Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.
V červenci inflace vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 2,2 procenta. Číslo patří v evropském srovnání k těm lepším, ekonomové a centrální bankéři však věřili v pozitivnější výsledek. Důvodem mírného nárůstu je hlavně zpomalení zlevňování potravin.
Skopečka zvýšení inflace příliš nepřekvapilo. „Vždy jsem říkal, že inflační tlaky (...) jsou natolik výrazné, že bych byl v těch odhadech poklesů opatrnější,“ poznamenal. Přesto vývoj nepokládá za žádnou katastrofu. „Pro nás jako Českou republiku je velmi důležité, že se blížíme tomu dvouprocentnímu cíli,“ dodal s tím, že se tak zvýší důvěra podniků a spotřebitelů v ekonomiku, což by mělo vést k dalšímu poklesu inflace.
Z nárůstu inflace v předchozích letech, kdy dosahovala i dvojciferných hodnot, viní Skopeček kromě války na Ukrajině a růstu cen energií také dřívější špatnou rozpočtovou politiku. Podle něj mohlo mít Česko v ekonomicky dobrých letech trochu opatrnější měnovou politiku a trochu vyšší úrokové sazby. „Tu inflaci jsme si zavinili v uvozovkách do velké míry sami,“ myslí si místopředseda dolní komory.
Že se jedná jen o drobný výkyv, si myslí i Fiala. „V podstatě se inflace pohybuje kolem inflačního cíle, takže mě to ponechává zatím klidným,“ prohlásil. Obává se ale některých proinflačních tlaků, které mohou nastat, třeba růstu cen ropy nebo plynu, které jdou v současnosti nahoru i kvůli situaci na Ukrajině. Odpovědná rozpočtová politika také podle něj do budoucna nebude jednoduchá.
Skopeček zmínil ještě další proinflační tlaky, které hrozí, a sice přílišný růst mezd a platů a riziko vysokých deficitů českých veřejných rozpočtů. „To Česká národní banka (ČNB) i oficiálně komunikuje jako inflační riziko,“ vysvětlil. Naopak zmínil protiinflační tlak, kterým je dle něj vývoj světové ekonomiky nebo hospodářství Německa, na kterém je to české velice závislé.
Jak zlepšit stav ekonomiky
Podle Skopečka nedosahuje česká ekonomika svého potenciálu a trpí strukturálními problémy, což se podepisuje i na jejím současném pomalém růstu. „Firmy málo investují, lidé utrácet nechtějí,“ popsal. Myslí si, že rozpočtová politika vlády optimismus v ekonomice o moc zvýšit nemůže, politici by ale mohli třeba dávat více peněz do veřejných investic. „Spíše sázím na ty soukromé, nikoliv veřejné investice,“ přiznal však Skopeček.
„Vláda by měla dělat odpovědnou rozpočtovou politiku,“ zmínil dále Fiala. Sám vidí ale potíže české ekonomiky také v jejím zaměření na vývoz. „Jsme velmi proexportní ekonomika, velmi navázaná na Německo,“ zmínil s tím, že do značné míry kopíruje česká ekonomika cykly té německé. „Jestliže se Německo dostává do recese, nám se ekonomika bude zvedat velmi obtížně,“ domnívá se. Podle Fialy se Česko příliš orientovalo na západní země a mělo by hledat i jiné exportní trhy, například v Asii.
Vládě se daří schodek rozpočtu snižovat asi o 17 miliard ročně, což považuje Fiala za málo. „Vláda by měla přidat a podle mého názoru více šetřit,“ prohlásil. Konkrétně by měla prý snížit výdaje na provoz státu, který má Fiala za „přebujelý“.
Skopeček připustil, že by mohl schodek rozpočtu klesat rychleji, ale poznamenal, že ve vládní koalici jsou strany, které jsou prý méně rozpočtově odpovědné než třeba jeho strana ODS, proto se shoda na větším šetření hledá těžko. Podle něj je dobře, že se alespoň po letech trend utrácení změnil a současný kabinet začal rozpočet konsolidovat, ačkoliv pomaleji, než by se mu samotnému zamlouvalo.
