Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat.
Česko loni vyvezlo meziročně o pět terawatthodin elektřiny méně. I tak bylo čtvrtým největším exportérem v Evropské unii po Francii, Švédsku a Španělsku. Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.
Výroba elektřiny meziročně klesla o desetinu na 72 terawatthodin, což bylo nejméně od roku 2002. Analytici to dali do souvislosti s útlumem aktivity v průmyslu.
Nejvíc vyvážejí státy s jadernými a vodními elektrárnami
Podle řídícího konzultanta EGÚ Petra Čambaly je pro výsadní postavení Francie, která loni vyvezla 49 terawatthodin elektřiny, rozhodující významný podíl jaderných elektráren na produkci. „V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 terawatthodin,“ dodal Čambala.
Poprvé od roku 2007 bylo vývozcem elektřiny Slovensko, které v roce, kdy zprovoznilo nový blok mochovecké jaderné elektrárny, do zahraničí dodalo 3,5 terawatthodiny. Naopak Německo se po dvou dekádách stalo importérem elektřiny, dovezlo devět terawatthodin. Ještě předloni země exportovala 28 terawatthodin. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren.
Rakousko naopak elektřinu dováží dlouhodobě, loni byla ale potřeba proudu ze zahraničí nižší – dvouterawatthodinová – díky vyšší výrobě z vodních elektráren a nižší spotřebě. Polsko dovezlo čtyři terawatthodiny, Maďarsko dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby – loni to bylo jedenáct terawatthodin. Největším dovozcem elektřiny v EU byla Itálie s importovanými 50 terawatthodinami.
Podle Michala Macenauera z EGÚ by při odstavení všech uhelných elektráren ve střední Evropě bylo potřeba najít jiné zdroje k výrobě 250 terawatthodin elektřiny. „Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ poznamenal Macenauer.
