Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září pak centrální banka základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.
Centrální banka varuje před cenovými tlaky
ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta.
„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ konstatovala centrální banka.
