Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Ceny většiny výrobců rostou vytrvale už několik let. Například u tržních služeb trvá růst od roku 2016 a v průmyslu a zemědělství ceny rostly zhruba od začátku roku 2021. Zdražování v zemědělství ale bylo přerušeno letos v květnu, kdy ceny klesly, a od té doby až do září pokles cen zrychloval. Po srpnovém zlevnění v zemědělství o 16,4 procenta se však v září zrychlování poklesu cen zastavilo, a meziměsíčně ceny zemědělců dokonce stouply.
„Ceny v zemědělství meziměsíčně po sedmi měsících poklesů vzrostly o necelá dvě procenta. V meziročním srovnání však nadále klesaly,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Oproti loňsku klesly v zemědělství ceny v rostlinné i živočišné výrobě. V rostlinné výrobě se snížily o 17,9 procenta, zlevnily například olejniny o 34,4 procenta a obiloviny o 32,2 procenta. O 9,6 procenta naopak zdražila čerstvá zelenina, ovoce o 15,2 procenta, a brambory o 58,3 procenta. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 5,7 procenta. Klesly třeba ceny mléka o 16,1 procenta. Stouply ceny prasat o 14,7 procenta, vajec o jedenáct procent a drůbeže o 2,5 procenta.
Vyšší ceny energií v průmyslu
V průmyslu meziročně stouply ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 4,4 procenta a černého, hnědého uhlí a lignitu o 67,1 procenta. Motorová vozidla zdražila o 3,5 procenta. Ceny energií celkově vzrostly o 3,8 procenta, bez započítání energií ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,2 procenta. Poklesly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů a základních kovů o 16,2 procenta a třeba ceny dřeva, dřevěných a korkových výrobků až o 20,4 procenta.
Ve stavebnictví se mírně snížily ceny spotřebovávaných materiálů a výrobků, a to o jednu desetinu procenta. V tržních službách pro podniky vzrostly třeba ceny za služby v zaměstnání o 22,9 procenta, za poštovní a kurýrní služby o 13,2 procenta, za programování o 7,2 procenta a za služby v oblasti nemovitostí o 6,8 procenta. O procento a půl naopak zlevnily reklamní služby. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby tak byly vyšší o 5,5 procenta.
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,7 procenta. Ceny průmyslových výrobců oproti srpnu stouply o 0,3 procenta a ceny stavebních prací o 0,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 1,2 procenta.
Analytici: Inflační tlaky slábnou
Vývoj výrobních cen v průmyslu i zemědělství potvrzuje odeznívání inflačních tlaků v české ekonomice. Není důvod pro další šoky ve spotřebitelských cenách, shodují se analytici při hodnocení aktuálních údajů statistiků. Data podle nich posilují argumenty pro snížení úrokových sazeb České národní banky (ČNB) do konce roku, část analytiků první pokles předpokládá už v listopadu.
„Zářijové výsledky cen v průmyslu a v zemědělství vytvářejí příznivé předpoklady pro zeslabení inflačních tlaků v ekonomice. Jde tradičně jen o to, jak rychle tento trend vstřebá vertikála,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Výrobní inflace podle něj reaguje na příznivý vývoj cen vstupů i na slabou poptávku. „Pro další vývoj výrobní a spotřebitelské inflace však bude zásadní, jak budou vypadat ceníky pro příští rok. Jde o tradiční lednové přeceňování, které do značné míry určí laťku pro vývoj inflace v příštím roce,“ dodal.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil vnímá vývoj výrobních cen jako součást uklidňování české inflace. „Velká část výrobních vstupů již má za sebou předchozí abnormální období přetlaku poptávky nad nabídkou, které způsobily dozvuky pandemie a omezení plynoucí z válečného konfliktu na Ukrajině. V kombinaci s klesajícím zájmem o průmyslové zboží a menšími zakázkami jsou nyní výrobci nuceni i snižovat své marže v zájmu udržení odbytu,“ nastínil. Spotřebitelská inflace podle něj má nakročeno k dalším měsícům bez cenových šoků.
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte a člena Národní ekonomické rady vlády Davida Marka už proti loňskému roku není vidět navyšování cen obilovin a dalších komodit v důsledku ruské agrese na Ukrajině. „Obecně to podhoubí inflace slábne, inflace odeznívá,“ dodal.
„Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo dále klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítat i do cen pro koncové spotřebitele,“ konstatoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že v příštím roce se spotřebitelská inflace přiblíží ke dvěma procentům.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš podotkl, že vývoj výrobní inflace je v souladu s prognózou ČNB, a proto bude už na listopadovém zasedání bankovní rady na stole první snížení základní úrokové sazby ze současných sedmi procent. „Pro listopadové snížení sazeb bude hovořit především slabší výkon ekonomiky a nižší zářijová inflace. Proti pak vyšší ceny pohonných hmot a slabší koruna,“ odhaduje.
