Česká ekonomika mezičtvrtletně zeslábla, je v technické recesi

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Růst české ekonomiky vloni zpomalil na 2,5 procenta
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Recesi ekonomové definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. V loňském třetím čtvrtletí ekonomika proti předchozímu kvartálu klesla o 0,3 procenta.

V meziročním srovnání se loni HDP zvyšoval v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním čtvrtletí byl nárůst o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta. Celoroční růst české ekonomiky byl loni o procentní bod nižší než v roce 2021.

Reálné příjmy domácností na obyvatele se ve čtvrtém čtvrtletí snížily meziročně o 6,3 procenta a za celý rok o 5,4 procenta. U výdajů byl pokles za čtvrtletí o sedm procent a za celý rok o 0,8 procenta. Reálné příjmy domácností se snižovaly ve všech čtvrtletích, výdaje ve druhém půlroce.

Míra úspor domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 procentního bodu na 21,7 procenta, za celý rok ale klesla na 17,3 procenta z 19,4 procenta v roce 2021. Data o domácnostech zahrnují ukrajinské uprchlíky v Česku, kteří jsou nově považováni za rezidenty.

Zahraniční vlastníci korporací v Česku si loni na dividendách rozdělili tři sta miliard korun, reinvestováno bylo téměř 124 miliard. „Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ uvedl ČSÚ. Odliv důchodů ze zisků byl podle statistiků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi.

Míra zisku u nefinančních podniků se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila na 46,9 procenta z 44,5 procenta před rokem. Míra investic stoupla o procentní bod na 28,9 procenta. Celoroční míra zisku nefinančních podniků ale klesla na 46,1 procenta, v roce 2021 byla 46,3 procenta. Míra investic se proti roku 2021 zvýšila o 1,7 procentního bodu na 29,4 procenta.

Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace

„Základní obrázek situace v české ekonomice se po aktuálním zpřesnění údajů o HDP nemění. V meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností, která je hlavním tahounem meziročního poklesu HDP,“ okomentoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Hlavní brzdou ekonomiky zůstává inflace, která ji bude negativně ovlivňovat i v prvním pololetí letošního roku,“ myslí si hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Rychlý růst cen podle něj snižuje kupní sílu českých domácností, v důsledku toho klesá jejich spotřeba.

Jáč si také všímá, že nefinančním podnikům ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala marže na úrovni 46,9 procenta. „Podnikům se v průměru již nedařilo dále zvyšovat ziskové marže. Z pohledu krocení inflace v ekonomice by to byla dobrá zpráva, neboť by šlo o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen,“ upozornil.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byla marže nefinančních podniků pod dlouhodobým průměrem, který dosahuje 48,4 procenta. „Stále však zůstává výrazně nad průměrem EU, kde dosahuje zhruba 40 procent. Meziročně pak byla vyšší o 2,4 procentního bodu, a to i přes růst vstupních a mzdových nákladů,“ podotkla.

Analytici rovněž upozorňují, že vzhledem k poklesu spotřeby se zvýšila míra úspor. Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 21,7 procenta, což je nejvíc od prvního čtvrtletí roku 2021. „Domácnosti tedy nadále budují značný finanční polštář, který by měl společně se zlepšující se spotřebitelskou důvěrou přispívat k postupnému oživení spotřeby domácností,“ uvedla Steckerová.

V letošním roce čekají analytici postupné hospodářské oživení. „Ekonomika by se mohla odrazit ode dna už na přelomu druhého a třetího kvartálu, avšak celoročním výsledkem bude nejspíš jen kladná nula,“ uvedl Dufek. Jáč očekává, že za celý rok HDP vzroste o 0,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 9 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 21 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...