ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Boj s inflací nekončí, zdůraznil Michl

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

„V zemi byla obnovena cenová stabilita,“ řekl na tiskové konferenci bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. Rada ale stále vidí v české ekonomice jistá mírně proinflační rizika, proto nebyl pokles úrokové sazby razantnější. „Boj s inflací nekončí,“ zdůraznil Michl, připomněl ale, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB přitom navrhovali rychlejší pokles úrokových sazeb na 5,5 procenta.

Michl řekl, že ČNB bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent. Dodal, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Koruna při tiskové konferenci posílila vůči euru o třináct haléřů na 25,17 koruny za euro v důsledku prohlášení Michla o výhledu úrokových sazeb, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Posílení české měny je podle jeho názoru krátkodobé a nemusí nadále pokračovat.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.

„Zvolili jsme dnes hodně opatrný postup. Když se díváme na Evropskou centrální banku, která má úrokové sazby čtyři procenta, nebo Americkou centrální banku, která má úrokové sazby 5,25 procenta a o prvním snižování uvažuje až v červnu či červenci, tak si myslíme, že tento postup je správný a že to číslo na konci roku nebude zase tak nízké,“ popsal člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. K obezřetnosti radu vedlo i zdražování služeb v zemi, uvedl, proto volí spíše postupné než skokové snižování sazby.

Nahrávám video

Naplnění očekávání

Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem je ale rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek si myslí, že současné snížení je „tak akorát“. „Koruna je velmi citlivá na vývoj úrokových sazeb, takže je rozhodně správné, že Česká národní banka postupuje předvídatelně, a zároveň umírněně,“ řekl pro ČT.

Poslední snížení sazeb by nemělo mít zásadnější dopad na kurz koruny, předpokládali ho jak analytici, tak trh, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Domnívám se, že centrální banka mohla klidně snížit sazby razantněji, třeba o tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal s tím, že se na to trh připravoval, po komentářích bankéřů ČNB z minulého týdne ale očekávání prý přehodnotil.

Nahrávám video

„Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Změna úroků centrální banky se podle něj v ekonomice naplno ukáže se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. „Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se tak v české ekonomice plně projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025,“ myslí si.

„Je velmi pravděpodobné, že ČNB bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu, který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb. Na konci letošního roku by se mohla dostat hlavní repo sazba pod 4,0 procenta,“ odhadl analytik Deloitte David Marek.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar zmínil, že z hlediska podniků bude i tak přetrvávat nedůvěra českých firem ke koruně, k čemuž přispěla velká inflace v minulosti. „Velká inflace měla být hvězdnou hodinou české centrální banky a české koruny a nakonec skončila obrovskou ostudou. Měli jsme jednu z nejvyšších inflací z celé EU a koruna nás neochránila, ba naopak,“ uvedl s tím, že nedůvěra ke koruně bude i přes snížení sazeb pokračovat. „České podniky považují korunu za rizikovou a budou euro využívat čím dál více,“ podotkl.

Nahrávám video

Experti: Budou klesat úroky bank u vkladů i úvěrů

„Dnešní rozhodnutí ČNB se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB,“ prohlásil Seidler. Lze tak podle něj očekávat další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také úrokové sazby u vkladů se budou snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB, což naznačuje vývoj vkladových sazeb s dohodnutou splatností, a to jak u domácností, tak firem, dodal.

Pro hypoteční sazby rozhodnutí centrální banky potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je už vidět na tržních sazbách delších splatností, pokračoval Seidler. Krok ČNB podle něj zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostala se na 5,36 procenta, tedy na nejnižší úroveň od června 2022, uvedl.

Další snížení základní úrokové sazby je skvělou zprávou pro všechny, kteří vyčkávají na sjednání hypotéky a následné pořízení nemovitosti, míní ředitel a zakladatel investiční platformy InvestBay Daniel Rajnoch. Rozhodnutí podle něj dlouhodobě povede ke zvýšené poptávce po nemovitostech a růstu jejich cen. Horší zpráva to je pro výnos spořicích účtů a dluhopisů, kde bude následovat pozvolný pokles úrokové sazby, řekl.

Snižování sazeb vyvolá paradoxně zvyšování cen nemovitostí, uvedla také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Je podle ní vhodnější spíše zvolit krátkou fixaci v očekávání dalšího snížení sazeb v novém fixačním období. „Zlevní především úrokové sazby krátkých fixací na jeden, dva a tři roky,“ doplnil expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Oblíbenost těchto fixací nyní roste, v únoru ji mělo 77 procent všech poskytnutých hypoték. V následujících měsících zamíří většina nabízených úvěrů v tomto spektru pod hranici pět procent, dodal expert.

Pokles pokračuje

Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 25 mminutami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 23 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.