Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.
Úroková sazba poroste, když se mzdy a rozpočet utrhnou ze řetězu, varoval Michl
UDÁLOSTI: ČNB nechala úrokové sazby beze změny (zdroj: ČT24)
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Aktuální rozhodnutí se sazbami nehýbat opakuje postoj ČNB z předchozího měnového zasedání v srpnu, které poprvé vedl v roli guvernéra Michl.
Česká národní banka ve čtvrtek ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní finanční domy mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
„Většina bankovní rady vnímá současnou úroveň nastavení základních úrokových sazeb jako zcela přiměřenou,“ poznamenala viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Guvernérovo varování
Podle Michla čelí Česko vnějším inflačním tlakům a domácím tlakům poptávkovým. Efekt na druhé zmíněné vysoké sazby už mají. „Úrokové sazby se nacházejí na úrovni, která domácí poptávkové tlaky tlumí. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti a firmy, a brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice,“ prohlásil guvernér ČNB na tiskové konferenci.
Východisko ČNB potvrzuje i nedávný průzkum společnosti Median. Podle něj pociťuje zdražování 94 procent Čechů, z toho více než třetina velmi silně. Polovina těch, kteří pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to plánuje. Devět z deseti Čechů předpokládá, že si kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky.
Pro rozhodnutí se sazbami nehýbat podle Michla hlasovalo pět členů rady, další dva byli pro zvýšení o 0,75 procentního bodu, k případnému navýšení sazeb se ale rada vrátí na příštím jednání. Riziko totiž bankéři vidí v působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu. Ve prospěch zvyšování sazeb by dle Michla vedl výrazný růst mezd a navyšování deficitu státního rozpočtu.
Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, budou opravdu vysoké, a pokud se bude dál navyšovat deficit státního rozpočtu, tak toto jsou pro nás velmi vysoká rizika a je velmi pravděpodobné, že pak zvýšíme úrokové sazby.
Česko podle guvernéra nadále čelí silným inflačním tlakům. „Podle naší stávající prognózy inflace v nejbližších měsících vzroste, nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem dvaceti procent,“ poznamenal Michl.
Naopak proti inflaci bude působit hospodářské oslabení v zahraničí nebo omezení cen energií v Česku. Další nejistotou pro vývoj inflace je vývoj konfliktu na Ukrajině. Podle makroekonomické prognózy ČNB by se na dvouprocentní hladinu mohla inflace vrátit do půldruhého roku.
Tisková konference ředitele ČNB Michla k úrokovým sazbám (zdroj: ČT24)
Čekání na snížení
Analytici zachování výše úrokových sazeb očekávali. Podle nich zejména vývoj meziroční inflace, která v srpnu klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta, nahrával argumentům těch členů rady, kteří nechtěli sazby dále zvyšovat.
„Když se dívám na tu dynamiku, tak důvody pro okamžité, zásadní, razantní zvýšení nejsou,“ sdělil ředitel odboru legislativy, práv a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Podle analytika Cyrrus Víta Hradila navíc v srpnu prošla proměnou makroekonomická prognóza národních bankéřů, protože „posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti. Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb“. Předchozí, tedy tradiční prognóza, by podle něj patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit.
Ačkoliv meziroční tempo zdražování dosahuje alarmujících 17,2 procenta, meziměsíčně již pokleslo na 0,4 procenta, což lze podle Hradila interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace, tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny, pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií. Vzhledem k postoji, který k charakteru české inflace zaujímá bankovní rada ČNB ve svém novém složení, lze její rozhodnutí hodnotit jako logické, poznamenal.
Stabilitu sazeb až do konce roku předpokládá i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, podle kterého by ke zvyšování úroků mohl bankovní radu přimět zřejmě jen výrazný tlak na oslabování koruny. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler má za to, že k opětovnému růstu by mohla vést i situace, kdy by akceleroval růst mezd a znovu by začala růst inflace. Ani on ale nečeká, že by k tomu došlo.
„Trh nepředpokládá, že by ČNB úrokové sazby zvýšila,“ poznamenal. „Není otázka, zda ČNB sazby zvýší, ale spíš, kdy začne sazby v příštím roce snižovat.“
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nicméně taková očekávání brzdí. „Diskuse o snižování zatím není na stole,“ sdělila ve vysílání ČT24. „Bude muset být vidět trvalý a stabilní návrat inflace směrem do cíleného pásma jedna až tři procenta. A to určitě neuvidíme za jeden až jeden a půl měsíce.“
UDÁLOSTI: České domácnosti se potýkají s vysokou inflací (zdroj: ČT24)
Tlak na korunu
Část analytiků upozorňovala, že ponechání sazeb na současné úrovni může vyvolat tlak na kurz české měny. Zatímco ČNB totiž je vůči dalšímu zvyšování sazeb skeptická, velké centrální banky, třeba americký Fed nebo Evropská centrální banka, je naopak začaly velmi rychle zvyšovat.
Na zmenšování rozdílu mezi sazbami v Česku na jedné a v eurozóně a USA na druhé straně upozornil také analytik XTB Jiří Tyleček. „To by mohlo vyvolat tlak na oslabování koruny, kterému se ČNB v posledních měsících bránila také devizovými intervencemi. Pokud by tlak na korunu výrazně zesílil, tak další růst sazeb by byl nabíledni,“ uvedl.
„ČNB bude nadále bránit výrazným výkyvům kurzu koruny,“ řekl Michl bez bližších podrobností k rostoucím tlakům na oslabení koruny kvůli politice Fedu a ECB. Podotkl pouze, že ČNB nemá stanovenou hranici, kam nechá klesnout kurz koruny.
Objem intervencí ČNB na podporu koruny v červenci podle analytiků dále stoupl na zhruba 246 miliard korun. Za tři měsíce od května tak už ČNB prodala na trhu eura za více než 500 miliard korun. ČNB díky intervencím stabilizovala korunu pod hranicí 25 Kč za euro.
Zamrazilová: Diskuse o snižování sazeb není na stole (zdroj: ČT24)