18,1 procenta, oznámil Český statistický úřad.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Podle analytiků inflace ještě poroste, může překonat dvanáct procent.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.