Vláda řeší pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Opozice ji za to ale kritizuje a ani někteří podnikatelé vládní plány příliš nevítají. O tom, jak v současné situaci pomoci domácnostem a firmám zasaženým rapidním zvyšováním cen energií, diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24.
Ceny energií dál porostou. Adresná pomoc od vlády je dobrou cestou, míní odborníci na energetiku
90´ ČT24: Rostoucí ceny energií – jak pomoci lidem? (zdroj: ČT24)
Jednání o rostoucích cenách energií a kompenzacích pro podnikatele ve čtvrtek iniciovalo opoziční ANO. Kroky současného kabinetu totiž považuje za nedostatečné. Poslanci vládní koalice ale program podle očekávání nepodpořili.
Kabinet v reakci na rostoucí ceny energií ale prosadil navýšení příspěvku na bydlení - a rozšířil okruh jeho příjemců. Novela je účinná od konce ledna. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek také představili opatření, která mají zabránit další energetické krizi. Představili také nový program Záruka, který má pomoct malým a středním podnikům.
„Je dobře, že vláda začala připravovat programy, které jsou zaměřeny i na firmy,“ uvedl ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák s tím, že během první vlny pomoci byla upřednostněna pomoc domácnostem.
Některé firmy ale s návrhy vlády nesouhlasí. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš už dříve uvedl, že „půjčovat si na drahý provoz je sebevražedná mise.“
Podle ministra Síkely budou moct firmy, které dávají na energie deset a více procent z celkových nákladů, využít úvěry se státní zárukou. Sedlák upozornil na to, že by podle něj měla vláda sledovat také to, jakým způsobem bude její program fungovat ve vztahu k řešení nákladů cen elektrické energie nebo zemního plynu a případně poskytnout firmám investiční podporu.
„Kloníme se k názoru vlády, že je třeba využívat adresnou pomoc, která míří jen na postižené domácnosti. Nemá cenu podporovat domácnosti, které mají dlouhodobě zafixovanou cenu elektrické energie nebo zemního plynu, pak je taková pomoc zbytečná,“ míní Sedlák.
Ceny energií dál porostou, je přesvědčený Stehlík
Poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka na ceny energií kouká s obavami: „Nejsme na vrcholu. Ceny elektřiny ještě porostou. Pro běžnou domácnost, která spotřebuje dva a půl megawattu ročně a zaplatí za ně 7800, to příští rok bude okolo 8800,“ uvedl.
„Jedním z důvodů je růst cen povolenek. Na tom vydělá státní rozpočet, protože na nich loni do rozpočtu doputovalo 19 miliard korun, letos tipuji, že to bude 30 miliard a zde by se dala nějaká pomoc využít,“ doplnil.
Za rapidní růst cen podle něj můžou tři faktory - emisní povolenky, pro Česko nevýhodný evropský systém obchodování s energií a dražší ruský plyn.
Účinnější dohled nad energetickým trhem má zajistit připravovaná novela energetického zákona. Vláda uvažuje, že by mohl vzniknout státní obchodník s elektřinou. Součástí novely pak mají být i návrhy, které ministerstvu průmyslu a obchodu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ). Těch bylo několik desítek - mezi nimi třeba navýšení základního jmění společností, které energie dodávají, nebo jejich povinné pojištění, z kterého by bylo možné spotřebiteli v režimu dodavatele poslední instance (DPI) krýt cenový rozdíl.
Návrhy obsahují i možnost z režimu zrychleně odejít, kdy by nový dodavatel mohl zákazníka převzít i zpětně, od začátku režimu dodavatele poslední instance. A mluví se i o tom, že by úřad ceny DPI přímo stanovoval.
Obtížnější situace pro města a obce
V režimu dodavatele poslední instance zůstává ještě zhruba 21 a půl tisíce odběratelů. Lidé, které zasáhla energetická krize, mohou žádat o státní sociální podporu, konkrétně o příspěvek na bydlení.
Předseda svazu měst a obcí České republiky František Lukl (STAN) zasaženým energetickou krizí doporučuje, aby se obrátili na podatelny obecních a městských úřadů. „Jsou tu lidé, kteří jsou v obtížné situaci, ale stydí se o takovou pomoc zažádat,“ uvedl s tím, že na podatelnách by měli získat potřebné informace k dalšímu postupu.
Se zvyšující se cenou energií se podle něj výrazně potýkají i města. „V tuto chvíli mapujeme situaci a je to velmi kritické a krizové. U některých měst a obcí ceny energií vzrostly až trojnásobně,“ uvedl.
„Jsou dvě cesty. Jedna, kterou nepreferujeme, je zkrácení investic a druhá je hledat úspory,“ upřesnil způsoby, kterými obce bojují proti vysokým nákladům. „Hledá se využití jiných prostředků, jako solárních panelů, aby mohly být obce energeticky soběstačnější,“ doplnil.
Obce se podle něj kvůli současné situaci mohou v příštím roce ocitnout v obtížné investiční situaci. „V tuto chvíli nemusí mít dostatek volných finančních prostředků, aby vybrané domluvené investice mohly realizovat, k čemuž se připočítá nedostatek stavebních materiálů. A to vše může vrhnout stín na hospodaření obcí v dalším roce.“
I přesto Lukl podporuje současnou strategii vlády (sám je členem koaliční strany): „Vzhledem k současné situaci jsem nakloněn adresné pomoci. Měli bychom podporovat ty občany, kteří jsou ve svízelné situaci. Jestliže jsou podle vlády nyní finanční prostředky na adresnou pomoc, pak pojďme touto cestou.“
Aleš Juchelka, Jan Hrnčíř a Jan Bartošek o opatřeních pro zmírnění dopadu cen energií (zdroj: ČT24)
Jiný pohled opozice
„Pomoc má být adresná těm, kteří to potřebují, přes příspěvek na bydlení, který se mimochodem zvýšil na asi čtyři tisíce. Má to jít do rodin, které na to skutečně nemají. Co se týká dodavatelů poslední instance, tady vláda fakt zamakala, protože u nich bylo přes 900 tisíc lidí, teď jich tam je okolo 35 tisíc. Tato vláda lidem pomáhá, problémy lidí řeší,“ deklaruje Jan Bartošek (KDU-ČSL).
„Jsme pro plošné odpuštění DPH, je to nejrychlejší forma pomoci, je to forma, která fungovala během listopadu a prosince. Dokonce se snížila inflace asi o jeden procentní bod, nerozumím tomu, proč v tom nepokračovat, když ostatní státy kolem nás pomáhají plošně,“ kontruje poslanec ANO Aleš Juchelka.
„Vláda se snaží vytvořit iluzi, že to je problém nějaké chudiny, ale proboha dopadá to na střední třídu. Energie na bydlení není luxusní zboží, nemusíme ji zdaňovat nejvyšší sazbou DPH, to je nesmysl. Říkám ano, odpustit DPH do července a pak energie přeřadit do pětiprocentní sazby,“ uzavírá Jan Hrnčíř (SPD).