Inflace v únoru zpomalila na dvě procenta

Nahrávám video

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Ceny v únoru meziročně narostly o dvě procenta, a inflace je tak nejnižší od prosince 2018. Poprvé byl také splněn cíl ČNB pro letošní rok. Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin a nealkoholických nápojů. Zlevnily například zelenina, vejce, mléko, mouka, cukr či drůbeží maso. Celkově podle ČSÚ ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 procenta a ceny služeb o 5,2 procenta.

Oproti loňskému únoru si lidé museli připlatit zejména za bydlení, ceny nájemného stouply o téměř sedm procent, vodné a stočné zdražilo o více než desetinu a elektřina zhruba o třináct procent. Naopak ceny zemního plynu meziročně klesly o pět a půl procenta. Dražší byly letos v únoru i stravovací a ubytovací služby, kde ceny meziročně vzrostly o téměř devět, respektive deset procent. V rekreaci a kultuře vzrostly zejména ceny rekreačních a kulturních služeb a dovolených s komplexními službami.

Meziměsíčně zdražily v únoru zejména pohonné hmoty. „Na vývoj spotřebitelských cen měly v únoru výrazný vliv, když se po několikaměsíčním poklesu vrátily k růstu. Nafta se v únoru na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 38,10 korun za litr a benzin Natural 95 za téměř 37,80 korun za litr,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Dále proti letošnímu lednu zdražily o šest procent dovolené s komplexními službami. Z potravin se zvýšily například ceny brambor o jedenáct procent. Naopak zlevnilo třeba víno a lihoviny, drůbeží maso, máslo a polotučné mléko. Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce ledna a ceny služeb vzrostly o 0,7 procenta.

Analytici upozorňují na přetrvávající inflaci ve službách

Podle prognózy centrální banky by se inflace celý rok měla pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle. Únorová cenová hladina pak s dvěma procenty skončila 0,8 procentního bodu pod její prognózou na tento měsíc. Slabší než očekávaný byl růst regulovaných cen, nižší byla také jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a která je důležitá pro rozhodování ČNB. Naopak pohonné hmoty meziročně zdražily, zatímco centrální banka očekávala jejich zlevnění. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to v pondělí napsal ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

„Návrat k růstu spotřeby domácností bude jen pozvolný, protože domácnosti přece jen stále ještě vnímají tu nejistotu kolem nás,“ podotkl Král.

V evropském žebříčku inflace si Česko v únoru opět polepšilo. Z jednačtyřiceti sledovaných států ji mělo osmou nejnižší, zatímco v lednu byla v Česku desátá nejnižší. Tempo růstu cen bylo nižší než ve všech sousedních státech i nižší než průměr eurozóny, kde byl 2,6 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, na kterou se odkazuje ČTK.

Nahrávám video

Podle makroekonoma Dominika Rusinka z ČSOB jsou aktuálně zveřejněná čísla pro českou ekonomiku dobrou zprávou. Podle něj bude inflace dále mírně klesat. V reakci na to by ČNB mohla snížit úrokové sazby. 

Na meziměsíčním růstu cen se podílely hlavně pohonné hmoty, které podle makroekonoma zdražovaly kvůli růstu ceny ropy na světových trzích. Dalším důvodem je mírný pokles kurzu koruny oproti americkému dolaru. Rusinko očekává, že koruna může i nadále mírně ztrácet. 

Další analytici však upozorňují, že i přes únorové zpomalení meziroční inflace na dvě procenta stále přetrvávají inflační tlaky ve službách. Právě zdražování služeb bude podle nich důvodem pro další opatrnost České národní banky při snižování úrokových sazeb. V nadcházejících měsících se podle analytiků inflace může zvýšit v řádu desetin procenta.

„Celková inflace se vrátila na přiměřeně nízkou úroveň. Jádrová inflace ovšem zůstává stále mírně zvýšená. Pozorněji je potřeba sledovat ceny v oblasti služeb, kde inflační ohnisko dohořívá pomaleji,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte, poradce prezidenta Petra Pavla a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Upozornil, že ceny ve službách rostou tempem, které je výrazně nad inflačním cílem centrální banky.

