Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.
Hrozí nedostatek elektřiny a kolísání cen, varuje ČEPS
ČEPS ve čtvrtek představil dokument Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky do roku 2040. V něm společnost zobrazila dva základní možné scénáře dalšího vývoje energetiky v tuzemsku.
Respondentní varianta počítá s útlumem uhelných zdrojů a s jejich postupnou transformací na nové zdroje, vychází z aktuálních dat poskytnutých přímo od provozovatelů. Progresivní varianta vývoje předpokládá rychlejší transformaci zdrojů a s tím spojenou i vyšší spotřebu elektřiny. Oba scénáře počítají také s výstavbou nových jaderných zdrojů, první z velkých bloků ovšem bude hotový nejdříve v roce 2036.
Podle společnosti však výsledky obou scénářů naznačují možné problémy s nedostatkem zdrojů pro zajištění spolehlivosti soustavy. I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí bude proto nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 megawattů. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech může být však potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná.
Kolísání cen
Ceny silové elektřiny budou podle analýzy během jednotlivých let výrazně kolísat. Během léta by dovoz elektřiny ze zahraničí měl ceny v Česku snižovat, naopak v zimním období se v některých hodinách mohou dostupné zdroje pro dovoz vyčerpat, což by vedlo k cenovým výkyvům.
V průměru by však podle obou scénářů měla elektřina na trhu do konce této dekády postupně zlevňovat. Po roce 2030 ČEPS očekává opětovný nárůst cen, stále by však za určitých okolností měly zůstat pod současnou úrovní.
Podle analýzy se tuzemsko stane dovozcem elektřiny už po příštím roce. V současnosti je Česko exportérem elektřiny, přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 TWh ve prospěch vývozu. ČEPS upozornil na to, že záležet bude i na využití energie v přebytkových zemích jako Francie a Německo.
Otázka energetické bezpečnosti
Pozici čistého dovozce elektřiny přesto nevnímá analytik Capitalinked.com Radim Dohnal jako velký problém. „Cena elektrické energie v Německu je totiž v současné době velmi často nižší než v Česku a přeshraniční přenosová síť přes hranice s Německem je nejrobustnější,“ vysvětlil. Podle něj by nejlepší investicí bylo ještě posílení připojení s Německem, protože tamější pokračující vývoj výroby z obnovitelných zdrojů bude dále tlačit ceny ve slunečních a větrných hodinách níže. „A to bude dále motivovat k vysokým investicím do akumulace energie, nejen elektrické,“ dodal.
Dlouhodobé spoléhání se na import ale podle analytika XTB Jiřího Tylečka vyvolává otázky na téma energetické bezpečnosti. „Otřesy na trhu s energiemi v posledních letech ukázaly, že vlastní výroba elektřiny je minimálně pojistkou proti externím negativním faktorům,“ uvedl. V této souvislosti připustil, že existuje možnost, že kvůli různým průtahům nebudou projekty v tuzemsku dokončeny včas.
Ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek pak uvítal, že dokument počítá s využíváním bateriových systémů. „S plánovaným masivním rozvojem obnovitelných zdrojů v Česku i v okolních zemích budou hrát flexibilní zdroje klíčovou roli pro stabilizaci sítě, minimalizaci záporných cen elektřiny a vyrovnávání produkce zelené energie,“ řekl.