Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Ke zlepšení výhledu přispělo několik faktorů, mezi nimiž je i rychlejší přesun investic kvůli obavám z vyšších cel. Vliv mají i příznivější finanční podmínky včetně slabšího dolaru a také fiskální expanze ve velkých ekonomikách.

Růst v letošním roce tak zůstane pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.

Inflace má dál klesat

Inflace by měla podle MMF dál klesat. V letošním roce fond očekává globální průměr 4,2 procenta a v roce příštím snížení na 3,6 procenta. Proti jarní prognóze vydané v dubnu se výhled příliš nezměnil, jsou zde však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Spojených státech by inflace měla zůstat nad inflačním cílem centrální banky, ve většině dalších velkých ekonomik se očekává její výraznější zpomalení.

Výhled růstu ve vyspělých ekonomikách pro letošní a příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu pro oba roky. Letos počítá s růstem HDP o 1,5 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Spojené státy by letos měly vzrůst o 1,9 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než MMF předpovídal v dubnu. Na příští rok pak fond výhled zlepšil o 0,3 procentního bodu na dvě procenta.

Letos růst podpoří skutečnost, že celní sazby budou nakonec nižší, než americký prezident Donald Trump avizoval na začátku dubna, příznivě ale zapůsobí také uvolnění finančních podmínek. Příští rok by pak ekonomice měl pomoci Trumpův zákon o daních a výdajích, který podporuje investice firem prostřednictvím daňových pobídek.

Zlepšení výhledu růstu ekonomiky eurozóny

Ekonomika eurozóny letos podle prognózy vykáže růst o jedno procento, což by bylo o 0,2 procentního bodu více, než činil dubnový odhad. Lepší odhad je však z velké části způsoben silným růstem v Irsku v prvním čtvrtletí, zejména díky vývozu léků do USA a novým výrobním kapacitám. Bez Irska by byla revize vzhůru jen o 0,1 procentního bodu.

Prognóza růstu v příštím roce zůstává na 1,2 procenta, protože slábne vliv předzásobení. Ekonomika tak poroste tempem svého potenciálu. Zvýšené výdaje na obranu se projeví až v dalších letech s postupným růstem do roku 2035.

Nejnovější výhled MMF nicméně nezohledňuje obchodní dohodu, kterou v neděli uzavřela Evropská unie se Spojenými státy. Ta sice zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA, ale zároveň odvrací hrozící obchodní válku. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas avizoval, že fond nyní dohodu mezi USA a EU pečlivě vyhodnocuje.

Prognózu letošního růstu v Číně měnový fond zlepšil o 0,8 procentního bodu na 4,8 procenta, zejména díky silnějšímu výkonu v první polovině roku a výraznému snížení cel mezi USA a Čínou. Růst na příští rok MMF zlepšil o 0,2 bodu na 4,2 procenta.

Měnový fond ale zhoršil výhled růstu v případě ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

MMF vyzval politiky ke zmírňování napětí a zajištění strukturálních reforem

MMF upozornil, že rizika pro vývoj světové ekonomiky zůstávají vychýlena směrem dolů, podobně jako v dubnovém výhledu. Obavy vyvolává především možnost opětovného růstu efektivních celních sazeb, což by mohlo brzdit hospodářský růst.

Další hrozbou je geopolitické napětí, které může narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit růst cen surovin. Zvýšené rozpočtové schodky nebo rostoucí nechuť investorů podstupovat riziko by pak mohly vést k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a zpřísnit globální finanční podmínky. V kombinaci s obavami z rostoucí fragmentace světové ekonomiky by to mohlo znovu vyvolat nestabilitu na finančních trzích.

Na druhé straně však existuje i pozitivní scénář. Pokud by mezinárodní obchodní jednání přinesla předvídatelný rámec a snižování cel, růst globální ekonomiky by zrychlil. Měnový fond vyzval politiky, aby posílili důvěru a stabilitu prostřednictvím zmírňování napětí, udržování cenové a finanční rovnováhy, obnovy fiskálních rezerv a zajištění potřebných strukturálních reforem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...