Sněmovna reprezentantů stvrdila Trumpův „velký, krásný zákon“

Nahrávám video
Události: Schválený Trumpův zákon
Zdroj: ČT24

Americká sněmovna reprezentantů schválila zákon prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích známý jako „velký, krásný zákon“. Hlasování předcházela dlouhá debata, proti nakonec hlasovali dva republikáni. Obsáhlý text zákona obsahujícího priority Trumpovy administrativy nyní míří k podpisu prezidenta. Tiskové agentury těsný výsledek označují za „klíčové vítězství Trumpovy agendy“.

Bílý dům krátce po schválení sněmovnou oznámil, že Trump návrh podepíše v pátek ve 23:00 SELČ, a zákon tak vstoupí v platnost.

Návrh, který v úterý prošel nejtěsnější možnou většinou v Senátu – horní komoře amerického Kongresu – přijala republikány ovládaná sněmovna poměru 218 ku 214 hlasům, když dva republikáni hlasovali proti.

Dokument obsahuje klíčové priority Trumpovy vlády, jako je prodloužení daňových škrtů z roku 2017, nové daňové úlevy, zvýšení výdajů na armádu a zabezpečení hranic. Jeho součástí je ale také zredukování programů potravinové pomoci a zdravotního pojištění Medicaid. Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje, že zákon by mohl v příštích deseti letech zvýšit státní dluh o 3,4 bilionu dolarů ze současných 36,2 bilionu dolarů.

Navzdory obavám z dopadu 869stránkového návrhu zákona na federální dluh a na programy zdravotní péče se republikánští zákonodárci nakonec v drtivé většině postavili za jeho přijetí. Tato právní úprava podle nich sníží daně Američanům napříč příjmovými skupinami a podpoří hospodářský růst.

Proti návrhu naopak hlasovali všichni demokraté v Kongresu, kteří jej označili za dar bohatým, který zanechá miliony lidí bez pojištění. „Těžištěm tohoto návrhu zákona, zdůvodněním všech škrtů, které poškodí obyčejné Američany, je poskytnout masivní daňové úlevy miliardářům,“ prohlásil například lídr sněmovních demokratů Hakeem Jeffries ve svém 8 hodin a 46 minut dlouhém projevu, nejdelším v historii dolní komory Kongresu.

Trump v průběhu rozpravy na zákonodárce vyvíjel tlak, vyhrožoval jim a nabádal je, aby mu návrh poslali k podpisu do svátku Dne nezávislosti 4. července, podotkla agentura Reuters. „Pro republikány by to mělo být snadné hlasování pro návrh,“ napsal Trump ještě před hlasováním na sociální síti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že ruské útoky podle něj nesvědčí o seriózním mírovém úsilí.
06:39Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Polsku zadrželi zaměstnance ministerstva obrany. Špehoval prý pro Rusy

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Ministerstvo obrany podle agentury Reuters zadržení svého zaměstnance potvrdilo a v prohlášení uvedlo, že se tak stalo po obvinění ze spolupráce s jistou zahraniční tajnou službou. V Německu a Řecku také došlo k zadržení dvojice mužů, kteří se prý pokusili poškodit lodě určené pro německé námořnictvo.
13:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 49 mminutami

Policie obvinila dva Čechy kvůli výbuchu v Chorvatsku. Zemřelo při něm dítě

Policie zahájila trestní stíhání dvou Čechů v případu výbuchu u města Obrovac v Chorvatsku, který v červnu 2024 usmrtil dítě a další tři lidi zranil. Pro ČT to sdělil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Podle dřívějších informací kriminalistů byl vyšetřován muž, který dopustil, aby si dítě z označeného vojenského cvičiště odneslo výbušné zařízení do auta. Při následné zastávce kvůli poruše vozidla zařízení explodovalo.
před 1 hhodinou

Francouzská prokuratura prohledala kanceláře sítě X, předvolala Muska k výslechu

Odbor pařížské prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou prohledal kanceláře sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Prohlídka je součástí vyšetřování zahájeného začátkem loňského roku, oznámila v úterý prokuratura. Dodala, že předvolala Muska i bývalou šéfku sítě X Lindu Yaccarinovou k výpovědi, a to na 20. dubna.
před 1 hhodinou

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 1 hhodinou

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 2 hhodinami

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 2 hhodinami
Načítání...