Česká ekonomika mezičtvrtletně zeslábla, je v technické recesi

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Růst české ekonomiky vloni zpomalil na 2,5 procenta
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Recesi ekonomové definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. V loňském třetím čtvrtletí ekonomika proti předchozímu kvartálu klesla o 0,3 procenta.

V meziročním srovnání se loni HDP zvyšoval v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním čtvrtletí byl nárůst o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta. Celoroční růst české ekonomiky byl loni o procentní bod nižší než v roce 2021.

Reálné příjmy domácností na obyvatele se ve čtvrtém čtvrtletí snížily meziročně o 6,3 procenta a za celý rok o 5,4 procenta. U výdajů byl pokles za čtvrtletí o sedm procent a za celý rok o 0,8 procenta. Reálné příjmy domácností se snižovaly ve všech čtvrtletích, výdaje ve druhém půlroce.

Míra úspor domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 procentního bodu na 21,7 procenta, za celý rok ale klesla na 17,3 procenta z 19,4 procenta v roce 2021. Data o domácnostech zahrnují ukrajinské uprchlíky v Česku, kteří jsou nově považováni za rezidenty.

Zahraniční vlastníci korporací v Česku si loni na dividendách rozdělili tři sta miliard korun, reinvestováno bylo téměř 124 miliard. „Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ uvedl ČSÚ. Odliv důchodů ze zisků byl podle statistiků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi.

Míra zisku u nefinančních podniků se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila na 46,9 procenta z 44,5 procenta před rokem. Míra investic stoupla o procentní bod na 28,9 procenta. Celoroční míra zisku nefinančních podniků ale klesla na 46,1 procenta, v roce 2021 byla 46,3 procenta. Míra investic se proti roku 2021 zvýšila o 1,7 procentního bodu na 29,4 procenta.

Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace

„Základní obrázek situace v české ekonomice se po aktuálním zpřesnění údajů o HDP nemění. V meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností, která je hlavním tahounem meziročního poklesu HDP,“ okomentoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Hlavní brzdou ekonomiky zůstává inflace, která ji bude negativně ovlivňovat i v prvním pololetí letošního roku,“ myslí si hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Rychlý růst cen podle něj snižuje kupní sílu českých domácností, v důsledku toho klesá jejich spotřeba.

Jáč si také všímá, že nefinančním podnikům ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala marže na úrovni 46,9 procenta. „Podnikům se v průměru již nedařilo dále zvyšovat ziskové marže. Z pohledu krocení inflace v ekonomice by to byla dobrá zpráva, neboť by šlo o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen,“ upozornil.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byla marže nefinančních podniků pod dlouhodobým průměrem, který dosahuje 48,4 procenta. „Stále však zůstává výrazně nad průměrem EU, kde dosahuje zhruba 40 procent. Meziročně pak byla vyšší o 2,4 procentního bodu, a to i přes růst vstupních a mzdových nákladů,“ podotkla.

Analytici rovněž upozorňují, že vzhledem k poklesu spotřeby se zvýšila míra úspor. Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 21,7 procenta, což je nejvíc od prvního čtvrtletí roku 2021. „Domácnosti tedy nadále budují značný finanční polštář, který by měl společně se zlepšující se spotřebitelskou důvěrou přispívat k postupnému oživení spotřeby domácností,“ uvedla Steckerová.

V letošním roce čekají analytici postupné hospodářské oživení. „Ekonomika by se mohla odrazit ode dna už na přelomu druhého a třetího kvartálu, avšak celoročním výsledkem bude nejspíš jen kladná nula,“ uvedl Dufek. Jáč očekává, že za celý rok HDP vzroste o 0,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 13 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stávající bloky Dukovan mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
včera v 00:17

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
8. 4. 2026
Načítání...