Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok. Zatímco v lednové prognóze očekával letošní růst o 3,3 procenta, nově je to o 2,8 procenta. Zhoršení výhledu se týká i Česka. V listopadu fond předpokládal meziroční vzestup v letošním roce o 2,4 procenta, nyní o 1,6 procenta.
Výrazný dopad na globální hospodářskou aktivitu budou mít eskalace obchodního napětí a velmi vysoká míra politické nejistoty, uvedl fond. Růst v letošním roce by tak byl výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
Změna po oznámení cel
MMF uvedl, že po letech otřesů zůstal globální růst loni stabilní, ale nevýrazný. Podobný vývoj se očekával i letos, ale situace se změnila, když Spojené státy oznámily nová cla, na která reagují obchodní partneři vlastními protiopatřeními. Od 2. dubna pak USA zavedly téměř plošné clo, a celní sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň téměř za sto let. Tento krok představuje výrazný negativní šok pro růst a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje, poznamenal.
MMF varoval, že v jeho výhledu převažují rizika výraznějšího poklesu. Eskalace obchodní války a nejistota v oblasti obchodní politiky mohou dál zpomalit růst. Zhoršující se podmínky mohou vést k výkyvům na trzích, znehodnocení měn a odlivu kapitálu, zejména v zadlužených zemích. Dlouhodobě růst brzdí demografické změny, slabší příliv pracovní síly ze zahraničí a omezený prostor pro vládní zásahy. Nízkopříjmové státy navíc čelí poklesu rozvojové pomoci. Naopak uvolnění napětí kolem cel a nové dohody by mohly globální růst podpořit.
Pro další vývoj bude podle MMF důležitá jasná strategie a mezinárodní spolupráce. Země by měly usilovat o stabilní obchodní prostředí, řešit zadlužení a společné úkoly, ale zároveň posilovat vnitřní stabilitu prostřednictvím reforem a vyvážené hospodářské politiky. Důležitou roli hrají také centrální banky, které musejí pečlivě ladit měnovou politiku, udržovat cenovou a finanční stabilitu a zvládat výkyvy směnných kurzů.
Důležitá je podle MMF také obnova fiskálního prostoru, snižování veřejného dluhu a strukturální reformy. Vliv na výhled mají také stárnutí populace a změny v migrační politice, které výrazně dopadají na rozvíjející se ekonomiky.
Výhled pro Česko se zhoršil
Hrubý domácí produkt České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, uvedl MMF v jarním výhledu světové ekonomiky. Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o devadesát dnů odložil. Pokud by dvacetiprocentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.
Loni stouplo české hospodářství v meziročním porovnání o 1,1 procenta.
Měnový fond rovněž předpověděl, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v letošním roce zrychlí na 2,5 procenta z loňských 2,4 procenta. Na příští rok pak fond počítá s poklesem inflace na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky.
Míra nezaměstnanosti se v České republice podle fondu v letošním roce sníží na 2,5 procenta z loňských 2,8 procenta. Příští rok bude pokles pokračovat, nezaměstnanost se tak podle MMF dostane na 2,4 procenta.
