V severoněmeckém Stade začala stavba prvního pevninského terminálu na zkapalněný zemní plyn v Německu. Česko si v něm prostřednictvím společnosti ČEZ ročně rezervovalo dvě miliardy kubíků. To by podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (STAN) mělo vystačit na zhruba čtvrtinu současné tuzemské roční spotřeby. Pronájem začne platit od roku 2027.
Připravovaný terminál bude v Dolním Sasku zhruba na polovině cesty po Labi z Hamburku k ústí Severního moře. Celková roční kapacita po dokončení bude 13,3 miliardy metrů krychlových plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. V první fázi bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík.
„Má to pro nás několik zásadních výhod. Tou první je, že jde o pevninský terminál. Po cestě k nám bude plyn překonávat pouze jednu hranici, což urychlí dopravu plynu do České republiky a také ji zlevní,“ poznamenal místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Plyn z terminálu má pokrýt asi čtvrtinu roční spotřeby Česka. Kapacita je pronajata na patnáct let, s možností prodloužení na pětadvacet. Naváže tak na terminál v nizozemském Eemshavenu, kde si Česko pronajímá kapacitu doteď – ročně tři miliardy kubíků. V roce 2027 ale pronájem končí, kapacitu tak má částečně nahradit právě plyn z německého Stade.
Posílení energetické soběstačnosti
Síkela při zahájení stavby také zdůraznil, že zajištění kapacity v terminálu je součástí snah o posílení energetické soběstačnosti a omezení závislosti na Rusku. „Za tři roky od nynějšího zahájení výstavby se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky,“ podotkl ministr.
Nizozemský terminál se má navíc přebudovat z LNG na vodík. Česko tak podle ministra průmyslu Síkely musí hledat nové zdroje. Důvodem je i předpokládaná vyšší spotřeba, třeba kvůli plánovanému odchodu od uhlí. „Jednak se bude výrazně rozšiřovat kapacita v Rotterdamu. Jsou tady konkrétní projekty na území Německa, o kterých jednáme už dnes, a samozřejmě nás z hlediska propojení infrastruktury zajímají projekty, které jsou lehce napojitelné na stávající infrastrukturu,“ uvedl Síkela.
Jednání potvrdila i společnost ČEZ. Podle té může být ve hře kromě LNG i takzvaný trubkový plyn z Norska nebo jižní Evropy.
