Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.
Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady.
Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
„Přestože jsme byli v Evropě výjimkou mezi vyspělými zeměmi, tak jsme nebyli na takzvané neutrální sazbě. Ta by v našem modelu, kdy cílujeme dvě procenta inflace, měla být někde mezi dvěma a půl a třemi procenty, abychom měli alespoň nějakou minimální reálnou kladnou úrokovou míru zachovanou,“ přiblížil Rusnok ve speciálu Byznysu ČT24. Podle něj byly dosud měnové podmínky velice uvolněné a za rok a půl už nebude potřeba ekonomiku takto stimulovat.
Na brífinku před novináři Rusnok potvrdil, že centrální banka je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém letošním zasedání. Rada má naplánované jednání o sazbách na září, listopad a prosinec. „Nechceme to dělat ale žádným razantním způsobem, protože není žádná urgentní situace, která by to vyžadovala. Nejdeme ale ve směru utahování opasků, nějaké přísné měnové politiky. Jen sundáváme nohu z plynu, nešlapeme na brzdu. Máme stále velmi uvolněné měnové podmínky,“ komentuje Rusnok.
Podle něj je zároveň důležitá předvídatelnost, a to jak pro trh, tak pro domácnosti. „Proto jsme avizovali minule i teď, že budeme tímto směrem pokračovat,“ dodává.
„Zvýšení úroků na srpnovém zasedání doporučovala květnová prognóza z dílny ČNB a podporu růstu úroků v uplynulých týdnech vyjádřila většina členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka,“ připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že rada ČNB opět zvýší sazby na zasedání v září i v listopadu.
„Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB do konce roku sazby ještě několikrát zvýší. „Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb doposud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat,“ vysvětluje.
Dodal, že čtvrteční krok centrální banky byl už zohledněn v tržních úrokových sazbách, včetně těch hypotečních. „Proto nynější zvýšení sazeb ČNB samo o sobě ke skokovému růstu hypotečních sazeb nepovede,“ konstatuje.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské bude ČNB zvedat úrokové sazby pomaleji, než jí diktuje prognóza. „Bankovní rada je tu od toho, aby zvažovala všechna možná rizika a příčiny inflace,“ podotýká s tím, že rostou ceny materiálů i práce. To podle ní nemůže banka příliš ovlivnit. „Je logické, že v situaci, kdy čelíme spíše růstu nákladů a ne růstu poptávky a z ní vyplývající inflace, je ČNB ve zvyšování úrokových sazeb opatrná. A já věřím, že opatrná zůstane a bude dál zvyšovat úrokové sazby postupně o čtvrt procentního bodu,“ dodává.
Horská zároveň připouští, že zvýšení úrokové sazby se může velmi pozvolna do budoucna projevit i na spořících účtech. „Lze očekávat postupné zvyšování i v úročení vkladů, ale opravdu pozvolné,“ míní. To by ale podle ní ani podle Rusnoka nemělo zaškrtit investiční poptávku.
Banky nebudou bezprostředně reagovat
Na základě výstupů z minulého zasedání a vyjádření členů bankovní rady jsme tento krok očekávali, souhlasí ředitel produktové a procesní divize mBank pro Česko a Slovensko Martin Podolák. Předpokládá, že bankovní sektor bude muset v následujících týdnech či měsících upravit sazby na straně úvěrů. „Případné úpravy sazeb na spořicích účtech v tuto chvíli analyzujeme,“ podotýká.
Air Bank v souvislosti s růstem ceny zdrojů od pátku 6. srpna zvyšuje základní úrokové sazby u hypoték o 0,2 procentního bodu. „Zároveň ale od stejného data klientům začneme nabízet nové pojištění schopnosti hypotéku splácet, které sazbu sníží o 0,15 procentního bodu. U půjček v tuto chvíli změnu sazeb nechystáme,“ avizuje mluvčí banky Jana Pokorná.
„Bezprostředně se na rozhodnutí regulátora reagovat nechystáme, nicméně nadále platí, že situaci na trhu bedlivě sledujeme a vyhodnocujeme. Předpokládáme, že do konce roku budou úrokové sazby u hypoték pozvolna růst,“ upozornil ředitel úvěrových produktů v České spořitelně Filip Belant.
