Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za patnáct let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.
Fed opět výrazně zvýšil úrokovou sazbu, naznačil však zpomalení
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.
Fed úrokové sazby zvýšil o 0,75 procentního bodu již počtvrté za sebou. V poslední době se spekulovalo o tom, že na příštím zasedání, které se bude konat v prosinci, by banka mohla úroky zvýšit pouze o půl procentního bodu.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.