ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu

12 minut
Brífink guvernéra ČNB Aleše Michla po jednání bankovní rady
Zdroj: ČT24

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Na předchozích čtyřech letošních jednáních o nastavení sazeb bankovní rada vždy úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Centrální banka také zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,5 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,5 procenta.

Rozhodnutí bankovní rady o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

V současnosti zůstává podle Michla měnová politika restriktivní, když reálné úrokové sazby jsou kladné, a tlumí tak úvěrovou aktivitu a s ní i růst peněz v ekonomice. Při jednání o dalším nastavení úrokových sazeb bude bankovní rada podle guvernéra vycházet z aktuálních dat o vývoji ekonomiky. Odmítl se vyjádřit k tomu, jaká bude v budoucnu rovnovážná úroveň úrokových sazeb.

Viceguvernér ČNB Jan Freit ČT sdělil, že úrokové sazby se ke konci letošního roku budou pohybovat nad čtyřmi procenty.

5 minut
Události: ČNB snížila úrokovou sazbu a zhoršila výhled ekonomiky
Zdroj: ČT24

Bankovní rada zároveň upozornila, že vnímá rizika ve směru vyšší inflace, kterými jsou zvýšené mzdové požadavky nebo vyšší setrvačnost růstu cen služeb. Ve směru nižší inflace by mohlo působit zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a české ekonomiky.

Michl zároveň řekl, že růst nominálních mezd v Česku je zhruba na úrovni sedmi procent, což je z historického pohledu mírně zvýšené tempo. „Prozatím je absorbován ziskovými maržemi, nevyvolává další zvýšení cen,“ sdělil. Podle něj tak nevzniká mzdově-inflační spirála.

Analytik: Inflační nebezpečí není zažehnáno

„Je pravda, že analytici skutečně čekali, že centrální banka sníží úrokové sazby pomaleji. (...) Někteří hráči na trhu si ale tak jistí nebyli,“ podotkl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. ČNB je podle něj opatrná, protože pokud by přišla nějaká nečekaná ekonomická událost, mohlo by se ukázat, že banka snížila úrokové sazby předčasně. „Opatrnost se jí nakonec vyplatila i v první polovině letošního roku,“ poznamenal.

„Důležité je, že centrální banka bude dále snižovat úrokové sazby i na nadcházejících jednáních — pokud tedy nenastane něco skutečně neočekávaného,“ dodal. Sazba by se tak podle něj ke konci letošního roku mohla pohybovat pod hranicí čtyř procent.

8 minut
Hlavní analytik Swiss Life Select Richard Bechník ke snížení úrokové sazby
Zdroj: ČT24

„Nekoná se žádné velké překvapení, bylo to zcela v souladu s očekáváním analytiků a finančních trhů,“ míní hlavní analytik Swiss Life Select Richard Bechník. Centrální banka podle něj čelila dilematu, musí totiž balancovat mezi zásahy do ekonomiky a růstem cenové hladiny. „Co se týče ekonomiky, tam bychom našli i argumenty, proč by snížení mohlo být větší. (...) Pokud jde ale o inflaci, vidíme přetrvávající cenové tlaky ve službách. Nenechal bych stranou ani vývoj české koruny,“ vysvětlil.

Ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník stejně jako Bechník míní, že ČNB je obezřetná kvůli možnému budoucímu vývoji inflace. „Inflační nebezpečí zejména v segmentu služeb ještě není zažehnáno,“ upozornil v pořadu 90' ČT24. Přílišné snížení úrokových sazeb také podle něj obvykle znamená oslabení kurzu koruny. „To se taktéž může inflačně prostřednictvím dovozu promítnout,“ uvedl.

Čtvrtečním rozhodnutím centrální banky se eliminoval úrokový diferenciál mezi eurozónou a českým měnovým prostředím, sdělil dále Zahradník. „Atraktivnost získávání úvěrů v eurech už čistě kvůli úrokům tímto rozhodnutím padla,“ poznamenal.

9 minut
Jakub Seidler o snížení úrokové sazby
Zdroj: ČT24

Sazby začala centrální banka zvedat před třemi lety. Následovalo razantní zvyšování až na sedm procent. Uvolňování měnové politiky pak ČNB zahájila loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

10 minut
90′ ČT24: ČNB snížila úrokovou sazbu
Zdroj: ČT24

Banka zhoršila výhled ekonomiky

Centrální banka ve čtvrtek zveřejnila také novou makroekonomickou prognózu, v níž zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. HDP podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta.

V příštím roce předpokládá ČNB zrychlení ekonomiky, když růst HDP by měl dosáhnout 2,8 procenta. Proti předchozí prognóze centrální banka zlepšila výhled o 0,1 procentního bodu. V roce 2026 by měl hospodářský růst zvolnit na 2,4 procenta.

Inflační tlaky v ekonomice podle prognózy centrální banky odeznívají. V nadcházejících měsících se bude inflace podle Michla pohybovat kolem dvou procent, v závěru roku s ohledem na statistický efekt srovnání s loňskem mírně vzroste. Celoroční průměr by měl být 2,2 procenta po loňských 10,7 procenta. V příštím roce by se průměrná inflace měla dostat na dvouprocentní cíl ČNB, setrvat by tam měla i v roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 12 hhodinami

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
před 19 hhodinami

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
12. 5. 2025
Načítání...