Dlouhodobé sazby by měly být vývojem repo sazby ovlivněny ve stejném směru, i když ne nutně jedna k jedné, doplnil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Hypoteční sazby podle něj mají navíc velkou setrvačnost, reagují tedy se zpožděním na již uskutečněný růst bankovních sazeb.
Naplňování očekávání. Bude to ale stačit?
„ČNB zatím naplňuje očekávání týkající se zvyšování sazeb. Je však stále pravděpodobnější, že centrální banka bude muset přistoupit k radikálnějším krokům. Hlavní důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích, kde prudce rostou ceny základních vstupů v měřítku, které si ještě před několik měsíci nikdo nedokázal ani představit,“ domnívá se partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČNB zlepšila odhad pro letošek, pro příští rok jej zhoršila
Centrální banka také ve čtvrtek vydala novou prognózu vývoje ekonomiky. Pro letošní rok odhad vylepšila, pro příští naopak mírně zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procenta. „Obnovení hospodářského růstu bude taženo výrazně oživující spotřebou domácností, k čemuž přispěje mimo jiné i rozpuštění části vynucených úspor z doby uzavírek,“ přibližuje Rusnok.
Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Tehdejší pesimismus byl podle Rusnoka způsoben otázkou otevírání ekonomik a zvládáním pandemie.
„Jsem velmi rád, že nejnovější prognóza ČNB už netrpí takovým covidovým žalem, kterým trpěla ta květnová,“ podotýká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Aktuální situace na trhu podle něj nese zvláštní rysy. „Domácnosti dnes v maloobchodě velmi často utrácí nejen nyní vydělané nebo od státu obdržené peníze, ale i ty, které dostali v minulosti. To je sice zajímavý zdroj, ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti zdravého ekonomického růstu nelze na tyto staré zdroje spoléhat,“ varuje.
Zhoršení výhledu na příští rok Rusnok nepřikládá zásadní váhu. „Předpokládáme, že hrubý domácí produkt vytvořený v letošním a příštím roce bude vyšší než jarní odhady,“ shrnul. Bankovní rada ČNB předpokládá, že případná budoucí zpřísnění protiepidemických opatření již nebudou mít hmatatelné hospodářské důsledky. „Pokud by došlo ve zbytku léta či na podzim k epizodám dílčího zpřísnění protiepidemických opatření v důsledku opětovného zvýšení počtu pozitivních případů, nemělo by to již mít hmatatelné hospodářské dopady,“ říká Rusnok.
Rusnok dále uvedl, že s novou prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku.
Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 procenta.
Přetížené dodávání se může promítnout do růstu cen
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos se silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,60 koruny za euro. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 koruny za euro. V roce 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 koruny za euro.
Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako slabě protiinflační. Jde o možné výraznější posílení kurzu koruny nebo nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity. Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.
Je nesporné, že inflace letos půjde mimo koridor, který si vytyčila ČNB, řekl v pořadu Interview ČT24 člen NERV a ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Centrální banka původně uvažovala o dvou procentech, v nejnovější prognóze ale očekává celkovou průměrnou inflaci letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta.
„Nyní před námi budou opravdu nepříjemné kvartály, protože se ukazuje, že ceny rostou docela dynamicky, a zejména ceny průmyslových výrobců,“ říká ekonom s tím, že nastala situace, kterou řadu let nikdo nepamatuje.
Domnívá se, že v malé otevřené ekonomice, jakou je ta česká, se to nedá řešit a musí se to „nechat ekonomikou projít“, i za cenu toho, že nějakou dobu bude inflace výrazně vyšší. Vedle „dovezené inflace“, se kterou se nedá mnoho dělat, je však podle něho nutné se zaměřit na potírání vnitřních ohnisek.
Ministerstvo financí ve své aktuální dubnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 procenta. „Samozřejmě musíme počítat s tím, že je to křehký růst. Je ovlivněn celou řadou věcí, celou řadou nejistot,“ sdělila šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). Novou prognózu, na základě které by měl úřad upravit návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejní resort 24. srpna.
