Německá spolková vláda se po mnohaměsíčním jednání dohodla na podobě nového státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco se kabinet chystá škrtat v mnoha resortech, armáda dostane přidáno – i když ne tolik, kolik by si přála.
Tři koaliční strany, tři rozdílné pohledy na státní kasu a také rozdílné sliby vlastním voličům – i to je důvod, proč jednání trvala tak dlouho, a za cenu ústupků.
V jedné věci ale spolkový ministr financí Christian Lindner nechtěl couvnout ani o kousek. „Ve fiskální politice musíme jít příkladem. A proto si naše země nemůže jednoduše dopřát větší finanční manévrovací prostor, který bychom si snad mohli dovolit, protože máme výborný rating,“ řekl.
Míra zadlužení klesá
Uvedl, že rozpočet na rok 2025 je dalším krokem v konsolidaci státních financí. Míru zadlužení k hrubému domácímu produktu chce Německo do konce desetiletí snížit na šedesát procent. V roce 2021 činila míra zadlužení 69 procent, loni to bylo podle Německé spolkové banky 63,7 procenta.
Podle Lindnera tak Německo jako přední evropská ekonomika vysílá signál o své finanční stabilitě, a tím také o bezpečnosti v současné turbulentní době.
Vláda proto musí škrtat ve zdravotnictví, zemědělství, místním rozvoji. Chce ale investovat do dálnic a železnice. Dopravní infrastruktura v Německu není v dobrém stavu. Na pět měsíců se nyní musí uzavřít jedna z nejvytíženějších železničních tratí mezi Frankfurtem a Mannheimem.
Stoupnou i výdaje na sociální dávky, hlavně kvůli pomalému růstu německé ekonomiky. Vláda vychází z toho, že lidí závislých na státu bude příští rok víc.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že německá ekonomika – která je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka – letos vykáže růst jen o 0,2 procenta. To je výrazně méně než jiné velké ekonomiky: Indie (odhad fondu sedm procent), Čína (pět procent) či Spojené státy (2,6 procenta).
Armáda je zklamaná
Se slíbenou pomocí Ukrajině se v rozpočtu také počítá. Včetně investic do armády, která dostane o 1,5 miliardy eur víc než loni. Ministr obrany Boris Pistorius chtěl ale víc: dalších šest miliard eur. „Ano, dostal jsem podstatně méně, než jsem si vyžádal. To je pro mě nepříjemné, protože nemohu iniciovat určité věci takovou rychlostí, jakou vyžaduje tato doba a stav ohrožení,“ řekl již dříve.
O rozpočtu budou nyní jednat poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu.
V rozpočtu, který ministr financí představil, nyní chybí sedmnáct miliard eur, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Tyto peníze by se měly najít v průběhu příštího roku.
Zpravodaj také zmínil, že vláda schválila prorůstovou iniciativu, která počítá s daňovými úlevami pro zaměstnavatele. Mělo by být pro ně výhodnější nabízet lidem práci. Iniciativa obsahuje také pobídky k práci, ale i restrikce v sociálních dávkách, uvedl. Počítá se také s investicemi do infrastruktury, dálnic či železnice, a do digitalizace země. Jejich účinek by se měl projevit do roku 2028.
Německo je připraveno také splnit svůj závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „Ale jen díky zvláštnímu výdaji, o kterém hovořil kancléř po vypuknutí války na Ukrajině, a to je sto miliard eur, které může spolková vláda používat. A ty také používá,“ poznamenal Polák s tím, že tak německá vláda může uvádět, že svůj závazek plní.
