Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Podle analytiků inflace ještě poroste, může překonat dvanáct procent.
Inflace v únoru zrychlila na 11,1 procenta, je nejvyšší od června 1998. Vliv války se ještě projeví
UDÁLOSTI: Inflace je nejvyšší od června '98 (zdroj: ČT24)
Výrazně zdražují energie. Cena elektřiny se v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 procenta, cena zemního plynu o 28,3 procenta. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu, automobily o desetinu.
Za mouku a cukr lidé letos v únoru platili o čtvrtinu více než loni, ceny másla vzrostly o třicet procent. Pečivo podražilo o 11,3 procenta, mléko, sýry a vejce o 8,8 procenta, zelenina o osm a nealkoholické nápoje o sedm procent. Ceny masa ještě v lednu meziročně klesly o 0,9 procenta, v únoru ale už byly vyšší o téměř dvě procenta. V restauracích a kavárnách lidé zaplatili o 14,1 procenta více než před rokem. Ceny zboží úhrnem vzrostly o dvanáct procent a ceny služeb o 9,6 procenta.
Čísla ještě nezohledňují ruskou agresi
V meziměsíčním srovnání inflace zpomalila. V lednu se spotřebitelské ceny zvýšily ve srovnání s prosincem o 4,4 procenta, což bylo nejvíce od ledna 1993.
Letos v únoru proti předchozímu měsíci zdražila elektřina o 3,2 procenta, zemní plyn o 5,6 a tuhá paliva o 2,2 procenta. Při nákupu potravin platili lidé více zejména za zeleninu, a to o téměř šest procent. Ve srovnání s lednem naopak zlevnilo maso o dvě procenta a vejce o čtyři procenta. Ceny pohonných hmot se o čtyři procenta zvýšily.
Analytici v odhadech upozorňovali, že do únorové inflace se ještě nepromítne ruská agrese vůči Ukrajině. Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, na světových trzích prudce rostou ceny ropy a zemního plynu, oslabila také koruna, což bude mít dopady v příštích měsících.
Únorová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
Únorová meziroční inflace byla o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Další příčinou byl i vyšší růst cen energií a pohonných hmot. Uvedl to ve čtvrtek ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
„Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace,“ domnívá se Král.
Zveřejněná data podle něj odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje podle Krále i zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující růst cen zboží i služeb.
ČNB by mohla dál zvýšit úrokové sazby, míní analytici
„Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad jedenáct procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. I s předpokladem určitého zvolnění cenového růstu v druhé polovině roku je pravděpodobné, že letošní průměrná inflaci převýší 12 procent,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Pravděpodobnost, že v březnu meziroční inflace stoupne nad 12 procent, je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka velmi vysoká. „S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je zároveň pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen. To, zda se bude v souhrnu za letošní rok inflace nacházet pouze kolem deseti procent, a nebo bude opravdu výrazněji nad deset procent, bude záviset jednak na tom, jak rychle se stabilizuje situace na trzích a válka na Ukrajině a zda nakonec vláda přece jen nepřistoupí k zavádění cenových stropů či dočasnému snížení DPH,“ míní.
S ohledem na cenový vývoj nelze navíc podle něj vyloučit, že Česká národní banka na březnovém zasedání zvýší hlavní úrokovou sazbu na pět procent. Nyní je základní sazba na 4,5 procenta.
„I když inflace trhá rekordy, nejspíše ještě neřekla své poslední slovo. Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí až k 12 procentům. Takto silný růst cen samozřejmě nebudou moci v letošním roce reflektovat mzdy, a proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP,“ konstatuje hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. I podle něj centrální banka na březnovém zasedání nejspíš zvýší základní úrokovou sazbu na pět procent.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu se obecně rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice, a tím na celkový výkon ekonomiky. „Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní deseti procent, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí,“ upozorňuje.
„V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
ECB urychlí konec stimulačních opatření, úrokovou sazbu nechala na nule
Evropská centrální banka (ECB) bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla Rada guvernérů ECB. Hlavní úrokovou sazbu nechala centrální banka na rekordním minimu nula procent.
ECB se tak překvapivě rozhodla mimořádná stimulační opatření ukončovat rychleji, než původně plánovala. Rostoucí inflace totiž převažuje nad obavami z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Rychlejší ukončení nákupů aktiv zároveň otevírá cestu ke zvýšení úrokových sazeb koncem letošního roku.
Ohledně úrokových sazeb ECB uvedla, že k jejich případným úpravám přistoupí až „nějakou dobu“ po ukončení nákupů aktiv a že úpravy budou postupné. Rozhodnutí je překvapením pro investory. Ti v anketě agentury Reuters očekávali, že ECB přijme co nejméně závazků a ponechá si otevřené možnosti, dokud nebude více jasno ohledně války na Ukrajině, dopadu sankcí a budoucího vývoje cen komodit.
Válka může ekonomiku poškodit více než pandemie
Případná vleklá válka na Ukrajině by ale mohla evropské ekonomice způsobit mnohem výrazně větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
Narušení globálních dodavatelských řetězců v důsledku ruského útoku na Ukrajinu a protiruských sankcí by podle Diesse mohlo vést k obrovskému zvyšování cen, nedostatku energie a k inflaci. „Mohlo by to být velmi riskantní pro evropskou i německou ekonomiku,“ míní šéf největší evropské automobilky.
Rusko je klíčovým světovým dodavatelem řady komodit, od plynu až po palladium. Dosavadní sankce a vyhlídky na možnou odvetu Kremlu v podobě zastavení dodávek plynu do Evropy už vyvolaly výkyvy na trzích s energií.
„Tato válka představuje obrovskou hrozbu pro Německo a pro Evropu,“ uvedl Diess. Upozornil, že nárůst inflace by mohl vytvořit velký tlak na evropské spotřebitele. V únoru míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na rekordních 5,8 procenta. Předpokládá se, že během letošního roku se vyšplhá až na sedm procent.
Energetická závislost Evropy na Rusku již vedla k neshodám kolem sankcí. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu uvedl, že nevidí možnost okamžitého bojkotu ruské ropy a plynu, jako to v úterý učinily Spojené státy.
Rusko se podílí 45 procenty na dovozu plynu do Evropy. Tento plyn slouží k vytápění domů i k zajišťování energie pro zpracovatelský sektor, upozorňují Financial Times.