Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Michl uvedl, že na příštím jednání bankovní rada zváží zachování základní úrokové sazby na nynějších sedmi procentech, nebo její zvýšení. Na sedmiprocentní úrovni je sazba od loňského června.
Guvernér zopakoval, že sazby zůstanou na vyšší úrovni. „I když inflace klesla víc, než čekal základní scénář prognózy, bankovní rada očekává, že sazby zůstanou zvýšené po delší dobu. To podle nás zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž cíle v příštím roce, a to i v případě zvýšených inflačních očekávání,“ řekl Michl.
Meziroční inflace v květnu dosáhla 11,1 procenta, proti dubnu se snížila o 1,6 procentního bodu. Podle Michla zůstává tempo růstu spotřebitelských cen i přes zvolnění nepřijatelně vysoké. ČNB podle něj bude bojovat s inflací, dokud ji nedostane do blízkosti dvouprocentního cíle. Květnová prognóza centrální banky předpokládá jeho dosažení ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Michl ve středu vyloučil možné snížení úrokových sazeb v krátkodobém horizontu. „Nemá smysl spekulovat, kdy budou sníženy,“ řekl. Očekávání trhu o prvním poklesu na konci třetího čtvrtletí nebo ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku se podle něj nenaplní.
Michl: Podmínkou cenové stability je odpovědná rozpočtová politika
Michl rovněž uvedl, že podmínkou cenové stability jsou podle bankovní rady zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Pokud vláda nebude snižovat deficit státního rozpočtu, mzdy porostou nad očekávání a výrazně ožije spotřeba domácností, potom ČNB zvýší úrokové sazby, řekl.
Už po květnovém jednání bankovní rady Michl označil rozpočtovou expanzi za největší současný proinflační faktor. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun, pro letošek je plánovaný 295 miliard korun. Ke konci května byl průběžný výsledek hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy korun.
Za další riziko působící ve směru vyšší inflace označil guvernér ČNB hrozící ztrátu ukotvení inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Ve směru rychlejšího poklesu inflace by naopak mohl působit výraznější než očekávaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Nejistotou prognózy podle Michla zůstávají další vývoj konfliktu na Ukrajině a dostupnost a ceny energií.
Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání analytiků. Podle nich data z ekonomiky ukazují nižší inflační tlaky než v minulosti, proto měla bankovní rada méně důvodů podpořit zvýšení sazeb než na květnovém zasedání. Tehdy se pro stabilitu sazeb vyslovili čtyři členové rady, tři navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu.
„ČNB dnes (ve středu) úrokové sazby ponechala beze změny v souladu s očekáváním trhu a konsensem analytiků. Údaje z ekonomiky se od posledního měnového jednání začátkem května vyvíjely spíše mírně protiinflačně, a to jak z pohledu vývoje inflace samotné, tak i cen průmyslových výrobců, nižších maloobchodních tržeb či slabší dynamiky mezd,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Trh v současnosti podle něj předpokládá, že ČNB začne v září letošního roku sazby snižovat a do konce roku klesnou zhruba o procentní bod na šest procent.
Názor, že v červnu ponechá ČNB úroky beze změny, byl na finančním trhu fakticky jednomyslný, souhlasí analytik Generali Investments Radomír Jáč. Za nejvíce pravděpodobný scénář nyní považuje stabilitu úroků ČNB i v letošním třetím čtvrtletí. V závěrečném čtvrtletí letošního roku se ale může otevřít prostor pro postupné snižování úroků, dodal.
Nižší úrokové sazby nejspíš na konci roku
Analytik Komerční banky Martin Gürtler připomněl, že prognóza ČNB poměrně výrazné snížení úrokových sazeb očekává již v letošním třetím čtvrtletí. „My s prvním snížením sazeb ČNB počítáme až na jeho konci, konkrétně v září. Klesnout by však měly pouze o čtvrt procentního bodu. Ve stejném rozsahu pak podle nás ČNB sníží sazby také v listopadu a prosinci,“ odhadl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
