ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Boj s inflací nekončí, zdůraznil Michl

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

„V zemi byla obnovena cenová stabilita,“ řekl na tiskové konferenci bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. Rada ale stále vidí v české ekonomice jistá mírně proinflační rizika, proto nebyl pokles úrokové sazby razantnější. „Boj s inflací nekončí,“ zdůraznil Michl, připomněl ale, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB přitom navrhovali rychlejší pokles úrokových sazeb na 5,5 procenta.

Michl řekl, že ČNB bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent. Dodal, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Koruna při tiskové konferenci posílila vůči euru o třináct haléřů na 25,17 koruny za euro v důsledku prohlášení Michla o výhledu úrokových sazeb, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Posílení české měny je podle jeho názoru krátkodobé a nemusí nadále pokračovat.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.

„Zvolili jsme dnes hodně opatrný postup. Když se díváme na Evropskou centrální banku, která má úrokové sazby čtyři procenta, nebo Americkou centrální banku, která má úrokové sazby 5,25 procenta a o prvním snižování uvažuje až v červnu či červenci, tak si myslíme, že tento postup je správný a že to číslo na konci roku nebude zase tak nízké,“ popsal člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. K obezřetnosti radu vedlo i zdražování služeb v zemi, uvedl, proto volí spíše postupné než skokové snižování sazby.

Nahrávám video

Naplnění očekávání

Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem je ale rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek si myslí, že současné snížení je „tak akorát“. „Koruna je velmi citlivá na vývoj úrokových sazeb, takže je rozhodně správné, že Česká národní banka postupuje předvídatelně, a zároveň umírněně,“ řekl pro ČT.

Poslední snížení sazeb by nemělo mít zásadnější dopad na kurz koruny, předpokládali ho jak analytici, tak trh, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Domnívám se, že centrální banka mohla klidně snížit sazby razantněji, třeba o tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal s tím, že se na to trh připravoval, po komentářích bankéřů ČNB z minulého týdne ale očekávání prý přehodnotil.

Nahrávám video

„Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Změna úroků centrální banky se podle něj v ekonomice naplno ukáže se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. „Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se tak v české ekonomice plně projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025,“ myslí si.

„Je velmi pravděpodobné, že ČNB bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu, který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb. Na konci letošního roku by se mohla dostat hlavní repo sazba pod 4,0 procenta,“ odhadl analytik Deloitte David Marek.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar zmínil, že z hlediska podniků bude i tak přetrvávat nedůvěra českých firem ke koruně, k čemuž přispěla velká inflace v minulosti. „Velká inflace měla být hvězdnou hodinou české centrální banky a české koruny a nakonec skončila obrovskou ostudou. Měli jsme jednu z nejvyšších inflací z celé EU a koruna nás neochránila, ba naopak,“ uvedl s tím, že nedůvěra ke koruně bude i přes snížení sazeb pokračovat. „České podniky považují korunu za rizikovou a budou euro využívat čím dál více,“ podotkl.

Nahrávám video

Experti: Budou klesat úroky bank u vkladů i úvěrů

„Dnešní rozhodnutí ČNB se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB,“ prohlásil Seidler. Lze tak podle něj očekávat další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také úrokové sazby u vkladů se budou snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB, což naznačuje vývoj vkladových sazeb s dohodnutou splatností, a to jak u domácností, tak firem, dodal.

Pro hypoteční sazby rozhodnutí centrální banky potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je už vidět na tržních sazbách delších splatností, pokračoval Seidler. Krok ČNB podle něj zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostala se na 5,36 procenta, tedy na nejnižší úroveň od června 2022, uvedl.

Další snížení základní úrokové sazby je skvělou zprávou pro všechny, kteří vyčkávají na sjednání hypotéky a následné pořízení nemovitosti, míní ředitel a zakladatel investiční platformy InvestBay Daniel Rajnoch. Rozhodnutí podle něj dlouhodobě povede ke zvýšené poptávce po nemovitostech a růstu jejich cen. Horší zpráva to je pro výnos spořicích účtů a dluhopisů, kde bude následovat pozvolný pokles úrokové sazby, řekl.

Snižování sazeb vyvolá paradoxně zvyšování cen nemovitostí, uvedla také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Je podle ní vhodnější spíše zvolit krátkou fixaci v očekávání dalšího snížení sazeb v novém fixačním období. „Zlevní především úrokové sazby krátkých fixací na jeden, dva a tři roky,“ doplnil expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Oblíbenost těchto fixací nyní roste, v únoru ji mělo 77 procent všech poskytnutých hypoték. V následujících měsících zamíří většina nabízených úvěrů v tomto spektru pod hranici pět procent, dodal expert.

Pokles pokračuje

Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
před 2 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.