Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Ke zlepšení výhledu přispělo několik faktorů, mezi nimiž je i rychlejší přesun investic kvůli obavám z vyšších cel. Vliv mají i příznivější finanční podmínky včetně slabšího dolaru a také fiskální expanze ve velkých ekonomikách.

Růst v letošním roce tak zůstane pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.

Inflace má dál klesat

Inflace by měla podle MMF dál klesat. V letošním roce fond očekává globální průměr 4,2 procenta a v roce příštím snížení na 3,6 procenta. Proti jarní prognóze vydané v dubnu se výhled příliš nezměnil, jsou zde však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Spojených státech by inflace měla zůstat nad inflačním cílem centrální banky, ve většině dalších velkých ekonomik se očekává její výraznější zpomalení.

Výhled růstu ve vyspělých ekonomikách pro letošní a příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu pro oba roky. Letos počítá s růstem HDP o 1,5 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Spojené státy by letos měly vzrůst o 1,9 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než MMF předpovídal v dubnu. Na příští rok pak fond výhled zlepšil o 0,3 procentního bodu na dvě procenta.

Letos růst podpoří skutečnost, že celní sazby budou nakonec nižší, než americký prezident Donald Trump avizoval na začátku dubna, příznivě ale zapůsobí také uvolnění finančních podmínek. Příští rok by pak ekonomice měl pomoci Trumpův zákon o daních a výdajích, který podporuje investice firem prostřednictvím daňových pobídek.

Zlepšení výhledu růstu ekonomiky eurozóny

Ekonomika eurozóny letos podle prognózy vykáže růst o jedno procento, což by bylo o 0,2 procentního bodu více, než činil dubnový odhad. Lepší odhad je však z velké části způsoben silným růstem v Irsku v prvním čtvrtletí, zejména díky vývozu léků do USA a novým výrobním kapacitám. Bez Irska by byla revize vzhůru jen o 0,1 procentního bodu.

Prognóza růstu v příštím roce zůstává na 1,2 procenta, protože slábne vliv předzásobení. Ekonomika tak poroste tempem svého potenciálu. Zvýšené výdaje na obranu se projeví až v dalších letech s postupným růstem do roku 2035.

Nejnovější výhled MMF nicméně nezohledňuje obchodní dohodu, kterou v neděli uzavřela Evropská unie se Spojenými státy. Ta sice zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA, ale zároveň odvrací hrozící obchodní válku. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas avizoval, že fond nyní dohodu mezi USA a EU pečlivě vyhodnocuje.

Prognózu letošního růstu v Číně měnový fond zlepšil o 0,8 procentního bodu na 4,8 procenta, zejména díky silnějšímu výkonu v první polovině roku a výraznému snížení cel mezi USA a Čínou. Růst na příští rok MMF zlepšil o 0,2 bodu na 4,2 procenta.

Měnový fond ale zhoršil výhled růstu v případě ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

MMF vyzval politiky ke zmírňování napětí a zajištění strukturálních reforem

MMF upozornil, že rizika pro vývoj světové ekonomiky zůstávají vychýlena směrem dolů, podobně jako v dubnovém výhledu. Obavy vyvolává především možnost opětovného růstu efektivních celních sazeb, což by mohlo brzdit hospodářský růst.

Další hrozbou je geopolitické napětí, které může narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit růst cen surovin. Zvýšené rozpočtové schodky nebo rostoucí nechuť investorů podstupovat riziko by pak mohly vést k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a zpřísnit globální finanční podmínky. V kombinaci s obavami z rostoucí fragmentace světové ekonomiky by to mohlo znovu vyvolat nestabilitu na finančních trzích.

Na druhé straně však existuje i pozitivní scénář. Pokud by mezinárodní obchodní jednání přinesla předvídatelný rámec a snižování cel, růst globální ekonomiky by zrychlil. Měnový fond vyzval politiky, aby posílili důvěru a stabilitu prostřednictvím zmírňování napětí, udržování cenové a finanční rovnováhy, obnovy fiskálních rezerv a zajištění potřebných strukturálních reforem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
před 19 hhodinami

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
před 22 hhodinami

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
včera v 07:38

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Průmyslová výroba v červnu vzrostla nejvíce od prosince

Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.