Výrazným rizikem je podle Marka také slabá koruna. „Pokud by nadále oslabovala, byl by to samozřejmě také impulz pro centrální banku, aby agresivněji snižovala úrokové sazby a aby pomohla české ekonomice dostat se z té současné situace,“ řekl.

Domnívá se, že česká ekonomika má to nejhorší už za sebou, může nicméně trvat ještě několik let, než se spotřeba domácností vrátí na úroveň, kde byla před čtyřmi lety, „než začala série všech těch negativních ekonomických šoků“. Už letos podle Marka domácnosti nejspíše zaznamenají mírné zlepšení. „Ale to nebude stačit na to, aby to kompenzovalo ty předchozí ztráty,“ dodal. Návrat na původní úroveň odhaduje v letech 2026 nebo 2027.

Nahrávám video

Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje na to, že nelze hovořit o plošném překonání inflace. „Potvrzuje to stále rychlý růst cen služeb, který podle statistického úřadu přesahuje hranici pěti procent, nebo třeba pokračující zdražování v oblasti stravování a ubytování. Tam ceny stále rostou o necelých devět procent. Vypadá to tedy tak, že se inflace přestěhovala ze zboží do služeb,“ uvedl.

Ekonom Martin Janíčko v pořadu 90‘ ČT24 zmínil, že pokud se celý rok udrží inflace kolem 2,5 procenta, tak jde o pozitivní zprávu pro ekonomiku. „Některé artikly nebo některé služby budou pravděpodobně růst rychleji, některé statky, zboží na trzích naopak můžou stagnovat, případně dokonce klesat, ale mírný růst cen očekáváme. Co je ale pozitivní, je to, že pravděpodobně růst nominálních mezd převýší poměrně výrazně inflaci, třeba i o čtyři procentní body, což většina spotřebitelů najde na výplatních páskách,“ podotkl.

Jakob vnímá vliv konsolidačního balíčku, Nacher upozornil na srovnávací základnu

„Věřme, že je to jeden z důkazů zlepšující se ekonomické situace. Toho, že v letošním roce zaznamenáme hospodářský růst, že lidem i díky nízké inflaci porostou reálné mzdy a že budeme svědky celkového oživení,“ řekl ke zveřejněným údajům premiér Petr Fiala (ODS).

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ale tak optimistická není. „To, že nám za dva roky v důsledku zejména nečinnosti Fialovy vlády vzrostly ceny o více než 25 procent tak, že lidé už dneska na nic nemají, takže logicky omezili poptávku, a vzrostly nám jenom o dvě procenta, to rozhodně nemohu vnímat jako dobrou zprávu,“ uvedla.

Zveřejněná čísla jsou podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba dobrou zprávou. „Dnes už si troufnu na rozdíl od těch lednových čísel říct, že se pozitivně projevil konsolidační balíček, že se pozitivně projevila i změna DPH, když ničím jiným, tak u potravin, včetně toho tlaku na jednotlivé složky řetězce. A je zcela prokazatelné, ze potraviny už inflaci netáhnou, ba naopak,“ hodnotil v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher ale upozornil na vyšší srovnávací základnu z loňského roku. „Ona už by inflace neměla kam růst, protože když se podíváte, tak maloobchodní tržby klesají nějakých šestnáct měsíců po sobě, lidé šetří,“ zdůraznil. Současný stav je tak podle něj dán z drtivé většiny chybějící poptávkou, balíček a změny v DPH pak mají jen částečný vliv.

Jakob uznal, že zkrocení inflace není pouze zásluhou kabinetu. „Samozřejmě, že vláda v tom má poměrně omezené pravomoci, ale v rámci těch pravomocí udělala naprosté maximum pro to, aby přispěla svým dílem ke snížení inflace,“ řekl s tím, že výrazně větší sílu má Česká národní banka se stanovováním základní úrokové sazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 3 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

Evropský pohled