Česká ekonomika mezičtvrtletně zeslábla, je v technické recesi

Nahrávám video

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Recesi ekonomové definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. V loňském třetím čtvrtletí ekonomika proti předchozímu kvartálu klesla o 0,3 procenta.

V meziročním srovnání se loni HDP zvyšoval v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním čtvrtletí byl nárůst o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta. Celoroční růst české ekonomiky byl loni o procentní bod nižší než v roce 2021.

Reálné příjmy domácností na obyvatele se ve čtvrtém čtvrtletí snížily meziročně o 6,3 procenta a za celý rok o 5,4 procenta. U výdajů byl pokles za čtvrtletí o sedm procent a za celý rok o 0,8 procenta. Reálné příjmy domácností se snižovaly ve všech čtvrtletích, výdaje ve druhém půlroce.

Míra úspor domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 procentního bodu na 21,7 procenta, za celý rok ale klesla na 17,3 procenta z 19,4 procenta v roce 2021. Data o domácnostech zahrnují ukrajinské uprchlíky v Česku, kteří jsou nově považováni za rezidenty.

Zahraniční vlastníci korporací v Česku si loni na dividendách rozdělili tři sta miliard korun, reinvestováno bylo téměř 124 miliard. „Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ uvedl ČSÚ. Odliv důchodů ze zisků byl podle statistiků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi.

Míra zisku u nefinančních podniků se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila na 46,9 procenta z 44,5 procenta před rokem. Míra investic stoupla o procentní bod na 28,9 procenta. Celoroční míra zisku nefinančních podniků ale klesla na 46,1 procenta, v roce 2021 byla 46,3 procenta. Míra investic se proti roku 2021 zvýšila o 1,7 procentního bodu na 29,4 procenta.

Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace

„Základní obrázek situace v české ekonomice se po aktuálním zpřesnění údajů o HDP nemění. V meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností, která je hlavním tahounem meziročního poklesu HDP,“ okomentoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Hlavní brzdou ekonomiky zůstává inflace, která ji bude negativně ovlivňovat i v prvním pololetí letošního roku,“ myslí si hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Rychlý růst cen podle něj snižuje kupní sílu českých domácností, v důsledku toho klesá jejich spotřeba.

Jáč si také všímá, že nefinančním podnikům ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala marže na úrovni 46,9 procenta. „Podnikům se v průměru již nedařilo dále zvyšovat ziskové marže. Z pohledu krocení inflace v ekonomice by to byla dobrá zpráva, neboť by šlo o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen,“ upozornil.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byla marže nefinančních podniků pod dlouhodobým průměrem, který dosahuje 48,4 procenta. „Stále však zůstává výrazně nad průměrem EU, kde dosahuje zhruba 40 procent. Meziročně pak byla vyšší o 2,4 procentního bodu, a to i přes růst vstupních a mzdových nákladů,“ podotkla.

Analytici rovněž upozorňují, že vzhledem k poklesu spotřeby se zvýšila míra úspor. Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 21,7 procenta, což je nejvíc od prvního čtvrtletí roku 2021. „Domácnosti tedy nadále budují značný finanční polštář, který by měl společně se zlepšující se spotřebitelskou důvěrou přispívat k postupnému oživení spotřeby domácností,“ uvedla Steckerová.

V letošním roce čekají analytici postupné hospodářské oživení. „Ekonomika by se mohla odrazit ode dna už na přelomu druhého a třetího kvartálu, avšak celoročním výsledkem bude nejspíš jen kladná nula,“ uvedl Dufek. Jáč očekává, že za celý rok HDP vzroste o 0,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 15 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 20 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...