Inflace v květnu zpomalila

8 minut
Události: Inflace se snížila
Zdroj: ČT24

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

Mezi potravinami proti loňskému květnu podle dat ČSÚ významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější. Nealkoholické nápoje zmírnily svůj cenový růst na čtyři procenta. Celkově potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 3,7 procenta.

Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o devět desetin procenta, ceny služeb o 5,3 procenta. „Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v bydlení,“ uvedli statistici. Nájemné se zvýšilo o 7,2 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu byly dražší o 4,6 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 10,5 procenta, elektřina zdražila o 11,1 procenta a teplo a teplá voda o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 6,6 procenta, tuhá paliva pak zlevnila o 3,9 procenta.

Více se platilo také za pohonné hmoty, dražší byly o téměř jedenáct procent. Zdražil rovněž alkohol a tabák. Ceny stravovacích služeb pak byly vyšší o 7,5 procenta, v případě ubytovacích služeb to bylo 10,2 procenta.

Meziměsíční vývoj

Meziměsíčně ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,2 procenta vzrostly. „Květnová cenová hladina se oproti minulému měsíci nezměnila. Ve většině oddílů spotřebního koše byly zaznamenány pouze nevýznamné cenové pohyby, které se vzájemně vykompenzovaly,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pohonné hmoty ve srovnání s dubnem zlevnily o 1,8 procenta, domácí spotřebiče o 1,6 procenta a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti klesly o 1,1 procenta. „Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 procenta,“ podotkli statistici. Mezi potravinami zlevnilo v meziměsíčním srovnání například drůbeží a vepřové maso nebo vejce. Zdražily naopak brambory či máslo. Vyšší byly i ceny stravovacích a ubytovacích služeb.

ČSÚ zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V dubnu byly ceny vývozu a dovozu významně ovlivněny výrazným meziročním oslabením koruny vůči euru a dolaru. Meziročně se ceny ve vývozu zvýšily o 4,9 procenta a v dovozu o 3,5 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,8 procenta a dováženého o čtyři desetiny procenta.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 procenta.

V evropském žebříčku si Česko polepšilo

V evropském žebříčku inflace si Česko v květnu mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 23. nejvyšší, zatímco v dubnu byla 21. nejvyšší, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v květnu Rusko, kde dosáhla 7,9 procenta. S vysokou inflací se potýkaly i Island, kde dosáhla 6,2 procenta, Bělorusko s 5,7 procenta a Černá Hora, kde byla 5,5 procenta. Nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen zaznamenali v květnu v Lotyšsku, kde činil 0,1 procenta, následovala Litva s inflací 0,5 procenta a Itálie s 0,8 procenta.

Ze sousedních zemí byla inflace vyšší než v Česku pouze v Rakousku, kde dosáhla 3,3 procenta. V Polsku se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 procenta, v Německu o 2,4 procenta a na Slovensku o 2,3 procenta. Eurozóna jako celek zaznamenala stejně jako Česko meziroční inflaci 2,6 procenta, proti dubnu tam tempo růstu spotřebitelských cen vzrostlo o 0,2 procentního bodu.

Inflace zvolnila víc, než se čekalo

Analytici se shodují, že inflace v květnu zpomalila výrazněji, než očekával finanční trh. Stálo za tím zejména meziroční zlevnění potravin.

„Dubnové zrychlení inflace se novými čísly mírně korigovalo a inflace se tak dostala jen nepatrně nad původní odhad ČNB z květnové prognózy ve výši 2,5 procenta. Pozitivní zprávou také je, že ceny potravin mírně poklesly, a stále tak působí protiinflačně. Bez vlivu cen potravin by meziroční inflace činila 3,9 procenta,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

36 minut
Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a politický analytik Lukáš Jelínek v debatě o inflaci
Zdroj: ČT24

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale pozitivně vyvíjí i další kategorie spotřebitelských cen. „Oděvy a obuv, vybavení domácnosti, rekreace a konečně i stravovací a ubytovací služby se měrou inflace dostaly na, či dokonce pod, dlouhodobý normál a o pokračování inflační mánie zde již tedy nelze hovořit. To vše v prostředí obnoveného růstu reálných mezd a ožívající spotřebitelské poptávky. Přičíst to patrně lze jak příznivému vývoji nákladů v podnikatelské sféře, tak i poklesu ziskových marží, které si vynutila znovunalezená citlivost spotřebitelů na cenu,“ sdělil.

„Pořád platí, že to je inflace poměrně vysoká,“ podotkl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Myslí si, že v dalších měsících by mohla klesat až ke dvěma procentům. „Nicméně na konci letošního roku zafungují srovnávací základy, taková statistická hra, kterou tady vidíme od dob covidu v podstatě v každém ukazateli, a to číslo nám zase ustřelí směrem nahoru, aby v lednu znovu rychle pokleslo dolů,“ prohlásil s tím, že podstatné je to, kam se inflace dostane v horizontu zhruba jednoho roku. Podle něj je téměř jisté, že klesne až na dvě procenta.

8 minut
Ekonom Petr Dufek o vývoji inflace
Zdroj: ČT24

Dufek ale prohlásil, že ho překvapuje, že stále zdražuje elektřina. „Přitom ceny elektřiny na burzách výrazně poklesly a všechny ceníky, se kterými přicházejí energetické společnosti, jsou mnohem příznivější než v loňském roce,“ poznamenal. Podle něj se toto zlevnění projeví až s velkým zpožděním, zřejmě v druhé polovině letošního roku.

V nadcházejících měsících analytici očekávají kolísání inflace kolem 2,5 procenta. „V červnu zřejmě dojde k dalšímu mírnému ústupu inflace. Pohonné hmoty aktuálně dále zlevňují, což by se mělo promítnout i do oslabení jejich meziročního růstu. S největší pravděpodobností by se měl dále zmírňovat i růst cen energií. Pro další měsíce nepředpokládáme pro inflaci jednoznačný směr, ale spíš pohyb v úzkém pásmu kolem 2,5 procenta. Až v prosinci by nízká báze mohla vytlačit inflaci ke třem procentům,“ řekl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 5 hhodinami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 7 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 16 hhodinami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
před 20 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...