Sněmovna USA schválila Trumpův návrh daňového zákona

Americká Sněmovna reprezentantů po vleklých debatách schválila návrh zákona o daních a výdajích. Podle agentury Reuters jde o politické vítězství prezidenta Donalda Trumpa, který návrh prosazoval. Trumpovi republikáni se měsíce přeli o podobu výdajových škrtů a daňovou politiku. Po schválení ve Sněmovně reprezentantů teď návrh zamíří do Senátu.

Návrh obsahuje prodloužení daňových škrtů z roku 2017, kdy Trump zahájil první funkční období. Zavádí i nové daňové úlevy, včetně těch na příjmy ze spropitného podporovaných Trumpem i Kamalou Harrisovou během prezidentské volební kampaně nebo daňových úlev na splátky půjček při nákupu automobilu.

Počítá se i s rušením některých dotací, zásadní by byly zejména škrty v podpoře obnovitelných zdrojů energie, kterou se po dlouhém politickém boji podařilo prosadit předchozí administrativě prezidenta Joea Bidena. V současné podobě navíc návrh zákona zpřísňuje podmínky pro získání nároku na zdravotní a potravinové programy pro chudé.

Návrh zároveň plánuje zvýšení výdajů na obranu nebo na činnost imigračních úřadů. Po schválení ve Sněmovně reprezentantů teď návrh zamíří do Senátu USA.

Návrh prošel jen velmi těsně

Návrh ve Sněmovně reprezentantů prošel těsnou většinou 215 hlasů pro a 214 proti, z nichž dva byli republikánští zákonodárci. Republikáni Thomas Massie z Kentucky a Warren Davidson z Ohia hlasovali proti zákonu, protože nesouhlasí se zvyšováním státního dluhu USA. Podle serveru Politico se do vyjednávání klíčového zákona druhého Trumpova prezidenství musel v posledních momentech vložit sám šéf Bílého domu. Podle Politica se ale předpokládá, že američtí senátoři zapracují do návrhu zákona mnohé další změny.

„Skvělá práce předsedy Mika Johnsona a vedení Sněmovny reprezentantů a děkuji každému republikánovi, který hlasoval ‚ano‘ pro tento historický zákon. Teď je čas, aby se do práce dali naši přátelé v Senátu a poslali tento zákon k podpisu na můj stůl co nejrychleji,“ napsal na své sociální síti Truth Social americký prezident.

Navrhovaný zákon – pojmenovaný na Trumpův popud „Jeden velký krásný návrh zákona“ – v USA zvýší státní dluh. Ten už nyní dosahuje 36,2 bilionu dolarů (798 bilionů korun), a pokud změny projdou Senátem, zvýší se dluh v příštích deseti letech o 3,8 bilionu dolarů, uvádí nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).

Demokraté varují před dopadem na chudé Američany

Demokraté naopak zákon přezdívají názvy jako „Republikánský daňový podvod“ nebo „Jeden velký hnusný návrh zákona“. Podle serveru Politico demokraté kritizují návrh z důvodů, na které upozornil nestranický report Rozpočtového úřadu Kongresu USA – včetně zvyšování státního dluhu, přerozdělování bohatství daňovým systémem směrem k bohatším občanům a možnosti ztráty zdravotního pojištění až pro deset milionů Američanů.

Lídr demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries k návrhu uvedl: „Lidé budou umírat. Není to přehnané. Není to hyperbola. Není to hypotetické.“

Lídr demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries
Zdroj: Reuters/Nathan Howard

Americká agentura Moody's Investors Service již v pátek snížila hodnocení americké schopnosti splácet svůj dluh z nejvyššího AAA. Připojila se tím k agenturám Fitch Ratings a S&P, které k tomuto kroku přistoupily již dříve.

Sněmovna reprezentantů zasedala nebývale dlouho a návrh zákona prosadila až v sedm hodin ráno po osmi hodinách jednání. Předseda Sněmovny reprezentantů Johnson označil legislativní návrh za „nejzásadnější zákon, který kdy prosadila jakákoli strana, o to více takto těsnou většinou“.

V Senátu se očekává komplikované vyjednávání

Všeobecně se očekává, že horní komora amerického Kongresu návrh zákona ještě výrazně upraví. Republikáni mají v Senátu silnou většinu třiapadesáti křesel proti sedmačtyřiceti, a neopomenutelnou výhodu hlasu viceprezidenta JD Vance v případě rovnosti hlasů.

V rámci Republikánské strany nicméně stále probíhají diskuse o výsledné podobě zákona a několik senátorů se již nechalo slyšet, že chtějí návrh dál upravovat.

Podle britské veřejnoprávní stanice BBC je hned několik témat, na kterých se republikáni zatím plně neshodnou. Jde například o otázky celkové výše výdajů a daňových úlev, jejichž vyrovnání je důležité pro fiskálně konzervativní politiky ve straně, která se v minulých dekádách stylizovala jako rozpočtově odpovědná a neoliberální.

Naproti tomu jdou snahy některých republikánů o snižování daňové zátěže na státní a místní úrovni. Mnozí republikáni se obávají i volebních dopadů škrtů v rámci programu zdravotního pojištění (Medicaid) a federální podpory jídla pro chudé (SNAP), kterou každý rok čerpá více než dvaačtyřicet milionů Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 57 mminutami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 7 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 9 hhodinami
Načítání...