Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.
ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Události: Česká národní banka snížila základní úrok o půl bodu (zdroj: ČT24)
Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že měnová politika centrální banky zůstane i nadále přísná, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala na úrovni dvou procent. Rychlost snižování sazeb bude záviset na vývoji ekonomiky.
Na březnovém zasedání bankovní rady viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub navrhovali zrychlení uvolňování měnové politiky, ve čtvrtek ale taková debata podle Michla vůbec nenastala. Do budoucna je podle něj třeba postupovat se snižováním sazeb opatrně a vždy vyhodnocovat aktuální data o vývoji ekonomiky. K tomu, v jakém konkrétním rozsahu by mohla ČNB v červnu dál úrokové sazby snížit, se nevyjádřil.
„Proces snižování sazeb může být kdykoli přerušen či zastaven, nebude-li se inflace vyvíjet v souladu s naší predikcí,“ zdůraznil Michl. Bankovní rada podle něj bude vyhodnocovat zejména setrvalost inflačního prostředí v Česku, vývoj kurzu koruny, vývoj domácí i zahraniční poptávky nebo kroky významných zahraničních centrálních bank. Guvernér ČNB upozornil na to, že centrální banka stále vnímá spíš rizika ve směru vyšší inflace, především rychlé oživení úvěrové aktivity.
Bankovní rada se také zabývala budoucím nastavením rovnovážné úrokové sazby, která zajišťuje dlouhodobou rovnováhu ekonomiky. Základní scénář prognózy ČNB s ní nadále počítá v úrovni tří procent, podle bankovní rady je ale pravděpodobné, že se proti úrovni před pandemií zvýšila. Podle Michla to souvisí mimo jiné s dlouhodobě vysokými deficity veřejných financí, které vytvářejí velké množství nových peněz v ekonomice.
Guvernér ČNB uvedl, že v době před pandemií covidu-19 byly úrokové sazby dlouhodobě pod touto rovnovážnou sazbou a v reálném vyjádření byly záporné. Nynější bankovní rada to nechce dopustit, aby znovu nevytvořila prostředí pro zvýšení inflace, řekl.
Podnikatelé očekávají levnější úvěry
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Například zlínský prodejce vlněných výrobků Ovečkárna má největší tržby na konci roku. Kvůli tomu musí už v jeho průběhu naskladňovat velké množství zboží, na což si musí půjčit peníze. „Využíváme kontokorent, to znamená provozní úvěr, se snižující se sazbou je to pro nás samozřejmě levnější. Kdybychom se dostali ke dvěma až třem procentům, bylo by to pro nás příjemné,“ popsal finanční ředitel firmy Michal Macura.
Jenže to se s největší pravděpodobností ještě letos nestane. Své sazby totiž výrazně nesnižují americká ani evropská centrální banka, což nepřímo ovlivňuje i rozhodování tuzemské bankovní rady. Tříprocentní hranice základního úroku je tak zatím v nedohlednu.
Tisková konference guvernéra České národní banky Aleše Michla (zdroj: ČT24)
„Určitě nedoklesá během letošního roku. To bylo očekávání trhu ještě několik měsíců nazpět. Nyní díky té otočce na globálním trhu je už trh opatrnější. Myslí si, že sazba ČNB se ke konci roku dostane třeba mírně nad čtyřprocentní hranici,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,25 procenta.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, na březnovém zasedání stejný krok zopakovala.
Reakce analytiků
Rozhodnutí ČNB bylo v souladu s tržním očekáváním a nepředstavuje tak velké překvapení, shodují se analytici. Odpovídá tomu podle nich i nulová reakce finančního trhu. Okamžitá reakce na finančním trhu je minimální, když se koruna pohybuje poblíž 25,10 za euro, kam posílila v posledních dnech, řekl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Snížení úrokových sazeb ČNB je zcela v souladu s očekáváním analytické obce,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Snížení úroků o půl procentního bodu podle něj možná povede k mírně negativní reakci kurzu koruny. Lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, což povede k poklesu úroků tuzemských bank, jak u vkladů, tak úvěrů, dodal.
Rozhodnutí ČNB se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB, doplnil Seidler. Očekává tak další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také sazby u vkladů se budou podle něj snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB.
Pro hypoteční sazby rozhodnutí podle Seidlera žádný citelný vliv mít nemusí. „Jednak tato informace je v delších sazbách již obsažena, jednak tyto sazby v posledních týdnech citelně ovlivnil globální vývoj a zejména přehodnocení očekávání trhu ohledně rychlosti poklesu sazeb americké centrální banky Fed,“ podotkl.
Debata se podle analytika Cyrrusu Víta Hradila vedla mezi snížením základní sazby o 0,50 a 0,25 procentního bodu. Ve prospěch odvážnějšího přístupu hovořila podle něj hlavně česká spotřebitelská inflace, která v uplynulých dvou měsících dosahovala dvouprocentního cíle centrální banky, což by ČNB opravňovalo i ke strmějšímu snížení sazeb.
K opatrnosti naopak vybízí detailnější struktura inflace, která ukazuje, že tohoto cíle bylo dosaženo do značné míry pomocí statistických vlivů loňské srovnávací základny, poznamenal Hradil.
Bankovní rada bude podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera úrokové sazby snižovat stejným tempem také na dalších dvou zasedáních. Pro červen a srpen očekává snížení opět o půl procentního bodu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB, odhadl.
ČNB očekává růst HDP
ČNB zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 1,4 procenta, zatímco únorová prognóza čekala růst 0,6 procenta. Odhad letošní inflace ČNB snížila na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Prognóza ČNB předpokládá rychlejší růst ekonomiky v příštím roce. Tam centrální banka výhled také zlepšila, když nyní předpokládá růst HDP o 2,7 procenta, zatímco v únoru čekala 2,4 procenta.
Inflační tlaky v ekonomice odeznívají, letošní inflace by se měla podle prognózy snížit na 2,3 procenta z loňských 10,7 procenta. Na příští rok ČNB ponechala svůj únorový odhad, když za celý rok stále očekává růst spotřebitelských cen na svém dvouprocentním cíli.
„Naše predikce předpokládá, že se v příštích měsících inflace mírně zvýší vlivem zdražení pohonných hmot a zmírnění poklesu cen potravin, ve zbytku letošního roku se bude pohybovat blízko dvouprocentního cíle,“ podotkl Michl.
Česká ekonomika se podle něj na konci loňského roku odrazila ode dna a růst pokračoval i na začátku letošního roku. K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak spotřeba domácností. „S poklesem inflace totiž dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností,“ uvedl Michl.
Ekonomika se ale podle analýz ČNB dále pohybuje pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá. Zčásti ji tlumí přísná měnová politika, zmírňuje ji také zvýšená tvorba úspor z důvodu opatrnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Napětí na trhu práce se podle Michla mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká. „U zahraniční poptávky pozorujeme známky oživení a prognóza předpokládá její zrychlení v průběhu letošního roku,“ upozornil.
Rizika a nejistoty základního scénáře bankovní rada vyhodnotila jako mírně proinflační, tedy ve směru vyšší inflace. Jako proinflační riziko zmínil Michl pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb či vývoj kurzu koruny. Proti inflaci by mohlo působit výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší vývoj německé ekonomiky. Nejisté je budoucí nastavení zahraniční měnové politiky, poznamenal.
ČNB v nové prognóze změnila odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru, očekává ho na úrovni 25,10 za euro, zatímco v únoru to bylo 24,60 koruny za euro. V příštím roce očekává ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,80 za euro.